Komfort pro dojnice

Úspěch chovu vysokoprodukčních dojnic záleží především na umění ujasnit si koncepci celého chovu. Na tento fakt navazují detaily, jako jsou plemenářská práce nebo ustájení všech kategorií zvířat. Mezi faktory, podle kterých se uzpůsobuje konečná podoba stáje, patří například kapacita zvířat a jejich koncentrace, nutnost respektovat návaznost technologie ustájení pro jednotlivé kategorie, způsob krmení, systém ustájení stelivový či bezstelivový, kapacita nutných skladovacích prostorů a potřeba pracovních sil na farmě. Pak teprve chovatel může určit optimální technologii do svého provozu.

Před stavbou či rekonstrukcí
Základní pilíř ekonomiky a rentability chovu spočívá v období tzv. předprojektové přípravy, jejíž kvalita velmi často rozhoduje o následné prosperitě podniku. Jednou z důležitých zásad je dodržení harmonogramu výstavby, který počítá s naskladněním zvířat ze zateplených vazných kravínů do nových vzdušných stájí nejpozději do 15. září, aby se zvířata před nadcházející zimou stačila aklimatizovat. Proto je vhodné na podzim a v zimě zpracovat projekt, vyřídit stavební povolení, event. úvěr a věnovat se přípravným stavebním pracím. Na jaře a v létě se potom bez problémů stihne stavba stáje i dojírny.
Volba staveniště je pro úspěšný chov neméně důležitá. Je třeba si ujasnit, zda budeme rekonstruovat původní kravín nebo zda postavíme stáj novou, promyslet situování, uspořádání a typ dojírny, vyřešit majetkoprávní vztahy apod. Vypracování studie se doporučuje zadat projektantovi specializovanému na zemědělské stavby, který zohledňuje nejen požadavky chovatele, ale i komfort a pohodu ustájených zvířat. Konzultaci předložených návrhů řešení mohou chovateli poskytnout kromě státních poradců i pracovníci technologického oddělení Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi i poradci v regionálních pracovištích.
Při návštěvě stavebního úřadu ve fázi přípravných prací obdrží farmář podrobné požadavky týkající se potřebného stupně projektové dokumentace k ohlášení stavby nebo stavebnímu povolení. Pak už stačí jen vybrat tu správnou stavební firmu a zajistit kvalifikovaný a na dodavateli stavby nezávislý dozor investora.
Ze starých nové
Dnes již klasické rekonstrukce původních dvouřadých kravínů K-96 s přístavbou venkovního krmiště či oboustranných přístaveb leháren jsou z pohledu komfortu dojnic nevyhovující. Určitým kompromisem jsou inovace těchto stájí za předpokladu vybourání jedné obvodové stěny a přístavby krmného stolu s požlabnicí v líci vybouraného zdiva. Za těchto podmínek lze v původně malokubaturním objektu alespoň částečně optimalizovat stájové prostředí a zároveň zajistit potřebný vizuální kontakt zvířat s děním na krmném stole, a tím je motivovat k příjmu krmiva.
Rekonstrukce čtyřřadých stájí typu K-174 se běžně provádějí s volbou dispozice třířadého uspořádání s tzv. částečnou řadou, kdy se délka krmného místa redukuje v poměru 1,5 : 1. Jakékoliv boční přístavby těchto stájí zhoršují stájové prostředí v původním objektu a lze je navrhovat rovněž pouze za předpokladu vybourání obvodové stěny.
Na mnohých farmách se k přestavbám na stáje využívá nejrůznějších typů betonových skladových hal či ocelokolen. Za předpokladu vhodného rozponu je lze s poměrně nízkými investičními náklady přebudovat na stáje s vysokým komfortem, který si mnohdy nezadá s novostavbami stájových objektů.
Vždy je třeba však myslet na to, že každá rekonstrukce je spojena s určitými kompromisy.
Ten pravý komfort
Optimálním, investičně náročnějším, avšak rychle návratným řešením jsou novostavby boxových stájí. I když základní dispoziční variantou je dvouřadové uspořádání stáje s tradičním poměrem krmení 1:1, v dnes budovaných stájích se s výhodou využívá adlibitního způsobu krmení se zkrácenou délkou požlabnice. Výstavba třířadých stájí s efektem zúženého poměru míst u žlabu ve vztahu 1,5 :1 redukuje zastavěnou plochu, a tím i investiční náklady o 15 až 20 %.
Nezbytnou součástí nových stájí je kvalitní, správně situovaná dojírna s dostatečně prostornou čekárnou. Při vybírání mléčného tanku musí chovatel počítat s objemovou rezervou dle předpokládaného nárůstu užitkovosti a na menších farmách s výhledovou eventualitou obdenního svozu mléka.
Boxy vedou
Za nejvýhodnější pro vysokoprodukční dojnice se v současnosti považuje boxový způsob ustájení. V této technologii by však dojnice měla být ustájena po celé období svého života. Při tvorbě boxových loží si však chovatel musí dát pozor na některé detaily – podle závěru výzkumu VÚŽV dojnice o hmotnosti vyšší než 650 kg stoprocentně zaléhají jen do boxů o šířce 120 cm. Tento požadavek je zpravidla „kamenem úrazu“ při rekonstrukcích, kde vzdálenost nosných sloupů je v modulu 4,5 m, do něhož se umístí vždy čtyři boxy o šířce 112,5 cm. Je na chovateli, zda dojnice velkého rámce bude do těchto boxů „cpát“ se všemi negativními důsledky nebo se s každým čtvrtým boxem „rozloučí“ na úkor požadované kapacity a raději vytvoří vysokoužitkovým dojnicím komfortní prostředí.
Důležitým prvkem ve stavebním řešení je projektanty opomíjený předpožlabnicový schůdek. Ten odděluje žlabové těleso od znečištěného krmiště, snižuje migraci zvířat u žlabu, omezuje zakálení krmiva a především umožňuje přesun těžiště těla krávy do polohy, která jí usnadňuje příjem krmiva. Dno žlabu by mělo být nejlépe ze světlé dlažby a samozřejmě bez sloupů.
Poměr míst u krmného stolu a zvířat se doporučuje na úrovni 1:1 až 1,5:1. Při redukovaném poměru musí být ale zachovány následující parametry: délka krmného místa min. 500 mm, neomezená doba pro libovolný příjem krmiva, kontakt s krmištěm a častá frekvence zakládání a přihrnování krmiva. Průchody do krmiště by měly být ve skupinách nad 60 ks situovány uprostřed a na krajích skupin. Tímto uspořádáním se prodlužuje doba příjmu krmiva a ležení, zvyšuje se počet přístupů krav ke žlabu a spotřeba vody a snižuje se počet kroků plemenice.
Voda základ života i užitkovosti
Pitná voda je nejlevnějším, ale přesto některými zootechniky opomíjeným komponentem krmné dávky skotu. Příjem 4 až 5 litrů vody zaručuje tvorbu jednoho litru mléka. Napájecí žlaby musí splňovat následující požadavky: objem žlabu min. 150 l, přítok vody 12 až 18 litrů za minutu, délka 6 až 10 cm napájecí hrany na krávu. Kvalitní napájecí žlaby umožňují snadné čištění, jsou chráněné proti zakálení, energeticky nenáročné a v zimním období dovolují ohřev napájecí vody na 18°C.
Neméně důležitými složkami stájového prostředí jsou světlo a vzduch. V nových boxových stájích se preferují vertikální střešní prosvětlovací pásy, a to až na jedné čtvrtině plochy. Horizontální prosvětlení je méně vhodné, protože dochází k trvalému přehřívání např. řady boxových loží. Kubatura stáje vychází ze základního vzorce šest krychlových metrů vzduchu na 100 kilogramů živé hmotnosti zvířete, a to za předpokladu dodržení předepsaných vstupních i výstupních ploch pro vzduch. Při poddimenzování těchto faktorů dochází k nárůstu stájových teplot, čímž je omezen příjem krmiva a snížena užitkovost. Dále narůstá stájová vlhkost, koncentrace škodlivin a množství prachu a bakterií ve vzduchu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *