Kousek Skotska na jihozápadě Čech

Jak uvádí údaje sdružení ekologických zemědělců k systému ekologického hospodaření hlásí především farmy specializované na chov masných plemen skotu nebo krav bez tržní produkce mléka. Mezi tyto ekologické chovy patří i gallowayské stádo manželů Vacíkových, za kterými jsme se vydali do Roupova u Přeštic.

Na pastvinách se zde spokojeně pase celkem 130 kusů skotu, z toho 50 krav a vysokobřezích jalovic. „Chováme čistokrevné krávy plemene galloway, těch máme celkem 19, a dva typy kříženek – charolais x český strakatý a holštýn x aberdeen angus nebo charolais, které tvoří zbytek základního stáda,“ vysvětluje Ing. Václav Vacík. „Stádo doplňují samozřejmě i tři býci plemene galloway. Ve stádě provádíme jak čistokrevnou plemenitbu pro produkci plemenného materiálu, tak právě užitkové křížení pro produkci masa.“
První krávy plemene galloway si manželé Vacíkovi prakticky nadělili jako novoroční dar – 31. 12. 1995 přivezli prvních 7 březích jalovic z Německa a k tomuto stádečku se v roce 1996 připojilo dalších 10 březích jalovic a jeden býk. „Od těchto dovezených jalovic jsme si odchovali ještě jednoho plemenného býka, který byl jiné krevní linie než zbytek stáda a protože se jedné z jalovic narodilo bílé tele, v loňském roce jsme ze SRN dovezli ještě třetího gallowayského býka barevného rázu white park a do budoucna chceme chovat dva barevné rázy gallowayů – černý a bílý,“ doplňuje ing. Vacík. A proč zrovna galloway? „Plemeno galloway, původně pocházející ze Skotska, jsme několik let předtím obdivovali právě v Německu, kde ho chovají na extenzívních farmách i na farmách zabývajících se agroturistikou. Galloway je tvrdé, odolné plemeno, které můžete chovat bez nejmenších problémů celoročně venku, na sněhu i v plískanicích. Významná je ovšem i kvalita masa tohoto plemene, chutí i vůní připomíná spíše zvěřinu a například v Německu se prodává zadní gallowayské maso až o 50 % dráž než normální hovězí.
Farma v současné době hospodaří na 93 ha zemědělské půdy, z toho 50 ha je ve vlastnictví Vacíkových, zbytek si pronajímají. „Začínali jsme na vlastních 17 ha půdy, ke kterým jsme si pronajali ještě dalších 23 ha,“ vysvětluje Milada Vacíková. „Dnes máme téměř všechnu půdu zatravněnou, pouze okrajově pěstujeme tritikale a oves, které využíváme pro dokrm býčků. Při zatravňování orné půdy jsme použili speciální travní směsky vhodné do těchto podmínek, zejména tedy odolné proti sešlapávání, mokřejší pastviny jsme oseli luční směskou a využíváme je především pro produkci sena.“ „Pastviny máme všechny certifikované jako ekologické, to znamená, že je ošetřujeme výhradně mechanicky – na jaře se převláčí a uválí. Přihnojujeme pouze chlévským hnojem, který na jaře vyvezeme ze zimovišť na polní hnojiště a na podzim aplikuje na pastviny. Další ošetření půdy spočívá ve vápnění vápencem a je-li potřeba, tak se pro doplnění fosforu do půdy používají přírodní mleté fosfáty“ doplňuje přehled polních prací Ing. Vacík
Jak už bylo zmíněno výše, v Roupově je gallowayský skot celý rok venku, pro zimní období jsou na pastvě zbudovány přístřešky, jinak je potřeba aby na pastvině byly i různé remízky, křoviska či terénní vlny, kde se mohou zvířata ukrýt před deštěm či větrem. „Na pastvině musí být samozřejmě k dispozici rovněž voda. To je zde trochu problém, protože jsme na kopci, nejsou zde žádné potoky a tak jsme museli využít například bývalých družstevních drenáží,“ říká Milada Vacíková.
„Krmnou dávku“ gallowayského stáda tvoří pouze pastva, v zimě se krmí senem a senáží. Zvířata mají rovněž na pastvině k dispozici speciálně upravený vůz, ve kterém je seno. „Přikrmování senem využívají naši gallowayové zvláště na konci léta, když už je horší pastva, nebo například po deštích, kdy potřebují doplnit sušinu. Od července přikrmujeme býčky na pastvě ještě mačkaným ovsem, který jim dávám do menších ohrádek, kam se nedostanou krávy. Po odstavu, který probíhá přibližně koncem října či začátkem listopadu pak přechází býčci do samostatné ohrady, kde jim rovněž dáváme 2 až 2,5 kg mačkaného ovsa a tritikale na kus a den,“ vysvětluje farmář.
Na pastvině se odehrává tedy všechno – přirozená plemenitba, porody i odstav. Nepoužívá se žádná hormonální stimulace říje, nezjišťuje se březost, krávy či jalovice, které se vícekrát přebíhají jsou ze stáda vyřazeny. A jak vypadá reprodukční cyklus ve „volné přírodě“?
Kříženky se poprvé zapouští v 16 až 17 měsících, čistokrevné gallowayky ve 2 letech, v tomto věku dosahují průměrné hmotnosti 508 kg, jsou i fyzicky dospělé.a na I. laktaci mají prokazatelně vyšší mléčnost. Telí se turnusově, přibližně od konce ledna do června, 75 až 80 % telat se narodí v únoru a březnu. „Galloway má velmi dobré mateřské schopnosti, některé matky dokonce brání telata tak vehementně, že ani nemůžeme zjistit, jakého jsou pohlaví,“ usmívá se Milada Vacíková. „Do porodu většinou nezasahujeme, tele do 20 minut po porodu vstává a hledá struky. Obecně jsou telata velmi životaschopná a jako celé plemeno velmi odolná.“
S matkami zůstávají telata až do podzimu, přibližně v půl roce se ale oddělují matky s jalovičkami do samostatného stáda. Denní přírůstky telat do odstavu se pohybují u celého stáda na úrovni 1,21 až 1,24 kg, u čistokrevných gallowayů kolem 1,10 kg, průměrná hmotnost telat dosahuje v 290 dnech 240 kg. Plemenní býci zůstávají u stáda do doby, než se začnou krávy znovu telit, tedy přibližně do konce ledna, pak se od stáda oddělují a vracejí se zpět až 1. dubna.
Celé stádo je zařazeno do kontroly užitkovosti I. stupně, každý rok si v Roupově žádají o uznání malé odchovny plemenných býků a produkují plemenné býky. „Loni jsme jich prodali šest, letos byli v prvním turnuse vybráni tři býci ze čtyř a ve druhém dva ze čtyř. Všech těchto pět býků jsme prodali do užitkových chovů,“doplňuje Václav Vacík. „Zájem o plemenné gallowayské býky je obrovský. Protože jde o rámcově menší a bezrohé plemeno, býci dosahují v dospělosti hmotnosti 850 až 900 kg, připařuje je mnoho chovatelů velkých masných plemen charolais nebo blonde d´aquitaine právě na jalovice, aby měly snazší porody. Telata kříženci mají porodní hmotnost 25 až 30 kg a velkou životaschopnost, takže se gallowayští býci často využívají i pro druhé otelení, teprve poté, až je kráva zcela dospělá, se používá v daném stádě dále čistokrevná plemenitba.“
Velký zájem je i o jalovice čistokrevné i kříženky, většina se prodá něco si Vacíkovi ponechávají pro obnovu vlastního stáda. „Býčky, které nezařadíme do plemenitby, využíváme pro produkci masa; býčky porážíme ve věku od 10 do 14 měsíců, hmotnost jatečného trupu se pohybuje kolem 220 až 240 kg. Býčky necháme porazit na jatkách, kde maso vyšetří veterinář, maso necháme do druhého dne vychladnout a pak ho převážíme do zracího boxu, kde zůstává 10 dnů. Máme vlastní, certifikovanou bourárnu, kde maso naporcujeme a zákazníci si kupují maso přímo z farmy. Klientela je široká, zájem stále i přes paniku kolem BSE značný a lidé si pro maso jezdí i z poměrně velkých vzdáleností,“ vysvětluje farmář.
Zbývá snad jen dodat, že v létě se o stádo stará pouze paní Vacíková, která u stáda denně kontroluje zdravotní stav a vede evidenci, pouze na sklizeň stáda se přijímají brigádníci. V zimě se o stádo stará ještě jedna pracovní síla. „Stádo chceme rozšířit maximálně na 60 krav, kdyby to bylo víc, byli by zřejmě zapotřebí celoročně ještě další pracovníci,“ uzavírají náš rozhovor manželé Vacíkovi.

Komentáře ke článku 1

  • daniel heczko

    dobrý den chtěl bych si založit maly chov galowayskeko skotu a chtel bych si koupit malou jalovičku ,byla by možnost si ji koupit u vas pokud prodavate .dekuji heczko

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *