Modernizace ustájení musí počkat

Již několik dlouhých měsíců je chov prasat v tuzemsku v krizi. Nepříznivý ekonomický vývoj tohoto sektoru živočišné výroby se podepsal pod ukončení činnosti řady chovů. V lepším případě pak některé specializované podniky přešly na výkrm nakoupených zástavových selat zahraniční provenience. Jedním z podniků, kde se snaží udržet kompletní výrobu, zahrnující produkci zástavových selat a jejich výkrm, je akciová společnost Mave Jičín. Její chov prasat ve Vršcích zatím funguje, ale zahájená modernizace ustájovacích prostor je zatím u ledu.

„Držíme stavy na ustájovacích kapacitách, které máme k dispozici. Je to nejen z toho důvodu, že jsme do provozů pro prasata hodně investovali, ale plným využíváním kapacit minimalizujeme náklady především na produkci selat. Měli jsme připravenou koncepci na kompletní modernizaci chovu prasat a vedle poroden a odchoven jsme chtěli ještě zrekonstruovat výkrmny. Bohužel, vzhledem k návratnosti vynaložených prostředků v řádech několika desítek let a téměř ročnímu živoření tohoto sektoru živočišné výroby v tuzemsku nám nezbývá, než uvažovanou investici odložit na příhodnější dobu. Ze shodného důvodu jsme museli odsunout k ledu i vybudování bioplynové stanice, i když v tomto případě bychom měli prostředky zpátky do deseti let. Kdo by si myslel, že to vyřeší s dotacemi, tak se splete. Nejprve musíte vygenerovat peníze na vybudování a řešení v podobě úvěru není pro českého zemědělce snadné, protože finanční ústavy se zdráhají. Vyhovovala by nám forma poskytnutí průběžných záloh,“ řekl v úvodu naší návštěvy ředitel akciové společnosti Mave Jičín Ing. Josef Valenta.
„Chovatelé, kteří do modernizace provozů neinvestovali, se produkcí selat již nezabývají a zástavový materiál nakupují od nizozemských a dánských chovatelů za velmi slušnou cenu okolo 45 korun za kilogram i s dotovanou dopravou. Takové ceně nemohou domácí chovatelé konkurovat. Navíc v našich chovech prasat se potýkáme s neutěšeným zdravotním stavem a náklady na léčbu mají i přes posilující korunu vzestupný trend. V neposlední řadě je problém i odborně způsobilý personál. Kvalifikovaného středoškoláka na pozici technika nemáte při současné ekonomické situaci šanci zaplatit. V poměrech českého zemědělství se tak vytváří scénář, že prasata s lidmi skončí. V případě našeho podniku se o dalším osudu chovu prasat rozhodne až po žních,“ komentoval vedoucí chovu prasat Ing. Jan Čapek.

Živočišná výroba v podniku
Akciová společnost Mave Jičín byla založena před sedmnácti lety patnácti zemědělskými subjekty okresu. Živočišná výroba podniku je zaměřena na produkci vajec, vepřového masa a zástavových selat.
Chov prasat je soustředěn na farmě Vršce, kde je v užitkovém chovu ustájeno 1200 prasnic, dalších 130 plemenic je na úrovni rozmnožovacího chovu, které s produkcí 600 prasniček zajišťují obměnu u základního stáda. K tomu podnik počítá ročně s nákupem 70 prasniček. Chovatelé ve Vršcích ročně vyprodukují 29 000 zástavových selat, z toho 22 000 umístí do svých výkrmových stájí, tisícovka prasniček jde do dochovu a zbytek asi šest tisíc kusů prodají. Výrobní vertikálu pak uzavírá podniková inseminační stanice kanců s ustájovací kapacitou pro šestnáct plemeníků, kde je aktuálně umístěno dvanáct kanců.
Z pohledu živočišné produkce je pro podnik Mave klíčová výroba konzumních vajec, která představuje dvě třetiny obratu produkce podniku z živočišné výroby. S produkcí větší než 70 milionů konzumních vajec (65 milionů z klecového odchovu a osm milionů z welfarového chovu na podestýlce) pak zmiňovaný podnik z jičínského okresu rozhodně patří mezi významné domácí producenty vajec. Kromě toho to ve svém rozmnožovacím chovu masného plemene Cobb 500 v Dřevěnici ročně produkují kolem dvou milionů násadových vajec.
Aby byl výčet aktivit akciové společnosti se sídlem ve Lháni úplný, je nutné dodat, že se zabývá ještě nákupem obilí pro krmné účely, dále výrobou hnojiv a kompostů, obchodní činností, přepravními službami, maloobchodním prodejem a službami veřejného stravování, ubytováním a doplňkovou výrobou.

S podporou evropských financí
S využitím prostředků Evropské unie v rámci operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství se chovatelé jičínského podniku před třemi roky pustili do rekonstrukce čtyř hal pro předvýkrm. Zahrnovala vybudování z gruntu nové podlahy s rošty, dále obvodového zdiva a instalace technologie krmení a ventilace. Prostorná spojovací chodba se mimo jiné využívá k úpravě stájového mikroklimatu. Zmodernizované stáje mají stejnou kapacitu, ale pět tisíc selat do třiceti kilogramů má mnohem větší pohodlí. Poté následovala rekonstrukce poroden, kde se původní individuální porodní kotce zrepasovaly tak, aby vyhovovaly nejen standardním evropským požadavkům z pohledu welfare zvířata, ale i zjednodušovaly obsluhu ošetřovatelům. V šesti sekcích individuálních kotců postavených na špuntovém systému je ustájeno 300 plemenic. Na uvažované vybudování modernějších výkrmových hal z výše zmiňovaných důvodů už nedošlo.
Ze stejných zdrojů jičínský podnik čerpal ještě prostředky na pořízení samojízdného vozu Terra Gator k podpovrchovému zapravení kejdy a na přestavbu haly pro welfarový chov nosnic.
„Pořízením americké samojízdné techniky Terra Gator máme vyřešený kejdový provoz. Systém umožňuje nastavit množství kubíků kejdy, kterou chcete zapravit na hektar půdy. Samochod, který má kapacitu cisterny 15 m3,si otočným ramenem nasává kejdu z mobilní jímky s obsahem 50 m3. Jde o kontejner na kolech, ve které homogenizaci kejdy zajišťuje traktor s čerpadlem. Terra Gatorem druhé generace jsme schopni zvládnout 15 ha denně. Protože víme, co s kejdou, odložili jsme realizaci bioplynové stanice,“ vysvětlil ředitel.
Investice do modernizace jedné haly ve středisku výroby vajec v Soběrazi představovala instalaci technologie obohacených klecí. Sto dvacet metrů dlouhá hala s koncentrací 45 000 nosnic ve čtyřpatrových klecích s kvalitní povrchovou úpravou je podle Ing. Valenty (????) momentálně nejdelší svého druhu v Evropě.
„Zpočátku jsme měli určité obavy, protože dosud nám jednotlivé technologické celky fungovaly do 70 m. Za dobu ročního provozu mohu jednoznačně říci, že v technologii obohacených klecí dosahujeme ze všech našich ustájovacích kapacit pro nosnice – tedy včetně konvenčních klecí a podlahového chovu – nejlepší výsledky. Bez ohledu na naše současné ekonomické možnosti však o výměně zbývající technologie ustájení v konvenčních klecí za obohacené neuvažujeme. A to zejména z toho důvodu, že kvůli iniciativám ekologických aktivistů se vejce z klecí jako takových mohou stát hůře prodejná, respektive obchodní řetězce o ně přestanou mít zájem,“ prozradil s obavami na závěr Ing. Valenta.

Klíčové informace

Akciová společnost Mave Jičín
 V užitkovém chovu má 1200 prasnic, dalších 130 plemenic je na úrovni rozmnožovacího chovu.
 Vyprodukuje 2500 tun jatečných prasat.
 Vyrobí okolo 70 milionů konzumních vajec.
 Vlastní podnikovou mísírnu krmiv s produkcí 18 tisíc tun směsí za rok.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *