Králíků v malochovech ubývá

Na českém a moravském venkově patřili ještě počátkem devadesátých let králíci k nejběžnějším doma chovaným hospodářským zvířatům.V posledních letech lze však zaznamenat, že počty králíků v malochovech klesají a naopak králíků chovaných ve farmových přibývá. Důvodem je především možnost exportovat brojlerové králíky z těchto chovů. Z celkového počtu nakoupených králíků na porážkách je totiž pouze deset procent uplatněno na domácím trhu, zbývající množství chovatelé vyvezou, především do zemí EU.

Jak se uvádí v situační a výhledové zprávě týkající se králíků, kterou nedávno vydalo ministerstvo zemědělství, stoupaly od roku 1991 celkové stavy králíků v průměru z 12 mil. kusů na 14,5 mil. kusů v roce 1997. Během let 1991 až 2003 se změnil poměr chovaných zvířat z faremních chovů a malochovů ve prospěch farmových chovů. Obdobně jako i v jiných státech EU.Růst stavů králíků u nás pokračoval až do roku 1999, a to jak ve faremních chovech, tak i v malochovech. Od roku 2000 až do roku 2004 je situace opačná. Stavy králíků celkem proti roku 1999 zaznamenaly pokles o 28,5 %, a to převážně u malochovů, zatímco u faremních chovů vzrostly o 37,9 %. V letošním roce proti loňsku předpokládá ministerstvo stagnaci stavů králíků ve farmových chovech a počty králíků v malochovech by se měly snížit zhruba o 1,3 procenta. Tento pokles je způsoben pravděpodobně postupnou změnou životního stylu, protože lidé žijící na venkově nechtějí být každý den vázáni chovem relativně malého počtu zvířat, jejichž produkce mnohdy nepředstavuje pro rodinný rozpočet významnější přínos. V příštím roce se očekává zvýšení stavů králíků ve farmových chovech o 2,4 % a další pokles stavů v malochovech, který by se měl pohybovat kolem 1,7 procenta.

Nižší produkce

V roce 1999 proti roku 1998 vzrostla výroba králičího masa o 4,5 %. Důvodem byly vyšší stavy králíků jak ve faremních chovech, tak i v malochovech. Vyšší produkce králičího masa byla vzhledem ke stagnaci domácí spotřeby uplatněna především na zahraničních trzích. Od roku 2000 nastal zlom v produkci králičího masa. Ta začala postupně klesat a zároveň se snižuje i spotřeba, která by se měla letos pohybovat na úrovni 2,7 kg/obyv./rok. Důvodem je pokles stavů zvířat v malochovech. Nižší vývoz králičího masa v těchto letech byl způsoben jednak posilováním koruny a jednak zahlcením trhu levnými kuřaty a vepřovým masem v zemích, kam králíky vyvážíme.
Loňský rok byl dalším předělem v této komoditě. Produkce králičího masa víceméně stagnovala a poprvé od roku 1993 bylo saldo zahraničního obchodu silně záporné. Dovozy králičího masa pocházely převážně z Číny, za velmi nízké ceny. Při stagnaci spotřeby se proti roku 2002 výrazně zvýšil i vývoz. Pokles spotřeby v okolních zemích u tohoto druhu masa způsobil zvýšení cen. Tuzemská cena v roce 2003 stagnovala, a tak nastal větší prostor na umístění králičího masa na zahraničních trzích. Vlivem poklesu stavů králíků, zejména v malochovech, se letos očekává snížení produkce o 1,1 %, a současné zvýšení cenových hladin. Tím by však měla také mírně poklesnout spotřeba králičího masa.

Tuzemská spotřeba
je nadprůměrná

ráličí maso je dietní a má nízký obsah tuku. Maso především mladých králíků středních plemen a králíka brojlerového má kromě nízkého obsahu tuku rovněž nízký obsah cholesterolu a sodíku a je také ceněno pro příznivý obsah fosforu a vápníku, včetně přítomnosti mikroprvků (mědi, kobaltu a zinku).Výborná stravitelnost králičího masa, především z mladých zvířat, je dána jemností svalových vláken. Přes svoje významné nutriční a senzorické vlastnosti je však králík stále pouze doplňkovým druhem masa.Ve světě se dnes produkuje asi milion tun králičího masa, podle některých odhadů i více než 1,3 mil. tun. Rozdíl způsobují velmi problematické odhady ve stavech domácích chovů.
Spotřeba králičího masa v České republice v posledních letech nezaznamenala mimořádné výkyvy. Pohybuje se v rozmezí od 3,9 kg/obyv./rok do 2,7 kg/obyv./rok. Přes na první pohled nízkou spotřebu tohoto masa se naše země řadí na přední místa v Evropě, přičemž převážná část domácí spotřeby je zajišťována samozásobením z drobných chovů.V dalších letech se neočekávají výrazné výkyvy spotřeby králičího masa, spíše mírný pokles.
K zemím s nejvyšší spotřebou králičího masa patří Itálie s téměř pěti kilogramy na osobu a rok. Asi 40 % průmyslově porážených králíků na světě pochází z tradičních a 60 % z intenzivních faremních chovů (králičí brojleři). Největšími světovými producenty jsou Itálie (300 tisíc tun), Rusko (200 tisíc tun) Francie (150 tisíc tun) a Čína (120 tisíc tun).

Rozhoduje pracnost

hov králíků je odvětvím, které je náročné na lidskou práci, což v porovnání s náklady na produkci v zemích EU činí výsledný produkt konkurenceschopným. Předností tohoto odvětví je podle MZe také to, že zejména ve farmových chovech jsou efektivně zužitkována jadrná krmiva z tuzemské produkce. Technologické postupy chovu a výkrmu králíků, hlavně ve specializovaných chovech jsou propracovány a systém produkce je srovnatelný s úrovní EU. Z hlediska ustájení mohou být využívány kapacity uvolněné po redukci a restrukturalizaci živočišné výroby (kravíny, teletníky, drůbežárny atd.). Výhodou takových kapacit jsou relativně nízké pořizovací náklady, nevýhodou zhoršené zoohygienické podmínky chovu. V těchto chovech je mnohdy problém dodržet turnusový odstav, vyskladnění včetně následné plošné desinfekce příslušné části chovu (běžné v chovech prasat a drůbeže). Mnohde přetrvávají nedostatky v kvalitním uskladnění krmiva, zvířata, jimiž je chov průběžně doplňován, neprochází karanténou. V upravených objektech nejsou často dodrženy specifické požadavky králíků na teplotu, vlhkost a čistotu vzduchu. Toto je hlavní příčina poklesu počtu nakoupených králíků od roku 1999. Od roku 2003 mírně stoupá počet nakoupených králíků z faremních chovů z důvodu zvyšujícího se počtu králíků v těchto chovech. Podíl králíků z faremních chovů u nás stoupá (až na 87 % z 25 % v roce 1992) a dostal se tak na úroveň běžnou v původních zení Evropské unie.

Cenu určuje odbyt

Ceny zemědělských výrobců za jatečné králíky jsou ovlivňovány možnostmi odbytu a cenami králičího masa na zahraničních trzích, kam směřuje převážná část produkce králíků zpracovávaných na porážkách. Do roku 1990 byl v rámci republiky jediný vývozce králičího masa a jediný zpracovatel živých králíků. Po roce 1990 se v důsledku otevření trhů do západní Evropy vytvořil prostor pro rozšíření výroby, včetně růstu počtu porážkových kapacit.
Ceny zemědělských výrobců jatečných králíků vzrostly od roku 1991 do roku 1999 o 54,7 %. V roce 2000 nastal zlom. Ceny klesly v návaznosti na výrazný pokles cen zemědělských výrobců drůbeže a prasat, které se dostaly až pod hranici rentability. Oživení cen jatečných králíků přišlo až v roce 2001, vlivem přizpůsobení se cenám ostatních druhů masa, které se zvýšily. Od roku 2002 cena opět poklesla o 4,2 % a v roce 2003 stagnovala. Stagnace ceny se očekává i letos vlivem nižší spotřeby a levnými dovozy.
Ceny průmyslových výrobců nekopírují ceny farmářské, ale kolísají v závislosti na cenách v okolních státech a jejich variabilita je závislá na možnosti uplatnění tohoto druhu masa na zahraničních trzích.
Spotřebitelské ceny celých jatečných králíků stouply od roku 1995 do roku 1999 o 31,9 %. Od roku 2002 obdobně jako u cen zemědělských výrobců klesly spotřebitelské ceny o 3,2 % a v roce 2003 tyto ceny stagnovaly. V prvním pololetí 2004 spotřebitelské ceny jatečných králíků výrazně klesly proti roku 2003 důsledkem vysokých levných dovozů (především z Číny) a také snahou o zvýšení odbytu na tuzemském trhu.
Spotřebitelské ceny porcovaných králíků a jejich dílů v roce 2001 proti roku 2000 se zvýšily vlivem vyšších cen ostatních druhů masa.V roce 2002 ceny opět klesají a jejich úroveň je stejná i v roce 2003. Ceny jsou tlačeny směrem dolů velkými obchodními řetězci, které si dovážejí králíky za výrazně nižší ceny, než jsou v tuzemsku obvyklé, takže vlivem velmi vysokých a levných dovozů spotřebitelské ceny i nadále klesají.

Záporné saldo

Králičí maso je jedna z mála živočišných komodit, kde měla Česká republika dlouhodobě pozitivní saldo zahraničního obchodu, a to až do roku 2003. Pak se situace v zahraničním obchodě otočila. Opačná situace je u zahraničního obchodu živých králíků. Důvodem je skutečnost, že se většinou obchoduje s plemenným materiálem, který tuzemští chovatelé dováží.
V roce 2002 v zemích, kam směřuje většina exportu králičího masa z ČR, tedy zejména v Itálii, Francii, Belgii a Německu, klesla spotřeba tohoto masa kvůli přetlaku nabídky drůbežího a vepřového masa. Vlivem snížené poptávky uzavřely výrobu některé podniky. Výpadek produkce byl vyšší, než pokles spotřeby tohoto masa v uvedených zemích, přičemž i v důsledku zavedení jednotné evropské měny stouply ceny králičího masa. Tato skutečnost měla příznivý dopad na objem vývozu i realizované ceny. V loňském roce však nastal zlom salda zahraničního obchodu s králičím masem. Dovozy převýšily výrazně vývozy a to o 801 tun. Králičí maso k nám šlo převážně z Číny za 48,56 Kč/kg, zatímco vývozy směřovaly do Německa, Nizozemska, Belgie a Litvy za průměrnou cenu 114,28 Kč/kg. V první třetině letošního roku, přetrvávalo vysoce záporné saldo zahraničního obchodu. Králičí maso se dovezlo pouze z Číny za 53,80 Kč/kg a vývoz směřoval převážně do Německa za 138,94 Kč/kg. V dalších měsících letošního roku předpokládá MZe ustálení dovozů a vyrovnání salda zahraničního obchodu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *