Masný skot má živit norické koně

Tržby Lesní společnosti Teplá, a. s., loni dosáhly 93,348 milionů Kč. Největší zásluhu na tom má samozřejmě prodej dřeva, dále pěstební činnost, dřevařská výroba a služby. Zemědělská činnost střediska Ostřetín sice zajistila na společné konto přísun 627 000 Kč, ale stalo se tak zásluhou státní podpory na údržbu krajiny, ekologické hospodaření a narozená telata od krav bez tržní produkce mléka. Chov chladnokrevníků je nadále ztrátový a tak mu musel přijít na pomoc právě masný skot.

Koně s převahou norické krve udělali Ostřetínu velmi dobrou reklamu hlavně v 70. a 80. letech minulého století a uznání rozmnožovacího chovu se stalo logickou tečkou za výsledky ve starých dobrých časech. Ta doba je ovšem dávno pryč.
„Nemáme finanční prostředky na výcvik a většinu hříbat proto prodáváme hned po odstavu. Ceny odpovídají jejich věku. Pro obnovu základního stáda si necháváme jen dvě nejlepší klisničky, které absolvují ve stáří tří let výkonnostní zkoušky,“ vysvětluje vedoucí ostřetínského provozu Jan Vlček.
„Pro nás je zachování chovu koní otázkou stavovské cti. O jeho likvidaci prostě neuvažujeme,“ dodává předseda představenstva společnosti Jan Houska.
Stádo vede Ministr
Boxy ve stáji plemeníků pamatují skutečné velké postavy chladnokrevné scény. Stáli zde hnědý bělouš 1980 Streiter z Lán – 5, strakáč 2009 Neugot – 2, tmavý ryzák 96 Hubír – 1 a ještě nedávno hnědák 444 Neugot I – 20, reprezentant plemene slezský norik. V současné době je hřebcem číslo 1 vlastní odchovanec 687 Ministr s. v. (ročník 1994, po 305 Malšem). Tento tmavý ryzák vynikající pracovitostí vyhrál výkonnostní zkoušky ve Slatiňanech a do chovu nastoupil s třídou elita.
Společně s „dvojkou“, kterou je slezský norik 683 Gospe (ročník 1995, po 2412 Gonet), má 687 Ministr k dispozici 19 chovných klisen. Mezi nimi je nejzasloužilejší matkou tmavá ryzka ZČ 1204 Breza, dcera vzpomínaného 96 Hubír – 1, narozená 11. června 1989.
Středisko Ostřetín má na hranicích Plzeňského a Karlovarského kraje k dispozici 339 hektarů pronajaté státní půdy v nadmořské výšce kolem 700 metrů. „Rostlinnou výrobu děláme v podstatě jen pro vlastní potřebu. Hitem letošního léta se ovšem stal prodej sena z našich ekologických ploch. Zájemců z celé republiky máme skutečně hodně, naštěstí patří středisku seník s kapacitou 4000 tun,“ konstatuje Vlček.
Střídání býků
Tržby za prodej hříbat a poplatky za připouštění nezaplatí celkové náklady na ostřetínský chov koní a středisko (Vlček a čtyři zaměstnanci) je ztrátové.
Vedení společnosti samozřejmě přemýšlelo a dál přemýšlí, jak tuto ztráty „vymazat“. Před pěti lety bylo rozhodnuto využít pastviny pro extenzivní chov skotu. Základní stádo vytvořila Lesní společnost Teplá převážně z červenostrakatých krav a kříženek, které dostala jako naturální splátky závazků od svých dlužníků.
Po nedobrých zkušenostech s býkem plemene aberdeen angus, koupili loni na aukci limousinského býka ze ZD Nečtiny. Janus Nečtinský (ZLI 303) se narodil roku 2001 a dosáhl v testu vlastní užitkovosti průměrný přírůstek 1533 gramů. V základním stádě však zatím stále převládá černá barva po předchozím plemeníkovi, protože ta je u skotu dominantní. „Býčci s krví limousine jsou na rozdíl od černých telat více osvaleni a lépe se po odstavu prodávají,“ konstatuje Jan Vlček. „Všechny jalovičky zatím ponecháváme na obnovu a rozšiřování stáda. Chtěli bychom skončit na stovce krav bez tržní produkce mléka, abychom plně využili plochy, na kterých hospodaříme.“
Letos má Vlčkovo ostřetínské středisko jediný úkol – neprodělat ani korunu. Příští roky už by mělo být ziskové.
Jiří Křepelka
Lukáš Rytina

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *