Lze srovnávat výpočet plemenné hodnoty u skotu u nás a v zahraničí?

Většina článků týkající se chovu skotu dojených plemen v odborných chovatelských časopisech zdůrazňuje velký význam genetického založení zvířete, ať již jde o otce či matku pro šlechtění našich domácích plemen. V těsném sledu těchto informací pak většinou následuje široká nabídka býků z celého světa, včetně podrobné charakteristiky zaručeně největších hvězd. Do pozadí již jaksi ustupuje skutečnost, že vliv genotypu zvířete na užitkovost se pohybuje většinou v rozmezí 10 až 20 % a rozhodující vliv hrají negenetické vlivy (prostředí a chovatel).

Významně pak ovlivňuje užitkovost především projev daného genotypu v konkrétním prostředí. Genetický trend ve vyspělých zemích je většinou charakterizován nárůstem 30 až 50 kg mléka a 2 až 3 kg bílkovin za rok. O tom, jak rozdílný přístup mají u nás v některých podnicích chovatelé ke svým zvířatům, svědčí meziroční nárůsty až 500 kg mléka a 50 kg bílkovin, což nemá evidentně s genetickým trendem mnoho společného a je spíše odrazem pozitivních výrazných změn ve výživě a ošetřovatelské péči.

K tomu, aby se chovatel orientoval v široké nabídce plemenných zvířat, jsou rozhodující plemenné hodnoty (PH) a o těch už se delší dobu vedou mezi chovateli často oprávněně vášnivé diskuse. Od těchto diskusí už je jenom krůček ke zpochybnění celého systému výpočtu, což by samozřejmě ohromně prospělo dealerům se zahraničním semenem, ale už ne tolik domácím chovatelům, i když někteří zastávají i opačný názor. Většina úvah o plemenných hodnotách při různých chovatelských setkáních je však vedena upřímnou snahou tento úsek důležitý pro šlechtitelskou činnost maximálně zlepšit. Je třeba připomenout, že metody a modely výpočtu odhadu plemenných hodnot byly vždy, sledujeme-li vývoj od CC-testu přes BLUP až po animal model v ČR s minimálním zpožděním realizovány. Nedá se tedy říci, že bychom zaostávali za vývojem v Evropě či ve světě. Česká republika jako první z východoevropských zemí v roce 1997 zaslala k posouzení u nás uplatňovanou metodu výpočtu odhadu plemenné hodnoty do centra INTERBULLu v Uppsale ve Švédsku. Po ověření správnosti výpočtu bylo umožněno zpracovávání našich plemenných hodnot dvakrát do roka a vytvoření přepočtových koeficientů ve vztahu k ostatním vyspělým zemím.

Každého půl roku je tedy celý složitý systém výpočtu PH realizovaný v ČR ověřován prostřednictvím organizace INTERBULL. Chovatelé, kteří pochybují o domácích plemenných hodnotách, by měli sledovat pravidelně interbulové hodnoty. V okamžiku, kdy přestanou v daném termínu vycházet od ČMSCH, a. s., přepočtené plemenné hodnoty INTERBULLem, znamená to, že výpočet domácích plemenných hodnot má nějaké nedostatky, je pro INTERBULL nepoužitelný. Za celou dobu spolupráce s touto mezinárodní organizací zatím k této situaci nedošlo. Tím samozřejmě nechceme říci, že na celém systému není co zlepšovat. To, co nejvíce trápí chovatele, je v některých chovech absence plemenných hodnot u některých krav, který je způsoben většinou tím, že není v daném období k dispozici hodnocení vrstevnice k té dané krávě. Zde je třeba zvážit, zda by nebylo vhodnější počítat plemenné hodnoty krav ne v rámci stáje, ale na celou populaci, a tím by byl odbourán problém s vrstevnicemi. Je však otázkou, zda by potom neměla vypočtená PH menší vypovídací schopnost než ta současná.
Oprávněné organizace zase trápí kolísání PH u býků. Plemenná hodnota býků je sice počítána na rozdíl od krav v rámci celé populace, ale u řady býků dochází k výraznému kolísání PH zvláště, když je u jejich dcer započata II., případně III. laktace. K podobnému, i když třeba menšímu kolísání dochází i v ostatních zemích a je závislé na míře odhadu II. a III. laktace, které jsou dopočítávány při probíhající první laktaci. Tento problém by měl odstranit Test-Day Model, který je právě vyvíjen, a předpokládá se, že bude během dvou let dokončen. Chovatelé musí mít ovšem vždy na zřeteli, že kdykoliv se mluví o PH býka či krávy, jde vždy o odhad plemenné hodnoty a slovo odhad je třeba zdůraznit. Býky je proto třeba ve vztahu k plemenným hodnotám lépe posuzovat jako výborné, velmi dobré, průměrné a špatné, a sledovat spíše, zda mají plemenné hodnoty rostoucí či naopak klesající tendenci a podle jejich pořadí se rozhodovat o dalším využití. Je ovšem zarážející, jak málo jsou v rámci kontroly dědičnosti využívány některé další znaky. Zvláště v poslední době, kdy je reprodukce na nejhorší úrovni za posledních deset let, se vytrácí z některých propagačních materiálů organizací zabývajících se plemenářskou činností například plodnost býků. Chovatelům to evidentně příliš nevadí, hlavně že má býk vysokou PH kg mléka, případně PH kg bílkovin. To, že mu vysoké PH kg mléka v žádném případě neuhradí ztrátu vzniklou ze špatné reprodukce, dnes příliš nikoho nevzrušuje. Je sice pravda, že plodnost má nízkou dědivost a většina problémů souvisejících s reprodukcí je způsobena většinou nevyhovující výživou, případně problémy, které jsou spojeny s vyhledáváním říjí, ale plemeníci s RPH plodnosti pod 80 % by se v žádném případně neměli využívat.

Současné zhoršující se ukazatele reprodukce, kdy servis perioda za období leden až duben 2001 je na úrovni 119,3 dnů, představují roční ztrátu pro chovatele 3000 až 4000 Kč na krávu.

Blížící se doba, kdy pro většinu chovatelů bude daleko cennější kráva s průměrnou užitkovostí, ale zdravá, dlouhověká, která dá každý rok tele než rekordmanka, která díky své vysoké užitkovosti už překročila fyziologicky únosnou míru a u které se začínají projevovat poruchy plodnosti.

Vzhledem k tomu, že u nás s prudkým nárůstem užitkovosti dochází vedle zhoršení ukazatelů plodnosti i ke zhoršení zdraví zvířat, počítá se s rozšířením výpočtu PH na některé znaky z této oblasti. Tak například v horizontu dvou let by měla být především zavedena plemenná hodnota pro náchylnost k mastitidám, která bude odvozena od počtu somatických buněk u dcer po testovaných býcích.

Ve vztahu k plemenným hodnotám však nemůžeme pouze kritizovat, zda vlastní výpočet má nějaké nedostatky či nikoliv, ale je nutno si i uvědomit, z jakých podkladů jsou tyto hodnoty počítány. Zde hraje velkou roli to, jak je dodržována především metodika testace. Je třeba připomenout především důležitost dodržení provázání oblastí pro testaci v rámci různých pásem užitkovosti. Rozhodující pro objektivitu je i doba testace (neměla by být delší než 2 až 3 měsíce) a dále pak počet testovaných býků společně nasazených do chovu a počet inseminačních dávek od těchto býků, který by měl být úměrný velikosti chovu. Nelze slučovat dohromady testaci a její vypovídací schopnost s náhodně nasazenými neprověřenými nebo částečně prověřenými zahraničními býky, kteří jsou uplatňováni v chovech bez dodržení zásad testace. I těmto býkům jsou sice plemenné hodnoty vypočítány, ale v objektivitě mohou těžko soutěžit s oficiální testací, když výsledky třeba pocházejí pouze z jednoho či dvou chovů a ještě v rámci jednoho či dvou okresů. Řada zahraničních býků může být při výpočtu PH animal modelem poškozena i tím, že u nich neexistuje propojení z hlediska původu na naši populaci. Proto se uvažuje o tom, že oficiální testace bude při zveřejňování výsledků kontroly dědičnosti oddělena nebo označena. Pro porovnání uvádíme tabulku mezinárodní testace strakatého plemene, kdy v letech 1994 až 1999 bylo za šest ročníků společné testace otestováno 28 býků z osmi zemí. I zde se ukázalo, že rozdíl v PH mléka v České republice ve vztahu k vypočteným PH v ostatních zemích je relativně nízký s výjimkou Švýcarska, kde ovšem probíhala testace na čisté simentalské populaci (tabulka 1 a 2). Je zřejmé, že čím přesnější bude dodržování metodiky testace, tím věrohodnější budou její výsledky. Je ve vlastním zájmu chovatelů, aby slovo „výběrová“ testace zmizelo z jejich slovníku. Je stále ještě dost těch, kteří se domnívají, že pro testaci si chovatel býka vybírá z nabízených býků. Řada obchodních organizací, u nichž jsou součástí obchodu neprověření zahraniční býci s pouze predikovanými plemennými hodnotami odvozenými od původu, dává chovateli vybrat a chovatel si vybere. Pak ale posuzujme tyto výsledky s rezervou, neboť to s testací nemá nic společného.

Domníváme se, pokud některé organizace zabývající se dovozem spermatu do ČR nenacházejí na našem domácím trhu uplatnění nebo ho v současné době ztrácejí, pak není z jejich strany pro zlepšení vlastní zoufalé situace příliš vhodné řešit tento problém prostřednictvím zpochybnění výpočtu plemenné hodnoty v ČR. Je totiž jenom na chovateli, zda uzná domácí plemenné hodnoty spočítané v domácím prostředí nebo zda uzná přepočtené hodnoty INTERBULLu a nebo zda bude uznávat plemenné hodnoty v zemi původu každého býka pocházející z prostředí často na hony vzdáleného podmínkám České republiky. Máme pocit, že v tomto směru naše organizace nikoho neomezuje a nikomu nepřikazuje, jak se má chovat.
Trh s inseminačními dávkami je v naší republice co do počtu nově zaregistrovaných býků z celého světa obrovský. Většina firem zabývajících se dovozem spermatu a býků ze zahraničí však chovatele informuje pouze o zaručeném úspěchu jimi nabízených býků, ať už z pohledu původu, pokud jde o testované býky nebo z pohledu jejich současných plemenných hodnot ze země původu nebo přepočtených podle INTERBULLu, pokud jde o zlepšovatele. Zhodnocení toho, jak jejich importovaní býci uspěli v často velmi odlišných podmínkách chovů v České republice na rozdíl od země původu, je jako šafránu.
Rovněž si myslíme, že by v tomuto směru měli být chovatelé alespoň částečně informováni a proto předkládáme grafy 1 až 4, které charakterizují uplatnění býků podle zemí a PH v našich chovech holštýnského plemene. Gaussova normála charakterizující plemenné hodnoty je proložena sloupci, které vyjadřují četnost všech inseminací k daným plemenným hodnotám. To znamená čím více inseminací je v oblasti grafu s největší plemennou hodnotou tím větší je kvalita použitých dovážených býků do České republiky v rámci jednotlivých zemí. Křivka celkem vyjadřuje všechny býky ze všech zemí dohromady. Z grafů vyplývá, že nejkvalitnější býci použití v České republice v největším rozsahu z tohoto období pocházejí z Nizozemí.

Ing. František Hřeben
Prof. Ing. Jaroslav Pytloun, DrSc.
Českomoravská společnost chovatelů, a. s., Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *