Kvalita kukuřice na předním místě

Kukuřice se využívá nejen ve výživě lidí, výrobě bioplynu nebo izolačních materiálů, ale především ve výživě hospodářských zvířat, a to ve formě mačkaného zrna nebo různých typů siláží. Kukuřičné siláže jsou významným glycidovým krmivem, u kterého je hlavním energetickým zdrojem škrob. Jeho obsah závisí vedle vegetačního stadia sklizně také na podílu sušiny palic z celé rostliny, počtu a velikosti zrn a na řadě dalších faktorů.

Kvalitu na každém úseku výroby kukuřice vyzdvihl na tiskové konferenci firmy KWS Osiva, s. r. o., její jednatel Ing. Karol Bartalský. „Kukuřice je stabilní plodina, a proto je celoevropským trendem zvyšování ploch. Potenciál pro další rozvoj vidíme hlavně v Rusku, na Ukrajině a v severských státech“, uvedl Ing. Bartalský. Každý rok se v České republice oseje přibližně 500 000 hektarů kukuřice, a proto je podle jeho slov šlechtění na výnosy, odolnost proti chorobám a krmnou kvalitu velice důležité.

Siláže pro hospodářská zvířata
Siláže z kukuřice jsou nezbytnou složkou krmných dávek například pro dojnice. Pro sklizeň silážní kukuřice se většinou doporučuje obsah sušiny v rozmezí 28 až 34 procent, což odpovídá optimu také pro asimilaci škrobu a úspěšnou konzervaci. Siláže o sušině vyšší než 40 % mohou být zdrojem technologických i zdravotních potíží v chovech skotu. Dochází především k redukci fermentace a částečnému zvýšení hodnoty pH, zvýšenému výskytu alkoholu, objevuje se riziko snížené aerobní stability a následného mikrobiálního zahřívání po odběru a před vlastním zkrmováním. Zvláště významné je riziko vyššího výskytu polních plísní, rzí a sněti kukuřičné (při pozdější sklizni nebo při nevhodných povětrnostních podmínkách) a další.
Větší význam než následné eliminace rizikových faktorů méně kvalitních siláží mají preventivní opatření. Doporučuje se například aplikace organických kyselin „Face management“ na stěnu siláže pro omezení změn v důsledku její aerobní nestability, pravidelný odběr se zajištěním kompaktnosti stěny, zabránění meziskladování odebraných siláží. Zcela nezbytná je i pravidelná kontrola uskladněných kukuřičných siláží, jejich analýza před zařazením do krmné dávky, popřípadě odběr a diagnostika bachorové tekutiny dojnic při výskytu prvních symptomů. Je třeba mít na paměti, že siláže s horší hygienickou jakostí současně negativně ovlivňují smyslové jakostní znaky, ale také technologické vlastnosti mléka (zvýšení somatických buněk, rezidua inhibičních látek, zhoršují syřitelnost).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *