Lysá patřila chovatelům

Podzimní výstavy Zemědělec a Náš chov na výstavišti v Lysé nad Labem tradičně uzavírají nabídku akcí pro zemědělskou veřejnost. Novinkou letošního patnáctého ročníku výstavy hospodářských zvířat, technologií a chovatelských potřeb byla prezentace národních plemen hospodářských zvířat, zařazených mezi genové zdroje. Tu zkoordinoval uhříněveský Výzkumný ústav živočišné výroby, který projekt záchrany původních plemen zastřešuje.

Martin Jedlička

V rámci výstavy Zemědělec, která se uskutečnila již po třiatřicáté na lyském výstavišti, proběhly Středočeské dožínky. Během nich se předávala ocenění Zemědělský hospodář Středočeského kraje roku 2010, proběhlo vyhlášení výsledků soutěže Středočeský šupináč a vyhlásily se výsledky soutěže Potravinářský výrobek Středočeského kraje.
Hlavním bodem programu výstavy Náš chov byla přehlídka velkých hospodářských zvířat –skotu, prasat a malých přežvýkavců – ovcí a koz. Odbornou garanci nad sestavením jednotlivých expozic měli stejně jako v předchozích letech královéhradecká akciová společnost Chovservis (skot a prasata) a Svaz chovatelů ovcí a koz (SCHOK). Jak již bylo zmíněno v úvodu, součástí expozic s živými zvířaty byla i prezentace národních plemen hospodářských zvířat. V historii pořádání výstavy je to vůbec poprvé, co domácí plemena zařazená mezi genetické zdroje dostala tolik prostoru. Na jednom místě tak návštěvníci mohli vidět například českou červinku, přeštické černostrakaté prase, šumavskou ovci, bílou krátkosrstou kozu, starokladrubského koně, českou slepici zlatě kropenatou, přeštickou tříbarevnou nutrii nebo i jesetera malého.
„Chov a konzervace plemen zařazených do Národního programu bude i v budoucnu možný jen díky existující dotační podpoře státu. Činnost spojená s programem se postupně stala prioritou Ministerstva zemědělství ČR a je zařazena mezi jeho podporované programy. Jsem hrdá, že náš ústav zastřešuje a koordinuje tento projekt. Ovšem je třeba si uvědomit, že bez chovatelů by to nebylo možné a těší mne, že mají stále zájem o spolupráci,“ uvedla během slavnostního zahájení ředitelka Výzkumného ústavu živočišné výroby Věra Skřivanová.

Přehlídka prasat
První kolo v hale A1 již tradičně odstartovala prasata. Koncepce přehlídky byla postavena na ukázce mateřských a otcovských plemen, včetně linií zařazených do domácího hybridizačního programu. O profesionální komentář se postaral specialista zmiňované východočeské firmy Ing. Miroslav Kolář.
V předvadišti se postupně vystřídali dva plemenní kanci mateřských plemen – české bílé ušlechtilé (ČBU) a česká landrase (ČL), dále stejný počet kanců otcovských plemen – duroc (D) a pietrain (Pn) a dva zástupci nejvyužívanějších hybridních linií H 38 (D x Pn) a H 48 (BO x Pn). Představitelky samičího pohlaví zastoupily plemenné prasničky ČBU, ČL a F1 generace (ČBU x ČL).
Naše nejrozšířenější plemeno české bílé ušlechtilé, které má momentálně ve šlechtění asi 2600 prasnic reprezentoval šestiměsíční kaneček linie Fandy 26 ze Zemědělské společnosti Luže, a. s., respektive z NŠCH Radim. V ukazatelích vlastní užitkovosti dosahoval průměrného přírůstku 700 g (1145 v testu) při zmasilosti 63,9 %. „Kaneček dobře reprezentuje užitkový typ, je harmonický s odpovídající silnou kostrou, má vynikající mechaniku končetin a dostatečný počet vyvinutých struků,“ okomentoval jeho exteriér Ing. Kolář.
Z nukleového šlechtitelského chovu manželů Janečkových z Velehrádku pocházel kaneček druhého předvedeného mateřského plemene (ČL), jehož šlechtitelská základna čítá pouhých 600 prasnic. Potomek po kancovi 37 Lamur, narozený letošního 8. dubna, dosahoval parametrů vlastní užitkovosti na úrovni 743 g denního přírůstku (1172 v testu) a 63,9 % libové svaloviny. „V porovnání se zástupcem předchozího plemene je předvedený kaneček většího tělesného rámce. Za povšimnutí stojí vynikající reprodukce jeho matky se šestnácti živými selaty ve vrhu, z nichž bylo dvanáct odchovaných,“ vyzdvihl moderátor přehlídky.
Přehlídku mateřských plemen uzavřely plemenné prasničky, a to čtyřčlenné skupiny ČBU (po kanci linie Fandy 39) a F1 populace (ČBU x ČL) z nukleového šlechtitelského, respektive rozmnožovacího chovu Ing. Karla Horáka ze Žehuně, a tříčlenná kolekce sedmiměsíčních plemenic ČL ze společnosti Terra Kaplíř, s. r. o. (NŠCH Sulejovice).
Ve druhé část programu přehlídky se prezentovali kanečci otcovských plemen a linií určení pro tvorbu finálních hybridů. Z NŠCH Radim pocházel kaneček plemene duroc. Potomek po plemeníkovi Antony 1, narozený 20. 2. 2010, dosahoval 686 g denního přírůstku (955 v testu) při 65,8% podílu libového masa. „Pevná konstituce, vynikající zmasilost v hlavních tělesných partiích a korektní končetiny,“ zaznělo z úst komentujícího odborníka.
V otcovské populaci se v čistokrevné plemenitbě chovají ještě plemena bílé otcovské (BO) s vynikající růstovou schopností a pietrain (Pn), jež je synonymem pro kvalitu masa. Podruhé zmiňované plemeno předvedla ze svého šlechtitelského chovu akciová společnost Agro Slatiny. Kaneček, narozený 5. 3. 2010, po plemeníkovi 21 Natal vykazoval přírůstek 625 g (1036 v testu) se zmasilostí 67,1 % libové svaloviny. Uvedený podnik je jedním z posledních, který se produkcí kanečků tohoto otcovského plemene ještě zabývá. Pokud jde o početní zastoupení pietraina v domácím šlechtění, tak jeho populace je na úrovni 50 až 60 prasnic. Ze stejného podniku se v předvadišti ještě vystřídali hybridní kanci linií H 38 a H 48, kteří reprezentovali nejlepší vlastnosti výchozích plemen, tj. úžasnou růstovou schopnost při vynikající zmasilosti.

Expozice skotu
Také letošní expozici skotu připravila Střední odborná škola v Poděbradech, která ze svého školního statku poskytla zvířata a dodala předváděče. V případě zvířat se konkrétně jednalo o čtrnáct kusů – deset krav holštýnského plemene (šest jalovic a čtyři plemenice na první a dalších laktacích), tři jalovice českého strakatého a jalovici jerseyského plemene.
Střední odborná škola Poděbrady je jednou z mála středních škol, která má dosud fungující školní statek. „Hospodaříme na 250 ha orné půdy a jsme významní chovatelé hospodářských zvířat. Chováme asi 230 kusů skotu, dále 200 prasat a deset koní. Provozujeme ještě školní chov drobných hospodářských zvířat, který reprezentují ovce, kozy, králíci, slepice a holubi. Za zmínku stojí zavedený systém praxe, který studentům umožňuje detailně vidět zemědělský provoz i řízení statku. Od prvního ročníku jim svěřujeme zodpovědné úkoly, které po zaučení samostatně nebo pod dozorem vykonávají. Největší úspěchy dosahujeme v chovu skotu, výsledkem dlouhodobé koncepční práce je sto dojnic s užitkovostí blížící se 10 000 kg mléka za normovanou laktaci. S našimi zvířaty se spolu se studenty pravidelně účastníme nejrůznějších chovatelských výstav a přehlídek. Například letos v září byly naše dvě dojnice předvedeny na Národním holštýnském šampionátu v Mrákově a obě vybojovaly velmi slušná umístění uprostřed soutěžního pole. Na výstavu do Lysé jsme připravili čtrnáct zvířat, od telat až po dojnice. Všechna byla předvedena při komentovaných přehlídkách. Na jejich přípravě, která zabrala čtyři dny, trávili dobrovolně svůj čas opět naši studenti. Výstavy jsou ale jen malý zlomek toho, co se na školním statku a ve škole v Poděbradech odehrává. Právě proto je poděbradská Střední odborná škola vyhledávána i studenty z jiných krajů,“ prozradil vedoucí školního statku Ing. Jan Kocmánek.

Ovčáci drží vysoko nastavenou laťku
Ani letos ovčáci neslevili a na výstavu Náš chov připravili početnou a pestrou expozici, sestavenou ze 130 zvířat, a to 116 ovcí čtrnácti plemen a čtyřiadvaceti koz pěti plemen. Z plemen ovcí s masnou užitkovostí byli předvedeni suffolk, charollais, texel a berichon du Cher, z kombinovaných romney, bílá alpská, zwartbles, valaška, šumavská ovce, mléčná plemena reprezentovala východofríská ovce, plodná romanovská ovce a konečně zájmová vřesová, kamerunská a ouessantská.
Kozy pěti plemen reprezentovaly mléčný (anglonubijská, bílá a hnědá krátkosrstá) a masný užitkový typ (burská). Ze zájmových plemen pak byla předvedena zakrslá holandská koza.
Ujal se i před třemi roky zavedený nákupní trh aukčních beránků s tím, že letos se bonitovalo 35 mladých suffolských a jedenáct zwartblesských plemeníků. Bonitace proběhla v režii Dr. Ing. Michala Milerskiho, kterému sekundovala předsedkyně klubu chovatelů ovcí plemene suffolk Věra Jaklová.
„Nejlepší kolekci ovcí berana se dvěma bahnicemi plemene berichon du Cher předvedl Pavel Novák z Rabštejnské Lhoty. Za ním se umístili Pavel Sokol z Rychnova u Jablonce nad Nisou s beranem a bahnicemi romney a hrusický chovatel Pavel Vávra s ovcemi texel. V kategorii jednotlivců se odborné komisi nejvíce líbil ouessantský beran Lenky Benešové z Brocna a ovce plemene šumavka Jana Vejčíka z Horní Stropnice. V kategorii koz se nejlépe umístila kolekce burského kozla s kozami Libora Nekováře z Proseče pod Ještědem. Za ním se s kolekcí plemene zakrslá holandská umístil Jiří Švanda z Malé Veleně. Kozlem výstavy byl vyhlášený plemeník bílého krátkosrstého plemene Víta Vrby z Lukavice, nejlepší kozu předvedl Josef Pulíček z Pěnčína,“ prozradil zástupce ředitele SCHOK Ing. Richard Konrád.
Šampiónem elitního nákupního trhu suffolků se stal sedmiměsíční beránek č. 42025021 linie Captain z chovu Josefa Šrámka z Nenačovic. Na druhém místě se umístil beránek č. 28225051 linie Stepper chovatele Pavla Sokola z Rychnova u Jablonce nad Nisou. Bronzová příčka za beránka číslo 57245031 linie Glenho patřila chovateli Miroslavu Divišovi z Laz na Strakonicku. V rámci bonitace beránků plemene zwartbles se nejlépe umístil plemeník č. 37491053 linie Zoubek chovatele Víta Nováka z Rabštejnské Lhoty. Druhé místo za beránka č. 47331032, linie Zerosk si odnesl Jan Voskovec z Nýřan. Ve stejné kategorii trio nejlepších beránků doplnila Marie Schickerová z Nových Hradů plemeníkem č. 54081031 linie Zbyslav.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *