Kouzlo Zemského hřebčince v Písku

Chovatelský den Zemského hřebčince Písek charakterizovaly jako všechny předchozí profesionální přístup, přesnost a pořádek. Vyjmenovaná pozitiva by přesto sama o sobě nikdy nezajistila zařazení akce mezi výjimečné události nebýt jedné zásadní ingredience – a tou byla odpovídající porce přidaného „srdce“. Zásluhou zvoleného receptu dostal pohled do historie, přítomnosti a budoucnosti podniku nesentimentální kouzlo a neztratil přitom unikátní sílu.

Státní podnik Zemský hřebčinec Písek založilo Ministerstvo zemědělství ČR k 1. lednu 1993.
Samostatným subjektem v majetku státu ale byl už dávno předtím, a to až do konce roku 1960.
Od ledna 1961 se stal součástí Státní plemenářské správy a potom ho její reorganizace postupně začlenila do Plemenářských podniků Veselí nad Lužnicí, Kladruby nad Labem a Netolice.
V období 1991/1992 působil jako odštěpný závod Státního plemenářského podniku.

Z armády do civilu
První písemná zmínka o hřebčinci v Písku pochází z roku 1791, kdy se rozhodovalo o jeho umístění v obecním statku poblíž tehdy ještě stojící Putimské brány. Městem pronajatý prostor Švantlova Dvora místo pacientů původně uvažované vojenské nemocnice nakonec skutečně obsadili zcela zdraví hnědáci, ryzáci a bělouši rodu Equus.
Tzv. zemská hřebčinecká stanoviště byla v habsburské monarchii zřizována na základě patentů Marie Terezie a Josefa II. a v kompetenci je měla armáda. Konkrétně v Písku se na začátku 19. století „starala o 45 koní posádka 33 vojínů“.
Plně pod civilní správu přešel písecký hřebčinec v roce 1924, tedy 22 let po přestěhování do areálu nově postaveného vedle silnice vedoucí z Písku na Protivín. Na stejném místě ho najdeme i nyní.
Objekt s budovami z červených cihel, novými střechami a vizitkou kulturní památky odolal po roce 1989 několika vlnám snahy o privatizaci.
Na financování činnosti ZH Písek se proto nadále podílí podpora ze státního rozpočtu a obdobně na tom jsou Zemský hřebčinec Tlumačov a Národní hřebčín Kladruby nad Labem.

Odchov, testace, chov

Jednou z hlavních pracovní náplní ZH Písek je odchov vybraných teplokrevných hřebečků za srovnatelných podmínek a jejich raná testace ve výcviku.
Podnik má k dispozici dvě hříbárny – v Novém Dvoře a Humňanech. Ta prvně jmenovaná je k dispozici plných 130 let, druhý objekt byl uveden do provozu v roce 1948.
„Kůň je produktem hroudy“, argumentují chovatelé a praxe jejich slova znovu a znovu potvrzuje. Jinými slovy – mohutnost a tvrdost zvířat či kvalita kopyt jsou významně ovlivněny výživou a odchovem. Pastvinami.
„Ne každá půda má takové přednosti, jako ta v Novém Dvoře,“ souhlasí Ing. Jan Pellar, ředitel ZH. „Ostatně už naši předchůdci za Rakouska – Uherska uváděli ve svých služebních zprávách, že hřebečci odchovávaní v Novém Dvoře byli vždy v kostře mnohem lépe vyvinuti, než jejich vrstevníci z jiných ústavů“.
Druhou kategorií „zákazníků“ píseckého hřebčince jsou mladí hřebci českého teplokrevníka a zušlechťujících plemen z celé České republiky, prověřovaní staničním testem po dobu sto dní.
Třetí z hlavních aktivit ZH je zajištění plemenitby hřebci nabízenými majitelům klisen v připouštěcí sezóně. Letošní trvala od 15. února do 31. července.

Galerie vyvolených
V sezóně 2008 působilo v přirozené plemenitbě 73 hřebců 22 plemen v majetku ZH Písek na 45 připouštěcích stanicích. Kromě oblasti celých Čech obsadili i okresy Brno – venkov, Kroměříž a Olomouc.
Pro inseminaci čerstvým spermatem byli k dispozici 1145 Quick Lauro Z (plemenná kniha Zangersheide), holštýni 900 Landino a 1260 Askano T, českomoravský belgik 553 Parbon a hafling 1148 Wulf.
Preferovaným hřebcem byl vyhlášen 1260 Askano T: znamená to, že majiteli březí klisny zapsané do Akceleračního programu českého teplokrevníka bude navrácena částka ve výši příspěvku svazu chovatelů uvedeného plemene.
Základní poplatky za inseminační dávku se pohybovaly od 1000 Kč (Wulf) do 2000 Kč (Quick Lauro Z), doplatky za březí klisnu od 1000 Kč do 3000 Kč. K těmto částkám je třeba připočítat ještě 19 % DPH a manipulační poplatek 550 Kč (již včetně DPH) za doručení ID na předem dohodnutou železniční stanici.

Miss z Moravy

Program chovatelského dne nemohl začít jinak než předvedením vybraných hřebců na nádvoří ZH a potom přišlo na řadu 13 pečlivě režírovaných „čísel“. Ve většině z nich vystoupili současní a budoucí teplokrevní i chladnokrevní plemeníci.
Výjimkou bylo především vyhlášení vítězky a umístěných z finále XIII. ročníku Celostátní přehlídky tříletých klisen českého teplokrevníka. Do druhého kola se probojovalo pět reprezentantek moravských chovatelů a jediná zástupkyně Čech – a ta skončila šestá.
Největší dojem udělala na čtyřčlennou komisi tmavá hnědka 61/170 Daneta, dcera hannoverského vraníka 2746 Dantes a matky 61/767 Allegra (po 2419 Adriano – 1). Narodila se 11. dubna 2005 v akciové společnosti Zemědělský podnik Hvězdlice z Vyškovska.
Stejná firma se kromě ní uvedla pátou 61/169 Demi (rovněž po 2746 Dantes).
Na stříbrný stupeň se dostala 67/200 Linduška (Veterinární a farmaceutická univerzita Brno), třetí pozici vybojovala 61/165 Cony – E Vladislava Eremiáše ze Slavkova u Brna a čtvrtou nejlepší vyhlásili smíšenou tmavou bělku 61/180 Canesta (Bioveta Ivanovice na Hané). Černý Petr tak zbyl na ryzku 31/951 Antika, kterou přivezl do Písku ze severočeských Zákup Jan Chýle.

Fronta na slávu
Z nadějí českého chovu koní se představili nejdřív účastníci stodenního testu. Po nich přicválala před nadšené publikum elita ročníku 2007 z Nového Dvora – sedm synů holandského teplokrevníka 1053 Guidam Sohn, jinak šampióna našeho Kritéria mladých koní v roce 2006.
Zatímco výjimečný ryzák se vrátil domů – tedy na západ Evropy, v českém srdci kontinentu zůstali dědici jeho krve Galileo, Galandro, Quido M, Pigott, Toulouse, Guidar a Guin.
Koně si v pěti různých chovech vybral a koupil ZH Písek, chovatelem posledního z nich je on sám. Není snad třeba zdůrazňovat, že příští kariéra sedmi vyvolených už teď zajímá všechny zainteresované české odborníky – a nejen je.
Skokové dispozice na parkuru předvedl nastupující generaci zvláště písecký hřebec, český teplokrevník 852 Bentley Kletečka. Zdolal překážku vysokou 180 centimetrů a nemělo na něj ani hannoverské duo ze stáje Mustang (2805 Le Patron a 2949 Simplex), ani hostující 908 Jasper´s Boy (TJ Statek Úněšov) zapsaný v plemenné knize českého teplokrevníka.
Nadprůměrný výkon podal rovněž další domácí, hřebec 584 Landruf – 18 vedený Lucií Krahulcovou Hřebejkovou v dámském sedle – 150 centimetrů překonaných tímto způsobem zasluhuje zcela jistě zasloužený obdiv.

Chladnokrevný trumf
K parádním ukázkám chladnokrevných hřebců určitě patřila jezdecká čtverylka českomoravských belgických koní (760 Brutus, 993 Midas) a noriků (1228 Gambit, 1227 Nugát). Zaměstnanci hřebčince Ondřej Vojta, Jiří Ptáček, Jakub Klíma a Marcela Čapková si dokázali, že pohled ze hřbetu osedlaného „koně do lesa“ může být krásný zážitek, zvláště když se pracuje v týmu.
Z netradičních zápřahů (sulka, tandem, formanská zápřež) patřil absolutní potlesk písecké specialitě, vylepšené na maximum: quadriga byl ve starověku lehký dvoukolový vůz se čtyřmi vedle sebe zapřaženými koňmi. Kvadriga a la Písek je solidní čtyřkolový valník tažený kvartetem chladnokrevníků.
Tentokrát spojili své síly šestiletý českomoravský belgik 993 Midas 444, tříletý norik 1227 Nugát, slezský norik Neugot I – 20 (ročník 1990) a čtyřletý norik 1155 Vespan. Vedle sebe tedy táhli vnuk Nugát a jeho děd Neugot a pokud tohle není originální nápad …
Podle reakce zaplněného hlediště zcela jistě byl. A správně upečený chovatelský den coby symbolický dort doplnil o onu pověstnou třešničku, vynesenou jako trumfové eso.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *