Mikrobiologická kvalita mleziva v tuzemských chovech dojeného skotu

V chovech dojeného skotu je předpokladem dobrého managementu mlezivové výživy telat kontrola kvality mleziva. Čeští chovatelé jsou dnes již zvyklí prověřovat jeho hustotu, avšak mikrobiologické kvalitě taková pozornost věnována není. Průměrný celkový počet mikroorganismů (CPM) byl ve sledovaných chovech 2,6 mil. cfu/ml, koliformních mikroorganismů (CM) 11,9 tis. cfu/ml a nekoliformních bakterií (NCM) 12,8 tis. cfu/ml. Limit CPM <100 tis. cfu/ml splnilo pouhých 27,1 % vzorků, limit CM < 10 tis. cfu/ml 84,2 % vzorků a limit NCM <5 tis. cfu/ml splnilo 81,4 % vzorků. Výsledky ukazují na značné rezervy v oblasti hygieny získávání mleziva, což představuje výrazné riziko pro zdraví telat.

Absolutní průměrné hodnoty celkového počtu mikroorganismů (2,6 mil cfu/ml) naměřené v 1062 vzorcích mleziva z 34 farem dojeného skotu v ČR mnohonásobně přesahují doporučené limity pro CPM v mlezivu a znamenají tak vysokou míru kontaminace mleziva. Vysokou kontaminaci mleziva může významným způsobem ovlivnit špatný management zaprahování dojnic, jehož výsledkem je nevyléčení již existující subklinické mastitidy, nebo vznik nové infekce mléčné žlázy. Důvodem bývá nedostatečná práce se zvířaty s vysokým počtem somatických buněk na konci laktace, špatná volba antibiotického přípravku pro zaprahnutí, neadekvátní postup při vlastním zaprahování. Bolavým místem z naší zkušenosti bývá velmi nízká úroveň zoohygieny ustájení krav v období stání na sucho, zvláště pak v chovech se skupinovými kotci na vysoké podestýlce (nepravidelné vyhrnování hnoje, mnohadenní prodlevy v přistýlání podestýlky, absence alkalizace podestýlky apod.). Značně problematická je také úroveň zoohygieny v případě samostatného dojení krav ihned po porodu pro získávání mleziva. Dojicí soupravy a konve na mlezivo jsou umývány po každém dojení jen ručně, často jsou používány bez předchozí sanitace před začátkem nového dojení. Kontaminaci mleziva koliformními bakteriemi, tedy bakteriemi fekálního znečištění, můžeme přisuzovat nedokonalému či chybějícímu predippingu, používání jedné utěrky pro více krav, chybějící mezidezinfekci dojicího zařízení (automatické, manuální) mezi dojeními ve starších typech dojíren. Vysoká kontaminace mleziva může, díky interferenci se vstřebáváním protilátek do krevního oběhu telete, být jedním z důvodů, proč zůstávají nemocnost a úhyny telat na řadě farem v ČR stále vysoké, a to i přes desetiletí trvající osvětu o kolostrální výživě a nutnosti řádného napájení telat kolostrem.    Příspěvek vychází z výsledků řešení výzkumného úkolu QJ1510219 a MZERO0716.

 Ing. Stanislav Staněk, Ph.D., MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., MVDr. Monika Zouharová, Ph.D., Ing. Eliška Nejedlá, MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., MVDr. Martin Faldyna, Ph.D.,

Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha Uhříněves, Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Brno Medlánky

Podrobněji v časopisu Náš chov 12/2016.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *