Kvalitní maso z extenzivního chovu

Ovce vřesové se u nás chovají již od roku 2001, kdy tehdy prvních jedenáct zvířat dovezl na svou farmu v Mokrovratech Ing. Jiří Řípa. Dovoz tohoto kombinovaného plemene ovcí původem z Lüneburgských vřesovišť domluvil Ing. Václav Pařízek, který má nad farmou na Dobříšsku zootechnický dozor. Rádi jsme proto využili jeho pozvání a na oplátku mu položili několik otázek.

Zaznívají názory, že importem vřesové ovce se dostal na náš trh další druh masa. V čem je specifické?
Podle německých chovatelů má charakter zvěřiny a charakteristickou chuť mladého jehněčího tmavého, libového a jemného maso bez loje si uchovávají ještě zvířata porážená ve dvanácti až čtrnácti měsících věku. V některém domácím časopisu jsem objevil článek s názorem, že rozdíly v chuťových vlastnostech masa vřesových ovcí mohou být podmíněny výživou v místech původního výskytu plemene. Obrátil jsem se proto na náš dlouholetý spolehlivý německý kontakt, respektive George Palmeho a požádal ho o podrobnější informace. Výsledky poskytnuté ze studie vypracované na univerzitě v Hannoveru ukázaly, že vlastnosti masa vřesových ovcí nejsou dány výživou, ale jsou podmíněny genetikou. Biochemické rozdíly ve složení masa potvrdily nejen výzkumy z Německa a Polska, ale i specialisté České zemědělské univerzity v Praze, kde se touto problematikou zabývá tým pod vedením doc. Ing. Mileny Fantové, CSc. Zjištěné výsledky lze logicky odvodit, když uvážíte, že vřesová ovce je původní nezušlechtěné plemeno příbuzné muflonovi, které se v mnoha ohledech liší, počínaje exteriérem a sezónním rozmnožováním konče.

S německými chovateli jak v Bavorsku, tak i na severu v Lüneburgu, udržujete nadstandardní vztahy. V čem vás němečtí chovatelé inspirují?
Na tamních specializovaných aukčních trzích beranů vidíte kolem sebe stánky s nabídkou produktů právě z vřesovek. A to nejen z masa, ale i z vlny, z níž se dělají zejména dekorativní předměty, ale například i ponožky. Dotažená finalizace navazuje na hospodářské využívání vřesovišť, kde se od nepaměti kombinoval chov ovcí s chovem včel. Pastvou ovcí na vřesovištích se ničily pavučiny s pavouky a včely tak měly volný přístup ke květům vřesu z čehož měl ve finále prospěch člověk. Takový vřesový med nikde jinde neochutnáte. Současně ovce napomáhají udržovat vřesoviště v jejich původním stavu. Podobně se toto plemeno využívá i u nás, například v Beskydech nebo v Krkonošském národním parku, kde vypásáním invazních druhů rostlin, konkrétně šťovíku alpského a starčeku Fuchsova, které jiné druhy ovcí nechají bez povšimnutí, napomáhají ochraně lokalit s původní botanickou skladbou. To ale není vše, zhodnotit se dají také rohy, z jejichž rohoviny řezbáři vyrábějí různé dekorativní předměty, hřebeny, jehlice apod. Nabízejí se i vydělané kožešiny, jimiž lze vhodně zkrášlovat například interiér loveckých chat. Přál bych si, aby nám zkušenosti německých chovatelů pomohly k tomu, aby se ovce vřesová v množství u nás chovaných plemen neztratila.*
Více se dočtete v červnovém čísle časopisu Náš chov.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *