Krmiva prostá salmonel

Válka salmonelám vyhlášená Evropskou unií nabírá na obrátkách. Alespoň v chovech drůbeže, která je z pohledu rizik kontaminace potravinového řetězce uvedenými původci zoonóz nejproblematičtější. Harmonizované národní programy tlumení salmonel v chovech drůbeže vycházející ze směrnice Rady č. 2003/2160/ES se nyní uplatňují v reprodukčních chovech, dále u nosnic s produkcí konzumních vajec, u kuřat chovaných na maso a v chovech krůt. Do ofenzivy přešli také výrobci krmných směsí a specializované výživářské firmy, které nabízejí produkty, jež aktivně potlačují invazivní sérotypy zmiňovaných patogenů v krmivu i trávicím traktu chovaných ptáků.

Hlohovecký Hraniční zámeček na Břeclavsku se stal místem konání semináře zaměřeného na problematiku salmonel v chovech drůbeže. Akce zinscenovaná společností Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o., účastníkům přinesla nejen aktuální informace o monitoringu v domácích chovech a ukázala možnosti, jimiž lze zvýšit bezpečnost krmné směsi nejen při samotné výrobě, ale i v navazující fázi její přepravy na farmu. Firemní prezentace nizozemského specialisty Maarten van der Heijdena ze společnosti Selko (Trouw Nutrition International) mohla některé v boji proti salmonelám inspirovat.

Výsledky monitoringu
V rámci národního programu tlumení salmonel v reprodukčních chovech se monitoruje pět invazivních sérotypů – Salmonella enteritidis, Salmonella typhimurium, Salmonella infantis, Salmonella virchow a Salmonella hadar. Podle aktuálních informací MVDr. Petra Šatrána ze Státní veterinární správy ČR (SVS ČR) bylo v první polovině letošního roku (od počátku ledna do konce června) vyšetřeno 73 hospodářství zahrnujících 376 hejn. Z tohoto množství byla čtyři hospodářství (5,5 %) a stejný počet hejn (1,1 %) pozitivní na záchyt sledovaných sérotypů. V chovech nosnic produkujících konzumní vejce se sledují dva invazivní sérotypy, a to Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium jejichž záchyt ve shodném období byl na úrovni čtyř hospodářství (6 %), respektive čtyř hejn (1,4 %).
Od loňského roku se v rámci národních programů monitorují také farmy s chovem výkrmových kuřat. A pokud jde o konkrétní výsledky sledování u brojlerových kuřat v chovech, tak prevalence zmiňovaných sérotypů salmonel v prostředí se z 5,3 % v roce 2009 snížila za prvních šest měsíců letošního roku bezmála o dvě procenta (3,4 %).
„Před zahájením programu jsme se podle výsledků studie Evropské unie pohybovali pod průměrem ostatních členských zemí. To nasvědčuje tomu, že naše chovy jsou na dobré úrovni a mají potenciál na to, aby do 31. prosince 2011 splnily stanovený cíl. Tedy snížily procento hejn kuřat chovaných na maso, která zůstávají pozitivní na výskyt Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium v prostředí na maximální hodnotu jednoho procenta. V souvislosti s kritérii pro výskyt salmonel v čerstvém drůbežím mase je třeba ještě zmínit nové nařízení (EC) č. 2160/2003 Evropského parlamentu a Rady, jenž bude platit od 1. ledna 2011 a které stanovuje nulovou přítomnost sledovaných sérotypů ve 25g vzorku masa. Výsledky monitoringu ukazují, že zavedená opatření přinášejí výsledky a výskyt salmonelóz v lidské populaci má klesající tendenci. Monitoring invazivních sérotypů – Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium naznačuje, že zatímco u prvně zmiňovaného sérotypu, jež se přenášejí vertikálně, dochází k jeho poklesu, výskyt S. typhimurium mírně stoupá. Na tomto stavu se podílejí zejména hlodavci, ale i volně žijící ptáci a domácí zvířata, kteří jsou jejími přenašeči. Právě otázka provádění sanitačních a zoohygienických opatření je předmětem současných jednání Evropské unie, jež by se měla odrazit v nové strategii, která by měla být vypracovaná do roku 2013,“ uvedl specialista SVS ČR.

Krmivo jako zdroj kontaminace
Podle zveřejněných statistik není výskyt salmonel v krmivu příliš vysoký a pohybuje se okolo jednoho procenta. Nicméně i tak krmivo zůstává jedním z možných zdrojů kontaminace potravinového řetězce. K prevenci výskytu salmonel v krmivech mají propracované a účinné programy například ve Švédsku, Finsku nebo Dánsku, kde výrobci krmných směsí mají povinnost provádět kontroly na výskyt salmonel ze zákona. Také domácí producenti krmných směsí hledají opatření minimalizující riziko výskytu salmonel v krmivu pro drůbež. Kodex správné výrobní praxe, který pokrývá celý proces výroby (od kontroly krmných surovin, přes jejich skladování a vlastní výrobu až po skladování a přepravu krmných směsí a jejich předání chovateli), je nástrojem, jak zmiňovaného cíle dosáhnout. K tomu je třeba ještě dodat, že na jeho vypracování se podílelo Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu po dohodě s Českomoravskou drůbežářskou unií a že zavedení správné výrobní praxe je pro výrobce krmných směsí dobrovolné.
„Chovatelé od výrobců směsí chtějí krmivo, které je prosté salmonely a navíc má potenciál ubránit se případné rekontaminaci, k níž může dojít ve výrobně, během dopravy nebo až na farmě. Z pohledu výrobce krmných směsí je salmonela primárně problém vstupních surovin, při jejichž nákupu je třeba náležité ostražitosti. Zvláště v případě rizikových surovin, jako jsou extrahované šroty a pokrutiny nebo rybí moučka, se obracíme jen na osvědčené dodavatele. Samozřejmě, že standardně zavedené postupy účinně snižují riziko výskytu salmonel ve výrobku, preventivní opatření spočívají v tepelném nebo chemickém ošetření. Tepelná úprava je drahá a nezabrání horizontální rekontaminaci, naproti tomu chemická úprava na bázi organických kyselin je v kombinaci s krmnými aditivy účinnější,“ sdělil během svého vystoupení ředitel pořadatelské společnosti Ing. Marek Kumprecht.

Inovační řešení
Právě prezentace produktů, které se osvědčily v boji proti salmonelám v krmivu i u samotné drůbeže byla předmětem vystoupení nizozemského specialisty Maarten van der Heijdena ze společnosti Selko (Trouw Nutrition International).
„Salmonely se mohou dostat do těla ptáků různými cestami. Riziko infekce vzniká při naskladnění nových zvířat, šíří se kontaminovanou vodou, krmivem a daří se jí v chovech s nevhodnými podmínkami ustájení a při nedostatečné biosekuritě. Tlumení salmonel vyžaduje komplexní řešení, které vychází ze skutečnosti, že uvedený patogen se do těla ptáků dostává zobákem. Infekce se může snadno rozvinout ve voleti a následně rozšířit do celého trávicího traktu. Ve střevech se přichytí k enterocytům, kde se začne množit. Z infikovaných jedinců se mohou stát bacilonosiči, kteří v období stresu nebo oslabení imunity vylučují vysoké počty infekčních agens trusem, který se stává zdrojem infekce pro ostatní drůbež v hejnu. Kmeny salmonel s vysokou virulencí, jako jsou Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium, mohou z buněk střevní sliznice penetrovat do mízních uzlin a rozšířit se tak do různých tělních orgánů,“ uvedl Heijden na otázku možných cest infekce.
Z jeho informací dále vyplynulo, že na úrovni krmiva lze salmonely tlumit přípravkem Fysal Feed, u zvířat doporučil nový produkt s komplexním účinkem Fysal Fit -4 poultry. V rámci komplexních protisalmonelózních opatření jmenoval ještě další produkty – acidifikátor Selko pH do napájecí vody a Selko FDP, s jehož pomocí lze dekontaminovat nejen krmicí systém, ale i celou výrobní linku krmných směsí.
(Poznámka: Více se můžete dočíst v listopadovém, šestém čísle časopisu Krmivářství.)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *