Lepší welfare pro efektivnější krávy

Welfare je jednou z nejčastěji diskutovaných podmínek moderního chovu hospodářských zvířat. Vědci z celé řady pracovišť se zabývají otázkami, které spojují pohodu zvířat s jejich produkcí a dalšími důležitými ukazateli. Na jedné straně jsou produkční a ekonomické ukazatele, na straně druhé jsou požadavky na pohodu zvířat, která je ovlivněna celou řadou faktorů.

Jsou jimi například typ ustájení a stájové mikroklima, ale také zacházení se zvířaty. Vědci zkoumají různé faktory, aby dokázali chovatelům poradit, které z nich mohou mít výrazný vliv na zdraví a pohodu zvířat, a tím pádem i na efektivitu produkce. Jedna brazilská studie ukazuje, jak malé změny na farmách mohou snížit stres u skotu. Jde o ohrady a naháněcí uličky, které jsou na celém světě používané, když je potřeba zvířata dostat z bodu A do bodu B, zvážit je nebo očkovat. Výzkum ukazuje, že odstranění kontrastních barev, stínů a kaluží z ohrad a naháněcích chodeb, stejně tak i nízká hlučnost a nepoužívání „rušivých pomůcek“ (jako jsou třeba psi a elektrické poháněče) dovede dramaticky snížit stres u skotu.Teplotní stres je jedním z výrazných faktorů, který v letních dnech způsobuje celou řadu problémů – zejména pokles v produkci i zhoršení reprodukčních ukazatelů. Ve stájích se stále častěji setkáváme s různými typy ochlazovacích zařízení, např. ventilátory, sprchy či mlžiče. Krom odpovídajícího vybavení se chovatelům hodí i spolehlivá předpověď počasí, díky které mohou plánovat některé činnosti tak, aby nedocházelo u zvířat k působení mnoha stresových faktorů najednou. Chovatelé dojeného skotu jsou často až příliš „zaneprázdněni“ rutinními činnostmi, které jsou nezbytné pro zajištění chodu farmy. Skupina vědců z Osaka University vytvořila techniku monitoringu zdraví dojnic s vysokou četností pozorování a přesností, která se může stát přínosným pomocníkem farmářů. Stačí k tomu speciální fotoaparát a trocha umělá inteligence, díky nimž by bylo možné přispět k vytvoření tzv. chytré stáje. Podle vědců mohou analýzy fotografií přispět k časné detekci vážných onemocnění. Vnímání okolního prostředí a s tím související kvalitu odchovu a následnou užitkovost v dospělosti ovlivňuje i to, zda je tele optimistou či pesimistou. K tomu, aby vědci mohli vyhodnotit jednotlivá telata z hlediska jejich pohledu na svět, tedy stanovení toho, zda jsou svým založením optimisté či naopak pesimisté, vytvořili experiment, do kterého bylo zapojeno 22 telat. Dalším krokem výzkumu, který navazuje na prokázání pesimismu a optimismu u telat, by mělo být porozumění tomu, jaký typ ustájení v průběhu odchovu a chovu zajistí, aby všechna zvířata měla opravdu spokojený život. Bude potřeba brát do úvahy, že pesimističtější telata budou vyžadovat odlišný typ ustájení a zacházení, než jakého se jim zatím dostává.*

S využitím zahraničních materiálů zpracovali Ing. Anna Marcinková, Ing. Ota Beran, BM Profit

Podrobněji v časopisu Náš chov 4/2018.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *