Mléko hlavní komoditou

Základním pilířem živočišné výroby Agropodniku Košetice je chov skotu, respektive výroba mléka a produkce hovězího masa. S denní dodávkou více než jednadvacet tisíc litrů zmiňovaný podnik patří k největším producentům mléka na Pelhřimovsku. A podle vyjádření vedení podniku zůstane mléko stěžejní komoditou živočišné prvovýroby i nadále.

Akciová společnost Agropodnik Košetice vznikla před sedmi lety z původního družstva Agrodružstvo Košetice založeného v roce 1976. V současné době zmiňovaný zemědělský podnik obhospodařuje v nadmořské výšce od 494 do 570 metrů 2875 ha zemědělské půdy, z níž je 2377 orné. Strukturu rostlinné výroby podřizuje klimatickým podmínkám s tím, že její stěžejní část tvoří výroba krmiv pro živočišnou výrobu. Živočišná výroba je zaměřena na chov skotu holštýnského plemene, dále prasat a výkrm kachen. Kromě toho ještě provozují čerpací stanici pohonných hmot a mycí linku pro osobní i nákladní automobily.

Pro více krav více pohodlí
Základním krokem k realizaci záměru chovatelů z Vysočiny byla rekonstrukce produkčních stájí, která byla prvním předpokladem pro plánované navyšování stavů vysokoprodukčních krav, jež by výrobu mléka ještě zefektivnilo. Ve zrekonstruovaných produkčních stájích v Košeticích a Chyšné praktikují bezstelivový kejdový provoz, který je podle jejich propočtů efektivnější alternativou.
Původně vazná stáj v Chyšné byla před rokem kompletně zrekonstruovaná na kapacitu s volným ustájením na matracích přistýlaných štípanou slámou. Boční stěny jsou otevřené až na úroveň podlahy, v chladnějším období roku ustájená zvířata chrání boční síť. Nejdůležitějším prvkem zmiňovaného provozu je odizolovaná střecha, použité sendvičové purpanely udrží vynikající mikroklima ve stáji i letních horkých měsících. Odpadá tak potřeba investovat do ventilátorů nebo mlžičů, které jsou dnes již samozřejmým řešením pro řadu farem. Bílá barva střechy stáj současně prosvětluje, otevřená střešní štěrbina pak odváděním amoniaku a vlhkého vzduchu zajišťuje příjemné stájové prostředí nejen pro samotná zvířata, ale i ošetřovatele. Nainstalovaná rybinová dojírna Westfalia s dvakrát dvanácti dojicími stáními je vybavena proplachem dojaček (airwash systémem) po každé podojené krávě, čímž dochází k eliminaci patogenních zárodků mastitidních dojnic.
Až na několik detailů (rošty, ventilátory, mlžiče) je stejný typ kravína i v Košeticích. Také druhá dojírna je vybavena zařízením od Westfalie, tentokrát však kruhovou dojírnou s dvaatřiceti dojicími místy.

Nový systém přinesl výsledky
„V současné době máme ve stavech 785 dojnic základního stáda holštýnského skotu, které chceme navyšovat asi na devět set kusů. Totiž, ať už si v té živočišné výrobě vezmu prasata, jež také chováme, nebo kachny, které rovněž vykrmujeme, tak mléko je pro nás finanční jistota. Denní produkci, která momentálně představuje více než 21 500 litrů, zpeněžujeme přes odbytovou organizaci Mlékařské hospodářské družstvo Jih do jihočeské Madety,“ zahájil náš rozhovor hlavní zootechnik podniku Ing. Ladislav Čermák, který se funkce ujal před pěti lety.
Podle něj byla v té době byla užitkovost stáda na úrovni okolo osmi tisíc litrů. Změnami ve výživě, razantnější selekcí a nákupem kvalitních zvířat se košetickým chovatelům podařilo během pěti let navýšit užitkovost o 1500 litrů.
„K zásadní změně došlo s nástupem nového managementu. Zkvalitnila se výroba objemných krmiv, zlepšila se práce faremních zootechniků, velkým pozitivem bylo i zavedení programu péče o otelenou krávu prvních deset dnů po porodu, který se pravidelně každý měsíc vyhodnocuje a hledá se optimální řešení. Pro zlepšení reprodukce bylo stěžejní zavedení plošné synchronizace říje. S double owsynch a ree-synch se urychlilo zabřezávání krav v průběhu celé laktace, a tak se podařilo snížit průměrný laktační den stáda z 265 na 200 dnů. Všechny tyto na sebe navazující kroky přinesly snížení nákladů na krmný den na dojivou krávu bez suchostojných, a to z 96 na současných 77 korun,“ doplnil výživářský poradce Ing. Petr Brabenec, který s podnikem spolupracuje již čtvrtým rokem.

Zatím s prasaty i kachnami
Živočišnou výrobu zemědělského podniku v Košeticích doplňuje chov prasat a výkrm kachen. Z bezmála tří tisíc v podniku evidovaných prasat ve středisku v Chyšné je 215 prasnic kombinace křížení bílého ušlechtilého plemene s landrasse. Loni dosažená užitkovost 21,33 odchovaného selete na prasnici je však příliš vzdálená představám hlavního zootechnika. „Pro rentabilní produkci bychom potřebovali dostat se alespoň na třiadvacet selat, ale dosud přetrvávající nejistota nás nutí tento segment živočišné výroby převést na druhou kolej. Máme připravené projekty na kompletní modernizací provozu pro prasata, ale s jeho realizací začneme teprve tehdy, až nám to situace na trhu dovolí,“ pokračoval Ing. Čermák. Momentální jatečná produkce uvedeného agropodniku je na úrovni 380 tun vepřového.
Posledním segmentem živočišné výroby uvedeného zemědělského podniku je výkrm drůbeže, respektive kachen. Do haly, která dříve sloužila výkrmu asi 40 tisícům kuřat se poslední tři roky naskladňují pekingské kachny. Jako jednodenní je v počtu sedm tisíc v zástavu nakupují z chlumecké Pereny. „V porovnání s výkrmem brojlerových kuřat jsou kachny zlaté. Dají se chovat na stejné technologii, dosahuje se u nich nižších nákladů na krmení a i jejich požadavky na léčiva jsou zanedbatelné. Až do loňska jsme vykrmovali deset turnusů v průměrné porážkové hmotnosti 3,10 kg. Letos nám však z jediných tuzemských jatek zpracovávajících vodní drůbež oznámili, že odeberou jen polovinu naší produkce. Snad to nebude začátek konce komodity, která byla loni v rámci živočišné produkce jako jediná zisková,“ posteskl si na závěr zootechnik.

Klíčová slova:
– Agropodnik Košetice obhospodařuje v podmínkách Vysočiny 2875 ha zemědělské půdy.
– Zabývá se rostlinnou výrobou i živočišnou produkcí, v rámci níž se specializuje na mléko a hovězí maso, které doplňuje nabídkou vepřového masa a jatečných kachen.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *