Kontrola užitkovosti – významná součást šlechtitelské práce v chovu ovcí i koz

Šlechtitelský program je souhrn dílčích opatření, směřující k dosažení předem stanoveného chovného cíle a plemenného standardu. Základní šlechtitelskou jednotkou je populace. Populace v chovu ovcí je tvořena z jednotlivých plemen a individuálních chovů. Šlechtitelský (genetický) pokrok v rámci chovu a plemen je řešen prostřednictvím objektivních informací z kontroly užitkovosti, dědičnosti a intenzivní selekcí. Od 1. 1. 2001 vstupuje v účinnost schválený nový zákon 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat. V příloze vyhlášky zákona 471/2000 je podrobně popsán postup a rozsah kontroly užitkovosti ovcí.

Proti původní ČSN 46 6213 dochází k určitým změnám. Zásadní změna se týká fyzického zjišťování živé hmotnosti jehňat ve 100 dnech věku a živé hmotnosti jehnic a beranů po hodnocení před zařazením do plemenitby. Oba údaje podle zákona má za povinnost zjišťovat oprávněná organizace (dříve mohl zjišťovat údaje po dohodě i chovatel). Druhá změna se týká zjišťování dojivosti v průběhu laktace. Produkci mléka u bahnic je nyní možno zjišťovat třemi metodami, dříve jen jednou.
Početní stavy ovcí od roku 1991 až do konce roku 2000 měly sestupnou tendenci. Za toto období se snížily z 429 714 na 84 108 kusů, tj. přibližně na jednu pětinu. Obrat k lepšímu nastal až v letošním roce, kdy se stavy v ČR poprvé k 1. 3. 2001 po deseti letech zvýšily o 6133 na 90 241 kusů. Podstatně jiná situace byla v minulosti v kontrole užitkovosti. I když početní stavy v zemském chovu stále klesaly, v kontrole užitkovosti měly opačný vývoj. Kontrola užitkovosti (KU) v roce 2000 byla v ČR prováděna u 14 779 bahnic a pro představu v roce 1997 jen u 10 086 kusů. Za čtyřleté období se stavy v KU zvýšily o 4693 bahnic (31,8 %). Zájem o KU perspektivních plemen stran chovatelů měl a stále má zvyšující se pozitivní trend. Do KU v roce 2000 bylo zapojeno 29,6 % bahnic (Slovensko 26,2 %).
V rámci devatenácti registrovaných plemen v ČR ke konci roku 2000 mělo největší zastoupení v KU plemeno charolais (2866 kusů, respektive 19,4 %), merino (2296 kusů, 15,5 %), šumavská ovce (2083 kusů, 14,1 %) a merinolandschaf (1966 kusů, 13,3 %), nejnižší zastoupení plemeno olkuská ovce (5 kusů) a jacob (4) viz tabulka 1. Zjištěné údaje v chovech KU jsou oprávněnými organizacemi průběžně zpracovávány na PC počítačích a do centra k celostátnímu vyhodnocení zasílány v pěti ročních termínech na disketách nebo elektronickou poštou (e-mail). Dílčí výstupy o užitkovosti chovů (reprodukci bahnic, přírůstku jehňat a další) může chovatel po dohodě s oprávněnou osobou obdržet v krátkém časovém intervalu. Kontrolu užitkovosti v ČR v roce 2000 zajišťovalo šest oprávněných organizací ve 387 chovech. Dominantní zastoupení, co do počtu kontrolovaných bahnic, zaujímá Svaz chovatelů ovcí a koz ČR v Brně (9170 kusů), následuje se značným odstupem Český svaz chovatelů se sídlem v Praze – Kobylisích (1948 kusů), Českomoravská plemenářská unie, Říčany (1914), Genoservis, a. s., Olomouc (1420), Ing. Hercík – Kadov (306) a Natural, s. r. o., Dubá (21).
V tabulce 1 uvádíme výsledky kontroly užitkovosti ovcí za rok 2000 podle jednotlivých plemen a užitkových typů. Pro porovnání současně uvádíme i výsledky za rok 1997. Z číselných údajů je patrné,že celorepublikové výsledky užitkovosti se v hlavních ukazatelích za všechna plemena v ČR mírně zlepšily. Zvýšila se plodnost na obahněnou ovcí ze 145,5 % na 149,1 % (+3,6 %) a přírůstek jehňat ve 100 dnech věku z 235 na 236 g (+1 g). Naopak se nepatrně snížilo oplodnění z 87,8 % na 86,9 % (-0,9 %) a dnes méně významná produkce vlny ze 4,8 kg na 4,2 kg (-0,6 kg). Relativně mírný celostátní nárůst užitkovosti v KU byl za čtyřleté období z větší části způsoben mimo jiné především nižší úrovní nově zapojovaných chovů do KU. Pro vysvětlení je nutno dodat, že všechna chovaná plemene v ČR, až na výjimky,. nedosahují zatím požadované užitkovosti. Dokladem tohoto tvrzení jsou některé chovy v rámci jednotlivých plemen. K jistému zlepšení v tomto směru by mělo dojít po připravované kategorizaci chovů podle užitkovosti a stupně prošlechtění v návaznosti na produkci plemenného materiálu, zejména beranů. Nejvýraznějšího šlechtitelského pokroku v oblasti plodnosti bahnic a přírůstcích jehňat ve 100 dnech věku dosáhlo plemeno bergschaf, německá dlouhovlnná, merinolandschaf, romney marsh, žírné merino, texel, oxford down a východofríská ovce.
Významnou součástí KU je výběr a odchov plemenného materiálu pro vlastní chov a na prodej. Z celkového počtu narozených beránků se do plemenitby na základě klasifikace ročně v ČR zařazuje přibližně 10 až 12 % (v roce 2000 to bylo 7,6 %). V tabulce 2 uvádíme tuzemskou produkci beranů za rok 2000 a pro porovnání i za rok 1998 a 1999. Navíc v roce 2000 bylo výběrovými komisemi oklasifikováno 11 plemenných beranů z dovozu, z toho dva kusy (ER, ER) plemene texel, dva plemene suffolk (ER, ER), dva plemene romney marsh (ER, Ea), dva plemene oxford down (ER, Ea) a tři plemene berrichone (2 ER, Ea). Od roku 2001 dochází ke zpřísnění požadavků na minimální věk pro klasifikaci beranů ze 6 na 7 měsíců a ke zvýšení bodových stupňů o 5 pro zařazení jedinců do výsledných tříd (například výsledná třída pro ER byla v rozpětí 85 až 100 bodů, dnes 90 až 100 bodů.
V chovu koz došlo v porovnání s ovcemi k dalšímu ročnímu poklesu početních stavů. K 1. 3. 2001 se stavy snížily o 3511 na 28 477 kusů. V roce 2000 bylo do kontroly užitkovosti zapojeno 2234 kusů, z toho ve stádových chovech 1309 a individuálních 925 koz. Z celkového počtu koz v KU zaujímá bílé krátkosrsté plemeno 79,8 % a hnědé krátkosrsté 15,9 % (zbývající 4,3 % tvoří jihoafrické búrské masné plemeno a plemena srstnatá. Průměrná dojivost koz za 300denní laktaci se v roce 2000 proti roku 1997 zvýšila o 43 kg. Mléčné složky (tuk, bílkovina, laktóza) nedoznaly podstatných změn. Zvýšil se průměrný denní přírůstek kůzlat ze 184 na 207 g, ale snížily se dost výrazně ukazatele reprodukce (tabulka 3). Souběžně s KU se uskutečnil ojedinělý test koz na výkrmnost a jatečnou hodnotu v polních podmínkách u hnědého plemene v ZD Žernov, okres Náchod. Do kontrolního testu bylo zařazeno 10 kozlíků, poraženo bylo osm kusů. Všechna zvířata kromě jednoho pocházela z dvojčat. Krmná dávka se skládala ze sena, senáže a vlastní krmné směsi. Výsledky z testu uvádíme v tabulce 4.
Pro obnovu základního stáda asi 895 plemenných kozlů působících ve veřejné přirozené plemenitbě v ČR bylo v roce 2000 vyprodukováno 273 kusů (tabulka 5).
Ing. Alois Pinďák, CSc., ČMSCH, a. s. Praha,
Ing. Vít Mareš, SCHOK Brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *