Krásné koně, slunka svit …

… radost je na světě byť. Takové motto nesl na svém postroji jeden z jedenácti koní, kteří se zúčastnili nultého ročníku soutěžní orby v Bohuslavicích nad Metují. A je třeba dodat, že toho dne se zmíněné motto vyplnilo do písmene.

Soutěžilo se ve dvou kategoriích. Orby koňským jednoradličným otočným pluhem se zúčastnili tři soutěžící: Ing. Josef Cerman se čtrnáctiletým plemenným norickým hřebcem 444 Neugot I-20, Tomáš Kacafírek s devítiletým Baronem a osmiletým Šimonem (oba hnědí chladnokrevní valaši bez původu) a Ladislav Vydra se dvěma norickými klisnami – čtyřletou Soňou a tříletou Sárou – zapsanými v plemenné knize. Soutěžní orby koňským klasickým jednostranným pluhem se zúčastnili čtyři soutěžící. Jan Blizňák s devítiletým plemenným norickým hřebcem 2690 Steigrip, Zdeněk Horáček s jedenáctiletým valachem Filipem plemene českomoravský belgik, Oskar Sněhota s dvojicí českomoravských belgiků – osmiletým plemenným hřebcem Azurem a patnáctiletým plemenným hřebcem Bubinem a Vlastimil Čmejla s norickými klisnami registrovanými k chovu – Zorkou (nar. 1996) a Katkou (nar. 1998).
Nejen hot či čehý
Přes počáteční rozpaky, kdy se všichni soutěžící nedostavili před tribunu k losování startovních čísel a pak hledali své soutěžní parcely, měla orba koňmi mezi návštěvníky, a nakonec i mezi soutěžícími, velký ohlas. U traktoru se vyšlápne spojka a traktor stojí, zatočí se volantem a stroj jede tam, kam má. U koní je to mnohem složitější, ty lze „řídit“ pouze povely nebo opratěmi. A uměli to všichni. Při orbě parcel 10 x 20 m se tak ozývalo nejen časté ržání koní či povely prrr, hyjé, čehý a hot, ale i nesrozumitelné výrazy kočích, na které koně kupodivu reagovali. Ne všichni si ale všimli, že jeden soutěžící – Ladislav Vydra, používal u koní pouze jednu oprať. Nedalo nám, abychom se ho na neobvyklý způsob kočírování nezeptali. „Jsem chudý invalidní důchodce a na dvě opratě nemám,“ řekl s úsměvem a pak vážně dodal. „Oprať používám pouze tehdy, když kůň neposlechne. Moje klisny však poslouchají na slovo.“ Jak by také ne, když s koňmi pracuje už skoro čtyřicet let. „Lidé se mě ptají, jak můžu být v lese celý den sám. Já jim odpovídám, že tam nejsem sám, že celý den mluvím s koňmi,“ dodává L. Vydra.
V tak přetechnizované době, která ten den obzvlášť vynikla, byla orba koňmi nádherným zpestřením. Přesto nelze než souhlasit s názorem, který zazněl z davu: „Je to nádherné, ale už bych to dělat nechtěl.“
Minimální bodový rozdíl
Startovní pole bylo v obou soutěžích vyrovnané a bodový rozdíl mezi jednotlivými soutěžícími nebyl veliký. V kategorii jednoradličných otočných pluhů zvítězil Ladislav Vydra ze Studence s celkovým počtem 1030 bodů, na druhém místě se umístil Tomáš Kacafírek z Červených Janovic na Kutnohorsku a na třetím místě skončil s celkovým počtem 959 bodů Ing. Josef Cerman z Hřebčína Jeníkov. Prozradil nám, že ze stovky koní mohl vybrat k soutěži valacha nebo klisnu, kteří by se chovali určitě mírněji. „Je pro mě však nepředstavitelné, aby se Hřebčín Jeníkov prezentoval valachem,“ vysvětluje ing. Cerman a pokračoval. „Zvolil jsem proto hřebce, který brázdu v životě neviděl. V chovu ho máme prvním rokem a před generálkou v Pardubicích jsem s ním trénoval pětkrát, před mistrovstvím republiky jen jednou. Ze své minulosti je přesvědčen o tom, že občas nemusí poslechnout. Dnes jsem mu soustavně dokazoval, že jsme sice kamarádi, ale že poslechnout musí. Jsem mile překvapen, že jsme soutěžní parcelu doorali, i když ne úplně precizně. Nepřijeli jsme však zvítězit, ale ukázat se.“
V soutěžní orbě s klasickým jednostranným pluhem zvítězil Vlastimil Čmejla z Chodoun u Roudnice nad Labem, který získal 1132 bodů. O bod za ním skončil Zdeněk Horáček z Dolní Jelení (1131 bodů), na třetím místě se s celkovým počtem 1098 bodů umístil Oskar Sněhota z jihomoravských Žarošic a čtvrté místo obsadil Jan Blizňák z Podlesí u Valašského Meziříčí, který získal 1091 bodů.
Nutná úprava pravidel
Handicapem byla skutečnost, že v obou skupinách orali někteří soutěžící s jedním koněm a jiní se dvěma. „Pro objektivnější hodnocení by bylo vhodnější rozdělit soutěžící do skupin podle počtu koní,“ řekl nám jeden z rozhodčích Ing. Jiří Šustek a pokračoval. „Dalším problémem byly mezičasy, které jsou stejné jako u traktorů. Kůň není traktor, který se vypne a je klid. Zejména hřebci jsou neklidní, obzvlášť když vedle orají klisny. Určitě bude nutné u koní časové prodlevy zkrátit.“ Jiří Šustek zdůraznil i funkci pomocníků, jejichž role je nezbytná zejména u orby s hřebci. Pomocník by měl během závodu zajistit i napájení koní, stejně jako vyznačit u soutěžní parcely náhradní body 5 až 10 m od jejího konce, aby mohl kdokoli, včetně rozhodčích, posoudit po skončené orbě přímost a jiné ukazatele.
Dokonalá souhra oráče a koně výrazně ovlivňovala jeden z hodnotících ukazatelů – zaklopení organických zbytků. Samozřejmě hodně záleželo i na pluzích, jejichž průměrné stáří bylo 50 až 100 let. „Problém je v tom, že většina koňských pluhů má válcovitou nebo kulturní odhrnovačku,“ vysvětlil nám další rozhodčí. Ing. Václav Ročeň. „Při šroubovité či pološroubovité odhrnovačce by bylo zaklopení rostlinných zbytků mnohem kvalitnější.“
Věřme, že se do roku 2005, kdy se u nás pořádá mistrovství světa v orbě, podaří všechny problémy kolem soutěžní orby koňmi odstranit. Tak nádherná podívaná by v Praze neměla chybět.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *