Na čínských farmách

Čína je zemí obrovských rozdílů, se kterými se můžeme setkat na každém kroku. Tím největším a nejzřetelnějším je rozdíl mezi městem a vesnicí. Tento rozdíl je pro Evropana zvláště patrný, začne-li návštěvu Číny na venkově, a teprve později se dostane do měst, jako tomu bylo v případě našeho pobytu. Cesty po venkově byly velmi zajímavé a poučné a z pohledu možné expanze na čínský trh nezbytné.

Zásadní informace, která byla zmíněna i v předchozím článku o Číně, je skutečnost, že všechna půda v ČLR je stále vlastněna státem a zemědělcům pouze pronajímána, zpravidla na dobu určitou. Tak jako je velká a velice pestrá Čína, je pestré i její zemědělství a především pak oblast chovu skotu. Pronájem půdy je důvodem celé řady omezení a proto nepřekvapí, že naprostá většina ze 140 miliónů kusů skotu je chována spíše jako „domácí mazlíček“ než hospodářské zvíře. I přesto nebo právě proto se setkáme s více než 60% samozásobením potravinami, které je typické především pro oblasti venkovské. V tabulce je provedeno porovnání spotřeby energie, bílkovin a tuků na osobu a den v závislosti na původu potravin v průběhu několika let. Zatímco za posledních 10 let vzrostla spotřeba proteinů rostlinného původu v Číně o 4,97 %, došlo ve stejném období ke zvýšení spotřeby živočišných proteinů o 42,67 %. To a celá řada dalších důvodů hovoří stále jednoznačněji ve prospěch farem s vyšší koncentrací zvířat, které budu schopny zajistit rostoucí požadavky obyvatelstva.
Podniky, které by se podobaly svojí strukturou farmám našim či evropským, v podstatě neexistují. Můžeme se sice setkat s několika farmami, které jsou charakteristické vysokou koncentrací skotu, ale ty představují spíše výjimku a zpravidla jde o zařízení, která jsou přímo financovaná některou ze zahraničních společností. Důvod těchto investic patrně není třeba dlouze vysvětlovat. Největší farmy s chovem skotu, které můžete v Číně navštívit, jsou pravidelně uváděny i ve všech dokumentech o úspěších čínského hospodářství. Patří k nim především Datong Cattle Breeding farm (8000 krav – jaků), Dairy farm of Sanhuan (3295 krav –chinese holstein), Gongliu cattle farm (2215 krav – charolais).
Kromě těchto obřích konglomerátů můžeme narazit na farmy s dojeným skotem „střední velikosti“. Ty jsou charakteristické počtem v rozmezí 50 až 100 krav. Vše ostatní je záležitostí jedné až dvou krav, které jsou chovány jako „člen rodiny“. Co mají společné poslední dvě zmíněné kategorie farem – střední a „rodinné“ je fakt, že nemají přímou návaznost na půdu a veškerá krmiva je nutné nakupovat. Pokud bychom se blíže zaměřili na právní formy těchto podniků, je zajímavé, že se nelze setkat s podniky družstevního typu. Každá rodina tak obhospodařuje v průměru 0,75 až 1 hektar půdy, kterou má pronajatu.
Kromě celé řady „rodinných farem“ jsme měli možnost navštívit především několik farem středně velkých. Společných rysů měly naše návštěvy celou řadu. K první společné vlastnosti patřilo vlastnictví farem. Ty totiž byly pronajaty farmářům zpracovatelským podnikem – mlékárnou. Mlékárna vybavila producenta stádem skotu, spolupodílela se na stavbě jednoduché stáje a garantovala odběr veškerého mléka. Slovo veškerého je třeba zdůraznit, protože výrazy jako „somatické buňky“, „celkový počet mikroorganismů“ nebo „odběr vzorku“ byly i pro naší tlumočnici nepřeložitelné… To jenom potvrzuje údaje uvedené v předchozím článku. Mléko není potravinou typickou pro Čínu, přesto je možné se v posledních letech setkat se zvýšením spotřeby mléka i poptávky po mléčných výrobcích – za posledních 20 let došlo k pětinásobnému nárůstu spotřeby mléka a mléčných výrobků. Na tomto místě by možná bylo zajímavé zmínit se o způsobu prodeje mléčných výrobků. Pokud procházíte čínskou vesnicí nebo městem (Peking nevyjímaje), narazíte na obrovské množství stánků s pestrou směsicí zboží. Stejným způsobem jako textil je nabízeno mléko a mléčné výrobky – bez chladicích pultů, bez ochrany před slunečním zářením. V případě tekutého mléka se nejčastěji můžeme setkat se 150 až 250 ml skleněnými lahvičkami, naprostým luxusem pak byly půllitrové plastové sáčky. Pro ochutnání čínského mléka jsme za těchto podmínek nenašli dostatek odvahy.
Pokud se však vrátíme zpět k farmám a tomu co je spojuje, nelze opomenout skutečnost, že farmy hospodaří bez návaznosti na půdu. Tomu odpovídá i kvalita a stabilita krmné dávky. Celé generace Číňanů hladověly, v některých regionech hladoví dokonce i dnes. To se samozřejmě promítá i do složení a kvality krmné dávky pro zvířata. Teprve to, co zůstane jako přebytek ve výživě lidí je použito k výživě zvířat. Kukuřičná siláž tak vzniká pouze ze stvolů a listenů – bez palic a zrna, které je využito jinde a jinak Bambusová sláma slouží jako stelivo v letech dobrých nebo jako krmivo v případě nedostatku.
Dalším společnou vlastností je vysoký stupeň manuální práce. Všechno na farmách je vykonáváno ručně. Pokud máte štěstí a navštívíte farmu zvláště pokrokovou, můžete zahlédnout traktor a jednoosý návěs, který představuje vrchol mechanizace.
Na všech navštívených farmách nás však mile překvapila technologie ustájení. Volné, vzdušné a velice jednoduché stáje s lehacími boxy bylo možné vidět při všech našich návštěvách. Jak nám později vysvětlila naše tlumočnice, šlo o typizované stavební prvky, které se v Číně používají velmi často nejenom v zemědělství. Může se vám proto stát, že stejnou konstrukci jako stáje dojnic potkáte i na autobusovém nádraží nebo tržnici.
I přes některé zmíněné slabiny čínských farem bylo možné na všech navštívených farmách vidět zvládnutý systém chovu všech kategorií skotu od telat až po dojnice. Na všech farmách jsme se také setkali s velkým zájmem o informace z Evropy a České republiky. Co však zajímalo shodně jak chovatele na farmách, tak zástupce Ocaen univerisity of Quingdao i zástupce obchodních organizací byly problémy, přednosti a nedostatky chovu skotu na farmách s koncentrací 300 až 800 dojnic, které se z pohledu Číny jeví jako nejperspektivnější. Druhá oblast debat se vždy odvíjela od situace v čínském zemědělství a zvyšující se spotřebě hovězího masa a mléka.
Podle informací Čínského svazu chovatelů simentálského skotu je dnes v Číně chováno asi 30 000 čistokrevných simentálských krav a jejich potomstva. Tato zvířata byla dovezena v průběhu v osmdesátých a devadesátých letech z bývalého Sovětského svazu, Francie a SRN. Vzhledem k vynikající vlastnostem a přizpůsobivosti těchto zvířat dnes najdeme asi 12 miliónů zvířat s podílem 15/16 krve simentálského plemene. Tato zvířata jsou zvláště vyhledávána ve velice drsných a chudých horských oblastech. Velmi často jsme se setkávali s citátem: Je možné produkovat mléko bez masa, ale nelze produkovat maso bez mléka“.
Při všech setkáních a jednáních o možnostech spolupráce v oblasti výměny genetického materiálu, ale i know-how, bylo velmi pozitivní zjištění, že Česká republika je v Číně řazena k „high-end“ zemím a naše šance navíc (alespoň zatím) zvyšuje i fakt, že nejsme členy EU, pro kterou je čínský trh s genetickým materiálem uzavřen.
Zcela samostatnou kapitolou přestavuje oblast šlechtění skotu. V celé Číně je dnes v provozu 80 inseminačních stanic. Z tohoto počtu jich však více než polovina (53 %) chová méně než 10 býků, a na pouhých 10 stanicích je chováno více než 30 býků. S touto situací není spokojena ani čínská strana a proto i oblast šlechtění byla předmětem častých dotazů včetně návrhů možné spolupráce na úseku plemenářské práce. Pokud má být zajištěn genetický pokrok v co nejširší populaci, je nutné provést celou řadu opatření, která změní stávající situaci, kdy se šlechtění týká pouze omezené části populace skotu, především pak plemen importovaných. Toho jsou si v Číně vědomi a mají zájem na tom, aby změny proběhly co nejrychleji a nejefektivněji.
Závěrem je nutné zdůraznit, že by bylo vhodné, aby naše chovatelské organizace využily dobrého jména České republiky v Číně, ochoty čínských chovatelů naslouchat a učit se novým efektivnějším způsobům chovu skotu, zvláště pak je patrná možnost využití genetického materiálu našeho českého strakatého plemene v podmínkách Číny. Získání těchto obchodních pozic je pravděpodobně dlouhodobější záležitostí, nicméně je nejvyšší čas na nich začít pracovat. Tento fakt si uvědomují zvláště země jako USA, Kanada a Austrálie, proto již dnes pracují na vybudování obchodních pozic v oblasti chovu a šlechtění skotu v Číně.
Josef Kučera, Roman Šustáček

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *