Mléčná krize má dopad i na výrobu krmiv

Po zrušení systému mléčných kvót v Evropské unii začalo pro chovatele mléčného skotu období nejistoty. Nikdo nevěděl, jaké budou vedlejší účinky zrušení režimu mléčných kvót, ale během 20 měsíců je mlékárenský průmysl praktiky na dně. Nadměrná nabídka mléka v EU a některých dalších zemích znamenala, že ceny za mléko spadly.

Velké problémy s cenami mají nejen chovatelé mléčného skotu, ale dominový efekt se dotkl i doplňkových odvětví, jako je například produkce krmiv.

Optimistický pohled na poptávku

Alexander Döring, generální sekretář Federace evropských výrobců krmiv (FEFAC), je optimistický, pokud jde i o poptávku po krmivech v tomto roce. Říká, že výroba v letech 2014–2015 klesla o 0,7 % a vloni klesala také. Přestože výroba mléka stoupla proti období s kvótami, mnozí chovatelé mléčného skotu snížili spotřebu koncentrátů, protože kleslo jejich zkrmování v důsledku poklesu cen mléka. V případě zlepšení cen mléka v roce 2017 může stoupnout i poptávka po krmných koncentrátech.

Narušení trhu

FEFAC vyzval Evropskou komisi k odstranění netarifních překážek obchodu, které ohrožují konkurenceschopné ceny krmiva.
„Mělo by být politickou prioritou zmírnění tlaku na již tak velké problémy chovatelů hospodářských zvířat,“ říká prezident FEFAC Ruud Tijssens. Navzdory odmítnutí EP, ponechala komise návrh „opt-out“ (výjimka z práva EU pro daný členský stát) v otázce GMO potravin a krmiv, což může znamenat narušení společného trhu. Tijssens varuje, že by to mohlo znamenat 10% zvýšení nákladů na krmivo pro chovatele zvířat v zemích EU, kde by musela být GM sója nahrazena non-GM sójou.

Otřesy jsou stále cítit
Otřesy z konce mléčných kvót pocítily všechny členské státy EU (EU-28), a ve všech se počty mléčných farem snížily. Generální ředitelka European Milk Board (EMB – organizace zastupující 20 producentů mléka v 15 evropských zemích) Silvia Däberitzová říká, že nadprodukce mléka se přidává k problémům v již saturovaném trhu. „Mléčná politika EU se měnila v roce 2003, kdy začala deregulace trhu s mlékem,“ říká Däberitzová. „Tato politika vyvrcholila v roce 2015 zrušením kvót, jež byly zavedeny v roce 1984 jako odpověď na masivní nadprodukci mléka.“ Jako příprava na ukončení kvót v roce 2015 byly zvýšeny produkční limity o 9,8 % v letech  2004–2005 a také 2014–2015 s viditelnými účinky na výkupní ceny mléka. Toto navýšení se vysvětluje tak, že šlo o to, aby dodávka byla v rovnováze s poptávkou. „Výsledkem byla nadprodukce, k níž došlo v roce 2009, ceny zemědělských producentů se propadly  zhruba na 25 centů/kilogram mléka a způsobily ztrátu příjmů evropských chovatelů dojnic ve výši kolem 11 bilionů eur,“ připomíná Däberitzová.

Konec podnikání

Z důvodu mléčné krize ukončili mnozí zemědělci podnikání a zbývající producenti jsou silně finančně zatíženi. „Od konce režimu mléčných kvót čelí trh s mlékem velkým problémům, navíc chybí účinné nástroje pro prevenci škod z přebytku mléka,“ vysvětluje Däberitzová. „Již v roce 2014 vyvolalo očekávání konce kvót 4,3% zvýšení produkce mléka v EU.“ Mezitím zvyšuje objem výroby mléka o 10 % Nový Zéland a o 2,4 % USA a vytvoří tak přebytek 11 milionů tun mléka na světovém trhu. „Trh je nasycen a dodatečný objem mléka tvoří obrovský tlak na ceny zemědělské produkce,“ říká Däberitzová.

Dobrovolná dodávka mléka

Od října loňského roku dostávají kompenzace zemědělci, kteří dobrovolně produkují méně mléka, aby se tak prý pomohlo snížit objem produkce v EU. Podle názoru Däberitzové zůstane odvětví mléka náchylné ke krizi tak dlouho, dokud nebudou fungovat protikrizové nástroje na úrovni EU a cenové propady mléka  budou pravidelné. Podle zprávy Global Dairy Trade by měla letos cena mléka vzrůst o více než 11 %. Předpovědi uvádí, že v letošním roce (2017) se budou ceny prvovýrobců zvyšovat, jakmile se rozdíl mezi poptávkou a nabídkou poněkud vyrovná.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *