Kvalitní mléko z malé farmy

Rodina Janíčkových hospodaří v Běhařovicích na Znojemsku. Farma je malá, má čtyřicet hektarů a třicet kusů skotu. Dojnice jsou ustájeny ve vazné stáji, dojí se do konví. Každého však zaujme, jak jsou zvířata v pohodě. Bez moderních technologických postupů se mohou pochlubit výbornou kvalitou mléka.

Ing. Alois Janíček začal hospodařit v roce 1994. Do té doby pracoval jako agronom v místním zemědělském družstvu. Když podnik zavřeli, rozhodl se, nikam do práce nedojíždět a hospodařit na svém. V té době začali v Běhařovicích hospodařit kromě Janíčkových na dalších třech statcích. „Vydrželi jsme ale jen dva,“ vzpomíná farmář.
Začátek byl obtížný. „Nejtěžší pro nás byly finance,“ vzpomínají u Janíčků. V prvním roce nedosáhli na žádné dotace, z družstva si vyzvedli skot, ale měli na krmení jen řepu a seno, v družstvu žádná siláž nebyla. Mlékárny v té době neplatily. Když se situace po žních zlepšila, přišly další problémy, například krach mlékárny ve Znojmě, odkud se s nimi vyrovnali materiálně, nebo znojemských jatek, kde jim zůstalo 35 000 Kč.

Rostlinná výroba
„Baví mě polařina,“ ale živočišná je pro rodinu stabilizujícím faktorem, říká Alois Janíček. Dnes se mu již daří. Je spokojený i se strojovým vybavením farmy. Z ojetých, rozbitých a nefunkčních strojů, které dostali z družstva, jsou dnes vybaveni například traktorem Zetor 121, kombajnem E 514, novou techniku si pořídili i na setí, postřikování či orbu.
Hospodaří na 42 ha zemědělské půdy, z toho polovina je pronajata a zbytek jsou vlastní pozemky. V roce 2005 sklidili 550 q kukuřice z hektaru. Pěstují i pšenici a ječmen nebo slunečnici na semeno a hrách, které obchodují přímo. Podle farmáře je to lepší, než se zaměřit na potravinářskou pšenici, se kterou se v malém množství špatně proráží. „Není potřeba moc hektarů, ale dělat intenzivně,“ je přesvědčen hospodář.
Dalším zdrojem příjmů rodiny je i výpomoc s polními pracemi nebo zemní práce s nakladačem UNC.

Spokojené dojnice
Janíčkovi chovají celkem 31 kusů skotu českého strakatého plemene. Mléko dodávají do Jaroměřické mlékárny, která má kolem svoznou linku. Krmí kukuřičnou siláž, vojtěškovou a jetelotravní senáž, řepkové pokrutiny. Dojí se do konví. „Kvalita mléka je dobrá, ještě se nestalo, aby od nás mléko nechtěli,“ chlubí se na farmě. Na mléko mají dva starší tanky na 160 a 200 litrů, pečlivě udržované v čistotě. „Mlékárna jezdí každý den, ale máme určitou skladovací kapacitu pro případný výpadek.“
Býčky vykrmují do porážkové hmotnosti kolem 900 kg a prodávají na jatky, okolo osmi kusů ročně. „Živočišná výroba je stabilizující faktor, kdyby s cenou mléka nehýbali, tak si nemůžeme stěžovat,“ jsou spokojeni v Běhařovicích. Mlékárna platí v průměru osm korun za litr kvůli tomu, že nemají množstevní příplatky. Jinak obsah mléčných složek se dlouhodobě pohybuje na vysoké úrovni nad 3,5 % bílkovin a nad 4 % tuku.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *