Mezinárodní srovnání nákladů výkrmu prasat

Cílem InterPigu je reprezentativním způsobem porovnat náklady mezi zúčastněnými zeměmi. Zadávaná data finanční a naturální povahy, jako jsou náklady, výnosy, produkce či užitkovost, vycházejí z národních šetření nákladů ve spolupracujících zemích a odpovídají průměrným nákladům a výkonnosti.

Ústav zemědělské ekonomiky a informací je členem mezinárodní skupiny InterPig, která porovnává náklady chovu prasat ve vybraných zemích od roku 2009. Do projektu je zapojeno čtrnáct členských zemí a to Německo, Rakousko, Belgie, Nizozemsko, Dánsko, Velká Británie, Irsko, Itálie, Španělsko, Švédsko, Česká republika, Francie, Maďarsko a Finsko. Ze třetích zemí to jsou USA, Brazílie a Kanada. Pro zajištění porovnatelnosti výsledků byla vytvořena jednotná šablona, výsledky tak poskytují relativně přesné informace umožňující mezinárodní srovnání průměrných výrobních nákladů především v rámci Evropské unie.
„K chovatelům, kteří dosahují v produkci vepřového masa v EU nejnižších výrobních nákladů, se řadí Španělsko, Dánsko a Belgie. Ve sledovaných evropských zemích se náklady na kilogram jatečně upraveného trupu za tepla pohybovaly v rozmezí od 1,35 do 1,56 eura. Čeští chovatelé vykazovali v porovnání s nejlepšími evropskými producenty náklady o 10 až 20 eurocentů vyšší. Přesto lze konstatovat, že se svými ekonomickými výsledky přiblížili nejlepším producentům EU. Významný podíl na tomto úspěchu lze připsat růstu užitkovosti prasnic, ale i zlepšování konverze krmiva. Naopak rezervy mají ve spotřebě krmiva ve výkrmu. Z celkového objemu 350 kg krmiva spotřebovaného na vyprodukování jatečného prasete připadá více než 70 % krmné směsi ve výkrmu, přičemž zbývajících 100 kg spotřebují prasnice a selata před odstavem. V porovnání se Španělskem, kde spotřebují ve výkrmu necelých 230 kg, celkem 300 kg, na jatečné prase je to o dvacet kilogramů směsi více. Výrazně horší máme i produktivitu práce, když na tunu vyprodukovaného jatečného těla za tepla vynaložíme 1,9 až 3,3krát více hodin,“ vypočítala Ing. Miluše Abrahámová z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací.*
Více se dočtete v lednovém čísle časopisu Náš chov

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *