Mléko, hormony a endokrinní disruptory

Mléko a mléčné výrobky obsahují celou řadu základních živin. V západním světě ale spotřeba mléka mírně klesá, což je zčásti zapříčiněno jeho údajnými neblahými účinky na lidské zdraví. Objevují se dokonce obavy z hormonů obsažených v kravském mléce. Ve srovnání s množstvím steroidních hormonů, jaké denně produkuje lidský organismus, je příjem těchto hormonů s mlékem a mléčnými výrobky nevýznamný. Na druhé straně endokrinní disruptory, tj. látky přicházející do organismu z vnějšího prostředí a schopné narušit v určitých dávkách endokrinní systém, představují významná rizika pro lidské zdraví a ta jsou těžce podceňována.

Mléko domácích zvířat je součástí jídelníčku člověka po dlouhá tisíciletí. Přesto se ocitá opakovaně v podezření, že škodí lidskému zdraví. V poslední době se objevují i obavy z hormonů přirozeně se vyskytujících v kravském mléce. Nakolik jsou opodstatněné?

 

Dlouhá historie konzumace mléka

Konzumace mléka hospodářských zvířat má dlouhou historii a archeologové posouvají její počátky stále dál do minulosti. Dnes lze chemickými analýzami odhalit pozůstatky mléčného tuku i ve střepech pravěkých keramických nádob a dokonce určit druh zvířete, od kterého mléko pocházelo.  Tak byly získány i zatím nejstarší důkazy o konzumaci mléka.  Pocházejí ze severozápadního Turecka a jsou staré 8500 roků. Tehdejší chovatelé skotu mléko nepili, protože nebyli geneticky vybaveni k trávení mléčného cukru laktózy enzymem laktázou a mléko u nich vyvolávalo zažívací potíže. Nedílnou součást jídelníčku těchto pravěkých chovatelů skotu však tvořilo máslo, zakysané mléčné produkty a sýry. V těch je laktózy jen málo. Archeologové byli dlouho přesvědčení, že lidé začali nejprve dojit ovce a kozy. Výzkumy z poslední doby ale prokázaly, že konzumace kravského mléka využívání mléka jiných domácích zvířat výrazně předběhla.

První evropští pijáci nezpracovaného mléka se objevili ve střední Evropě zhruba před 7500 roky, kdy se v dědičné informaci našich předků rozšířily varianty genů zajišťující produkci enzymu laktázy od narození až do dospělosti. Podobný proces se postupně odehrál všude, kde se lidem nabízelo mléko zvířat jako významný zdroj živin. Na africkém kontinentu se objevily varianty genů dovolujících trávit v dospělosti laktózu nezávisle na sobě nejméně třikrát. Některá africká pastevecká etnika mají trávení laktózy „pojištěné“ všemi třemi variantami laktázového genu.

Fakt, že evoluce člověka upřednostnila dispozice ke konzumaci mléka, dokazuje, že mléko bylo pro naše předky životně důležitou potravinou. Kdo ho dokázal bez problémů konzumovat, ten měl zjevně vyšší šance na přežití a zároveň i lepší vyhlídky, že předá své výhodné dědičné dispozice potomkům. Pouhý pohled na složení mléka současných dojných plemen nás nenechává na pochybách o tom, že mléku patří významné místo v lidském jídelníčku i dnes. A zdaleka není jen zdrojem kvalitních proteinů či vápníku.

Přínosy a rizika

Při hodnocení rizik jakékoli lidské činnosti, konzumaci mléka a v něm obsažených hormonů nevyjímaje, je důležité poměřovat potenciální rizika s nespornými přínosy. Člověk je ochoten riskovat i smrtelná rizika pro přínosy dosti pochybné. Nadváha a obezita představují neoddiskutovatelné smrtící riziko v podobě vysokého krevního tlaku, aterosklerózy, diabetu druhého typu či některých typů nádorových onemocnění. Přesto má více než polovina národa nadváhu nebo je obézní, protože dává přednost „přínosům“ v podobě uspokojení z plného žaludku a pohody pasivního životního stylu bez velké fyzické námahy.

Článek byl odborně recenzován.

Ing. Šárka Prokešová, 1

Ing. Tereza Žalmanová, PhD., 2

Ing. Kristýna Hošková, PhD., 2

Ing. Jan Nevoral, PhD., 2

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. 3

1Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU v Praze

2Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni, Univerzita Karlova

3Výzkumný ústav živočišné výroby,  v. v. i.

Celý článek najdete v tištěném Našem chovu 9/2017.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *