Masokostní moučka z kadáverů zakázána

Od července letošního roku platí v České republice zákaz zkrmovat hospodářským zvířatům masokostní moučku a kafilerní tuk z kadáverů. To s sebou přinese řadu organizačních, ale i ekonomických problémů, které by měl částečně kompenzovat nově zařazený titul do Zásad stanovujících podmínky pro poskytování finančních podpor formou dotací.

Poté, co nebylo vyloučeno, že zkrmované živočišné odpady mohou být zdrojem šíření transmisivních spongiformních encefalopatií (TSE), vydala Komise EU zákaz (nejpozději od 1. března 2001) recyklace určitých živočišných odpadů, zejména SRM (specifikovaný rizikový materiál) a mrtvých zvířat. Česká republika respektovala nařízení a od třetího čtvrtletí 2001 se SRM separuje a likviduje. Pokud jde o kadávery, jsou dosud v souladu s příslušnými veterinárními předpisy, tj. po vytěžení SRM a za podmínek stanovených veterinárními předpisy, tj. při teplotě nejméně 133 oC a při tlaku 3 bary po dobu 20 minut, zpracovány do masokostních mouček a krmeny hospodářským zvířatům s výjimkou přežvýkavců.
Komisaři kritizovali
Současná situace se však stala předmětem kritiky ze strany představitelů unie, kteří požadovali sjednocení přístupu Česka a EU v otázce nakládání s kadávery. Požadavek na jejich likvidaci se objevoval i ze strany masokombinátů, na které tlačily především obchodní řetězce. Proto byl zákaz českou stranou akceptován a k jeho naplnění došlo koncem roku 2002 prostřednictvím vyhlášky č. 544/2002 Sb., jíž se provádí zákon o krmivech s tím, že zákaz zkrmování masokostních mouček a kafilerního tuku z kadáverů vstoupí v platnost od 1. července 2003.
„Je jasné, že zharmonizování postupů v dané oblasti s sebou přinese řadu problémů,“ vysvětluje Ing. Juraj Saksún z odboru živočišné výroby MZe ČR. Problémy se dotknou nejen osob, jimž byla povolena veterinární asanační činnost – asanačních podniků, ale i chovatelů. Podle dostupných údajů Státní veterinární správy se v ČR ročně musí zpracovat okolo 50 000 tun kadáverů, což představuje asi 20 330 tun kafilerních produktů, masokostních mouček a kafilerního tuku. Náklady na zpracování 1 kg hmotnosti kadáveru se odhadují na 10 Kč. Celoroční objem vydávaných financí na sběr, svoz, zpracování a likvidaci tak dosáhne stamiliónových hodnot. Proto bylo koncem roku 2003 projednáno PSP ČR v rámci státního rozpočtu zařazení nového podpůrného programu.

Nový dotační titul
Do programu 8. Nákazový fond a dotace zemědělského pojištění tak přibyl podpůrný program 8. C. – Částečná náhrada nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů a masokostních mouček a kafilerních tuků z kadáverů. O podporu mohou žádat chovatelé, na jejichž bedra od 1. 7. 2003 padnou zvýšené náklady na svoz a zpracování uhynulých hospodářských zvířat. O podporu na neškodné odstranění vyrobeného produktu požádají asanační provozy.
Výše podpory podle podpůrného programu 8. C. a), určeného pro chovatele, bude maximálně do 5 Kč/kg hmotnosti uhynulého hospodářského zvířete. Podpora je v letošním roce omezena na časové období od 1. 7. do 30. 9. Jak vysvětlili kompetentní úředníci ministerstva, jde o technické důvody možnosti vyřízení žádostí o podpory a vydání rozhodnutí a následného proplacení. Podpůrný titul pro rok 2004 by tedy měl zahrnovat období od 1. října roku 2003 do konce září 2004. Letos by se měli chovatelé, kteří budou žádat o podporu, dočkat vyplacení zhruba před Vánocemi.
Jak vysvětlil Juraj Saksún, žádost podle bodu 8. C. a) bude podávat chovatel; v této souvislosti je nutné připomenout dodržování příslušných předpisů o označování a evidenci hospodářských zvířat, resp. důležitost řádného označení, byť uhynulého, zvířete. Dále je třeba upozornit na to, že v případě, kdy požadovaná částka překročí 25 000 Kč, musí být žádost doplněna potvrzením Krajské veterinární správy, že chovatel neporušil veterinární zákon č. 166/1999 Sb. a zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
V každém případě k ní bude chovatel přikládat lístek (daňový doklad) od asanačního podniku s uvedením hmotnosti kadáverů. Je na chovateli, aby si pohlídal správný údaj o hmotnosti kadáveru předaného k neškodnému zlikvidování, neboť skutečností je, že případná finanční podpora pokryje jen zhruba polovinu částky, kterou bude muset chovatel zaplatit asanačnímu podniku.
Peníze na spálení
Vyrobená masokostní moučka a kafilerní tuk budou likvidovány spálením nebo spoluspálením ve spalovnách, které mají atest na likvidaci tohoto odpadu. Podle části b) podpůrného titulu bude asanačním podnikům poskytnuta podpora do 1000 Kč za prokazatelně neškodné zlikvidování jedné tuny masokostní moučky a kafilerního tuku vyrobených z kadáverů.
Podle odhadů by nemělo dojít k situaci jako v zemích unie, kdy se odpady nestíhaly likvidovat a rostly ve spalovnách hory masokostních mouček. Možnost prodeje masokostní moučky do třetích zemí nebo výrobcům krmiv pro domácí zvířata je považována za málo pravděpodobnou.
Stanovisko asanačních podniků
Vyloučení uhynulých zvířat – kadáverů z krmných masokostních mouček považuje MVDr. Václav Jordán, předseda Sdružení asanačních podniků ČR a člen evropské a světové kafilerní organizace za iracionální a populistické. Postrádá podle jeho slov vědecké zdůvodnění a ve svých důsledcích může narušit nákazový klid a zdraví lidí přípravky z geneticky modifikovaných rostlinných bílkovin a umělých aminokyselin, které přírodní přirozené esenciální aminokyseliny, bílkoviny, nahradí.
„Kadávery nejsou nikde na světe z krmných masokostních mouček vyřazeny. V Evropě je tomu tak pouze z etických důvodů,“ vysvětluje dr. Jordán. Podle něho je zcela jasné, že likvidace 3,5 mil. tun masokostních mouček v Evropské unii je dočasná. To dokládá i výrok evropského komisaře Davida Byrne, který říká: „Masokostní moučka je příliš cenný zdroj bílkovin, než aby byl nevyužit na základě zjednodušeného pohledu, tj. řešením trvalého zákazu. Kdybych byl přesvědčen, že trvalý zákaz je nezbytný k zajištění lidského zdraví, neváhal bych přednést takový návrh.“ Dále uvádí:„Zůstávám toho názoru, že by nebylo nutné zakázat zkrmování masokostních mouček, pokud by byly příslušné kontrolní mechanismy pro bezpečnostní legislativu EU přísně dodržovány.“
„Žijeme ve společenství, které je řízeno jistými právními normami. Tyto pochopitelně musíme respektovat i přes můj nesouhlas.Přesto zůstává otázkou, zda se musí zákaz v České republice realizovat od 1. 7. 2003, nebo od 1. 5. 2004 v intencích Nařízení Evropského parlamentu a rady ES č. 1774/2002 ze 3. října 2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě,“ uzavřel dr. Jordán.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *