Masná užitkovost býků – kříženců masných a dojených plemen

V nejbližší budoucnosti lze očekávat nárůst stavů skotu zařazeného do systému bez tržní produkce mléka (BTPM). Tento trend je v souladu s koncepcí Ministerstva zemědělství a je také podporován informacemi o poskytnutí kvót pro tuto kategorii při vstupu do EU, podle kterých bude u nás možnost chovat přibližně 200 tisíc krav masných plemen. To představuje proti současnému stavu (cca 80 - 90 tisíc krav BTPM) značný nárůst.

K rozšiřování stavů bude použito několik postupů. V první řadě budou využívány čistokrevné jalovice masných plemen ze stávajících stád, neboť dosahovaná dlouhověkost těchto plemenic umožní zařazovat do plemenitby menší počet jalovic na obnovu stáda a tím v podstatě vzniká nadprodukce jalovic, kterou lze využít pro zakládání stád nových. Další možností ke zvýšení produkce čistokrevných zvířat je využívání biotechnických metod pro získávání embryí a jejich přenosu do příjemkyň plemen dojeného skotu. Tato metoda je ale poměrně finančně náročná a úspěšnost zisku přenosuschopných embryí dosahuje nižších hodnot než u dojených plemen, takže může ostatní postupy pouze doplňovat.
Jako relativně levná a jednoduchá možnost dosažení výše zmiňovaných stavů krav BTPM se jeví převodné křížení. To spočívá v zapouštění plemenic C a N skotu býky vybraného masného plemene a postupném zařazování jaloviček generace F1 až F111 do stáda. Tyto jalovičky lze již zapisovat do plemenné knihy a od F1111 lze získané plemenice považovat za čistokrevné. Převodné křížení můžeme považovat za nejlevnější způsob získání čistokrevného stáda, ale k realizaci je třeba delší časové období. Od zapuštění vybrané plemenice C nebo N skotu k získání prvních telat F1111 generace uplyne min. 15 roků. V masných chovech se běžně využívají matky k produkci 6 až 7 telat a bylo by neekonomické je vyřazovat pouze z důvodu nižšího podílu krve požadovaného plemene. Proto je pro získání čistokrevného stáda nutné počítat s nejméně 30-ti lety cílevědomé plemenářské práce. Takto produkované býčky lze do čtvrté generace využívat pouze k výkrmu.
Křížence C a N skotu s masnými plemeny produkují také chovatelé dojených plemen, využívající semene masných býků. Těmito býky zapouštějí chovatelsky nejméně hodnotnou část stáda krav a jalovic, od kterých nemají zájem odchovávat plemenná zvířata. Tím u nich dochází ke zlepšení ekonomiky v důsledku výhodnějšího zpeněžení produkovaných zástavových či vykrmených zvířat, u kterých se díky heteróznímu efektu příznivě projeví zvýšená životnost telat, vyšší přírůstky a především vyšší kvalita skladby jatečného těla. Jak z těchto skutečností vyplývá, je velmi pravděpodobné, že v nadcházejícím období bude značná část jatečného skotu zastoupena kříženci masných a dojených plemen.
Po dobu uplynulých šesti let byl v rámci několika pokusů ve VÚŽV Praha – Uhříněves proveden výkrm více než 150 býků-kříženců pocházejících z užitkového křížení dojených plemen (C, N) a býků masných plemen. Po ukončení výkrmu byli býci poraženi na experimentálních jatkách, kde byly sledovány rozměry a hmotnosti jednotlivých jatečných partií a dále proběhla klasifikace jatečných těl. Použitá plemena otců zahrnují téměř všechny typy: francouzská plemena velkého tělesného rámce zastupují plemena charolais (CH) a blond d‘aquitaine (BA), raná plemena středního až menšího rámce představují aberdeen angus (AA) a hereford (HE), plemena extrémně osvalená jsou belgické bílo-modré (BM) a piemontese (PI) a klasickým rustikálním plemenem je francouzský gasconne (GS).
Z pohledu výkrmce skotu budou mít význam jiné ukazatele než z pohledu zpracovatele. Snahou výkrmce bude vykrmit za co nejkratší časový úsek velký počet vyrovnaných a při zpeněžení výborně klasifikovaných zvířat. Naopak zájmem zpracovatele je nakoupit zvířata s vysokým podílem masa dobré kvality a nízkým podílem loje a kostí v jatečném těle. V tabulce 1 jsou uvedeny průměrné hodnoty délky výkrmu, porážkové hmotnosti, hmotnosti jatečně upraveného těla (JUT), hodnoty dosažených denních přírůstků a jatečné výtěžnosti.

Pro produkci kvalitního hovězího masa jsou zapotřebí zdravá zvířata vykrmená do jatečné zralosti, kdy je v optimálním zastoupení podíl masa, kostí a loje. Neméně důležité jsou také jakostní znaky masa. Proto je potřebné vystihnout optimální fázi růstu, neboť u skotu dochází k tvorbě tkání ve třech vzájemně propojených fázích, kdy po prvotním růstu kostí následuje růst svalů a nakonec dochází k ukládání tuku. Z tohoto hlediska je důležitější věk skotu než jeho živá hmotnost, ačkoli v praxi bývá význam hmotnosti pro ukončení výkrmu obvykle rozhodující. Také k ukládání tuku v těle zvířete dochází v časově rozložených fázích. Nejprve se ukládá v tělních dutinách, následuje tuk podkožní, dále pak mezisvalový a nakonec vnitrosvalový.
Hodnoty produkce jatečně těžených lojů jsou uvedeny v tabulce 2. Jatečně těžený (vnitřní) lůj je součtem hmotností ledvinového, obžaludkového a střevního loje a do jisté míry může poukazovat na optimální výši porážkové hmotnosti. Býci po otcích AA a HE v tomto ukazateli dosahují výrazně vyšších hodnot než býci po otcích plemen velkého rámce i přesto, že jejich porážková hmotnost byla nižší téměř o 40 kg. Tyto rozdíly v množství ukládaného loje potvrzují i hodnoty oddělitelného loje z pravé jatečné půlky v následující tabulce 3, kde lze zjistit také hmotnostní a procentický podíl masa a kostí. V tabulce 4 je pak uveden procentický podíl z pravé půlky a hmotnostní zastoupení masa I. jakosti, masa II. jakosti a jejich vzájemný poměr. Maso I. jakosti zahrnuje maso z kýty, roštěné, svíčkové a plece, maso II. jakosti pak maso z přední i zadní kližky, podplečí, hrudí, boku s kostí i boku bez kosti.
Plocha nejdelšího zádového svalu (MLD), která se získává změřením plochy příčného řezu mezi osmým a devátým obratlem a její přepočet – plocha na 100 kg živé hmotnosti – jsou spolu s poměrem maso : kosti uveden v tabulce 5. I u plochy MLD dochází k poměrně výrazným rozdílům u býků po otcích plemen menšího tělesného rámce oproti býkům po otcích ostatních plemen.

Pro výkrmce budou mít význam i hodnoty uvedené v tabulce 6, tedy procentický podíl zvířat klasifikovaných v jednotlivých třídách. Klasifikace probíhala dle metodiky, která vycházela ze systému EUROP využívajícího pět tříd za zmasilost ( E – výborná, A – velmi dobrá, B – dobrá, C – průměrná, D – slabá,) a pět tříd za protučnění ( 1- velmi slabé, 2 – nedostatečné, 3 – průměrné, 4 – silné a 5 – přetučnělé). Žádné zvíře v pokusu nebylo hodnoceno za zmasilost známkami C a D, za protučnění 4 a 5, a proto nejsou v tabulce tyto hodnoty uvedeny.

Závěrem je nutné říci, že přestože tento rozbor může některá plemena upřednostňovat před jinými, o ekonomických výsledcích výkrmu rozhodují i náklady a to především náklady na krmiva. Různé plemenné kombinace se budou lišit spotřebou krmiva na kilogram přírůstku. Neméně důležitá bude i schopnost zužitkování statkových krmiv, která může být výrazně vyšší u plemen, jež nedosahují nejlepších parametrů z hlediska jatečného složení těla.

Práce byla zpracována v rámci řešení projektu NAZV EP 0960006318

Ing. Daniel Bureš, Ing. Václav Teslík, CSc., Ing. Radka Zahrádková, Ing. Luděk Bartoň
VÚŽV Praha – Uhříněves

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *