Management pastvy ovcí

Pastva je základem výživy ovcí. Tento způsob krmení zvířat má velmi příznivý vliv na jejich zdraví a imunitu a přispívá k optimální stavbě a funkčnosti jejich těla. Pasení zvířat současně pozitivně ovlivňuje složení pastevního porostu a úrodnost půdu.

 

Nejlepší pastevní porosty bývají na půdách hlinitých, jílovitohlinitých až jílovitých, protože lépe drží půdní vláhu a více vydrží sešlapávání. Na stanovištích chudých na živiny rostou například smilka tuhá, psineček psí, kostřava ovčí, bezkolenec modrý nebo kopretina. Pýr plazivý se vyskytuje tam, kde sice v půdě zbylo více živin po předchozím způsobu využívání, ale půda byla dost udusaná. Výskyt mechu signalizuje kyselou půdu chudou na živiny a minerálie. Na půdách s vyšším podílem dusíkatých látek rostou srha, šťovík, kopřivy, svlačec, lopuchy, bolševník a jiné nekulturní rostliny. Téměř v každém pastevním porostu se vyskytuje jetel plazivý. Ovcím chutná, má i vysokou koncentraci energie (6-7 MJ NEL na kg sušiny), ale také obsahuje kyanogenní glykosidy. Letální dávka je pro ovce asi 2 až 2,4 mg/kg živé hmotnosti, což znamená, že zvíře o hmotnosti 50 kg může uhynout již při spasení dvou kilogramů bílého jetele. Při lehkých otravách se u ovcí objevuje nechutenství. V jeteli přítomný kyanid nepříznivě ovlivňuje hladinu selenu v krvi ovcí a jehňat a zvyšuje náchylnost jehňat k nutriční myopatii. S ohledem na účinky různých nebezpečných chemických látek obsažených v některých rostlinách je třeba pečlivě sledovat složení pastevního porostu. Jsou-li v něm obsaženy ještě pýr plazivý, štírovník růžkatý, čičorka pestrá, ocún jesenní, bolehlav plamatý, komonice bílá, vlčí bob mnoholistý, kýchavice bílá, pryskyřník prudký, starček, náprstník, třezalka, vlaštovičník a další, je nutné obnovit pastvinu.

Po pastvě na mladých porostech, zejména s vyšším zastoupením jetele jsou z praxe známé nejen případy úporných průjmů a akutního nadmutí, ale i poruchy plodnosti vyvolané fytoestrogeny. Kromě vojtěšky a jetele se vyskytují i v některých trávách, jako je například srha a jílek vytrvalý.

Pastevní porost je i zdrojem výskytu parazitů, kteří se drží v nižších partiích rostlin. Při pasení je proto nutné omezit selektivní pastvu a vyhýbat se mokřadům, kde je nebezpečí parazitóz vyšší. Z pohledu výskytu parazitů na pastvinách je kritickým obdobím červen, kdy vrcholí zejména parazitární infekce vyvolané hlísticemi.  Větší koncentrace ovcí ve spojení se společnou pastvou více druhů zvířat výrazně zvyšují riziko infekce ještě dalšími parazity – tasemnicemi, motolicemi a jinými slezovými, střevními i plicními červy. Jejich vyšší výskyt je nutné regulovat anthelmintiky, kvůli riziku rezistence parazitů se doporučuje preparáty střídat.

Jehňatům a dospělým ovcím je třeba poskytnout na pastvině dále čistou vodu a na jaře i seno, sůl a minerální látky, ale i stín a závětří, případně drbadlo. V místech, kde se ovce více zdržují, by se mělo udržovat suché prostředí. Mokřady by se měly ohradit, aby se k nim ovce nemohly dostat.*

Více se dočtete v časopise Náš chov.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *