Mezinárodní workshop letos ve Vrbici

Tradiční setkání domácích specialistů na chov prasat z Výzkumného ústavu živočišné výroby a odborníků ze Slovenska, Polska a Německa má z sebou již devátý ročník. Stejně jako v předchozích případech byla i letošní komorní akce s mezinárodní účastí zaměřena na prezentaci výzkumu v oblasti produkce vepřového masa.

Zatímco dosavadních osm workshopů se pod názvem Research in Pig Breeding uskutečnilo v Kostelci nad Orlicí, respektive na půdě Výzkumného ústavu živočišné výroby nebo Vyšší odborné školy, Střední odborné školy a Středního odborného učiliště, letošní mezinárodně pojatá akce proběhla v penzionu Pod Rozhlednou v obci Vrbice. Ve formě deseti krátkých přednášek a patnácti posterů se asi padesát účastníků workshopu konaného 10. října dozvědělo o aktuálním výzkumu v této sféře živočišné prvovýroby nejen u nás, ale i u zahraničních sousedů. O vynikající úroveň odborné části, jejímž základem byly ústní prezentace se zasloužili všichni přednášející, a to jak němečtí, polští a slovenští specialisté, tak zástupci reprezentující domácí výzkumnou základnu.

Reprodukce v hledáčku německých specialistů
Odbornou část workshopu zahájil profesor Martin Wähner z anhaltské univerzity. Německý odborník z oddělení aplikovaného výzkumu v Bernburgu ve svém vystoupení hovořil o vlivu výživy na reprodukci prasat.
„Během produkčního života prasnice má úroveň výživy největší význam před dosažením pohlavní dospělosti, dále v období říje, březosti a laktace. V prvním případě příjem energie ovlivňuje rozvoj dělohy a vaječníků prasniček a optimalizuje nástup první říje. Deficit energie v krmné dávce prasniček, prasnic i kanců negativně ovlivňuje růst, nástup pohlavní dospělosti, nástup a průběh říje a sekreci hormonů, které hrají klíčovou roli v řízení funkce reprodukčního systému. Restrikce krmiva během laktace zpomaluje vývoj folikulů na vaječnících a sekreci luteinizačního hormonu. Výživou během období laktace lze ovlivnit správnou funkci dělohy a vaječníků po odstavu selat. Z pokusných sledování vyplynulo, že u ad-libitně krmených prasnic se dosáhlo vyššího počtu odchovaných selat,“ konstatoval na reprodukci prasat specializovaný profesor anhaltské univerzity.
Plodnost prasat byla tématem vystoupení také Dr. Johannese Kauffolda z univerzity v Lipsku. Druhý z trojice přednášejících německých specialistů se zaměřil na poruchy plodnosti prasat způsobené chlamydiovými infekcemi a mykotoxinem zearalenonem.
Na adresu parazitických bakterií nejprve uvedl, že v současné době se díky analýze genomu chlamydií upřesňuje taxonomie v tom smyslu, že čeleď Chlamydiaceae nově zahrnuje dva rody – Chlamydia a Chlamydophila. V souvislosti s uvedenou čeledí se v literárních zdrojích uvádí, že reprezentuje devět druhů, z nichž každý má více kmenů s různými sérologickými a biologickými vlastnostmi. V populaci prasat jsou chlamydie, které se přenášejí například ejakulátem kanců velmi rozšířené. Následná infekce prasnic je příčinou potratů a endometritid. Z přednášky Dr. Kauffolda dále vyplynulo, že obdobné poruchy reprodukce způsobují také mykotoxiny. Například zearalenon, který se vyskytuje v zaplísněných obilovinách, jenž prasata mohou přijmout prostřednictvím krmiva.
„Březím prasničkám jsme v období od 101. dne březosti do 21. dne laktace pokusně zkrmovali směs s obsahem zearalenonu. Některá selata jsme až do odstavu ponechali u infikovaných matek, jiná jsme přemístili k matkám neinfikovaným. Rovněž selata narozená neinfikovaným prasničkám jsme rozdělili. Při vyhodnocení experimentu jsme zjistili, že hlavní cestou přenosu infekce je mléko matky. Zatímco u prasniček perinatální infekce způsobuje poruchy ve vývoji dělohy, u kanečků zhoršuje některé parametry kvality spermatu,“ vyřknul konečný ortel Johannes Kauffold.
Ing. Jelena Kecmanová z univerzity v Bernburgu sledovala faktory ovlivňující produkci mléka moderních genotypů prasnic, které jsou schopny na vrcholu laktace vyprodukovat více než deset kilogramů mléka denně. Množství vyprodukovaného mléka ovlivňuje pořadí a velikost vrhu, dále úroveň výživy a tělesná kondice prasnice. Právě kondice a pořadí vrhu se staly klíčovými ukazateli při vyhodnocení práce vědecké pracovnice z oddělení aplikovaného výzkumu. Z dílčích výsledků experimentu, který Ing. Kecmanová zahájila v loňském roce dosud vyplynulo, že nejvíce mléka vyprodukovaly prasnice na 6. až 9. vrhu, které dosáhly vrcholu laktace při denní produkci 10,9 kg mléka třetí týden po porodu. Ztráta hmotnosti prasnic během laktace neměla na produkci mléka vliv.

Poláci řeší růstovou schopnost,
na Slovensku se zabývají kvalitou masa
Výsledky polského výzkumu u oblasti chovu prasat přednesli Dr. Wieslaw Bielas z univerzity ve Wroclawi a Ing. Karina Frątczaková z UTP v Bydgoszczi. První ze jmenovaných představil přítomným projekt sledujícím vliv krmné diety obohacené o nové transgenní odrůdy lnu (W 92) na kvalitu kančího spermatu. K pokusu byli vybráni kanci, kteří po několik měsíců trvale vykazovali zhoršenou kvalitu spermatu. Po dvanácti týdnech trvajícím experimentu došlo u osmi plemeníků, kterým se v krmné dávce podával desetiprocentní přídavek lnu ke zlepšení motility spermií, dále ke zvýšení podílu morfologicky normálních spermií a jejich koncentrace v ejakulátu. Současně se snížila nepříznivá oxidace tuku ve spermiích.
Ing. Frątczaková se prezentovala výsledky práce zaměřené na sledování růstové schopnosti prasat dvou kombinací vzniklých křížením polského bílého ušlechtilého s divokým prasetem a duroka s divokým prasetem. Uvedla, že smyslem křížení moderních plemen prasat s prasetem divokým je získání masa s typickými chuťovými a dietetickými vlastnostmi. Kříženci se však vyznačují sníženou intenzitou růstu.
V uvedené studii reprezentantka z oddělení chovu prasat porovnávala růstovou schopnost uvedených hybridů v pravidelných intervalech do tří měsíců věku. Z jejích výsledků vyplynulo, že do věku 60 dní rostli rychleji kříženci plemene polské bílé ušlechtilé s divokým prasetem. Jejich průměrný denní přírůstek mezi 42. a 60. dnem věku dosahoval úrovně 238 g, respektive byl o dvaasedmdesát gramů vyšší, než u kombinace duroc x divoké prase. Zajímavé bylo konstatování, že ve třech měsících měli kříženci v obou skupinách téměř shodnou živou hmotnost odpovídající 23,78 kg, respektive 23,55 kg.
Zemědělskou univerzitu v Nitře reprezentovala Ing. Andrea Lehotayová, která se ve svém vystoupení zaměřila na vliv vysoké teploty ve stáji s ohledem na kvalitu masa prasat plemene bílé ušlechtilé. Experiment, v němž pokusná skupina byla ustájena v klimatické komoře se stálou teplotou 30 °C byl zahájen při živé hmotnosti prasat 30 kg a ukončen při dosažení hmotnosti 100 kg. Zvířatům pokusné i kontrolní skupiny kopírující běžné provozní podmínky byla podávána krmná směs v ad-libitní dávce. Kvalita masa (pH masa 45 min a 24 hod post mortem, elektrická vodivost, barva) byla sledována ve vzorcích M. longissimus thoracis a M. semimembranosus. Zatímco na hodnotu pH24 a zvýšení vodivosti po 24 hod post mortem měla stabilně vysoká teplota ve stáji průkazný vliv, u ostatních sledovaných parametrů kvality masa nehrála roli.

Prezentace domácího výzkumu
S výsledky projektu zabývajícího se porovnáním kvality masa přeštických prasat a finálních masných hybridů vystoupila Ing. Anne Dostálová z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. Přeštická prasata v konvenčním chovu se v porovnání s hybridy (Bu x L) x (H x Pn) vyznačovala nižším denním přírůstkem i podílem libového masa, které obsahovalo více intramuskulárního tuku. Mezi oběma skupinami prasat nebyl zjištěn rozdíl v podílu n-6/n-3 mastných kyselin. Při sledování uvedených ukazatelů u prasat ve venkovním chovu řešitelský tým zjistil u obou skupin podobné ukazatele růstu, přeštická prasata však vykazovala nižší spotřebu krmiva. Maso přeštických prasat současně obsahovalo více intramuskulárního tuku a n-3 polynenasycených mastných kyselin. V obou systémech – konvenčním i venkovním maso přeštických prasat obsahovalo méně hydroxyprolinu, což má vliv na lepší skladovatelnost masa. Během svého vystoupení Ing. Dostálová dále uvedla, že pro přeštické prase je vhodnější venkovní systém chovu, který umožňuje lepší expresi genotypu tohoto plemene, které je chováno jako genový zdroj.
Zajímavé byla také přednáška Ing. Pavla Kleina z akciové společnosti Contipro Pharma, která s oddělením chovu prasat v Kostelci nad Orlicí spolupracuje na experimentu s využitím v humánní medicíně. Miniprasata chovaná na dislokovaném pracovišti VÚŽV posloužila jako modelové zvíře pro studium vlivu diety podílející se na vzniku diabetu 2. typu a metabolického syndromu u lidí. Pokusná skupina prasat byla po dobu deseti měsíců krmena dietou s vysokým obsahem nasycených tuků a sacharózy. Výsledkem experimentu byla neskutečně obézní pokusná prasata, u nichž však fyziologické parametry pro diabetes 2. typu ani metabolický syndrom nebyly zjištěny.
Spermatoanalytické metody, které přispívají ke zkvalitnění zmrazením konzervovaného spermatu byly předmětem vystoupení MVDr. Petry Přinosilové z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, v.v.i. v Brně. „Modifikovaný HOS test, kombinující tradiční HOS test s eosin-nigrosin barvením na rozdíl od tradičních metod umožňuje odhalit i spermie s mírně narušenou integritou plazmatické membrány. Transmisivní elektronová mikroskopie tak oproti optické odkrývá znatelně vyšší stupeň membránového poškození. Podrobná analýza membrán spermie je nezbytná pro výběr vhodného materiálu ke konzervaci, neboť jen spermie s dobře fungující plazmatickou membránou mohou přežít negativní vlivy spojené s kryokonzervačním procesem, to znamená chladový šok, osmotický stres, tvorbu intracelulárních krystalů a toxický vliv kryoprotektiv,“ uvedla MVDr. Přinosilová, jejíž prezentace byla účastníky prezentace vyhlášena jako nejlepší.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *