Na EuroTieru 2006 za akvakulturou

Velká část expozice z akvakultury byla věnována recirkulačním zařízením, které umožňují vznik komplexních sladkovodních systémů intenzivního hospodaření bez přirozeného zdroje čisté vody. Nejen z tohoto důvodu by se mohly více věnovat akvakultuře také vnitrozemské státy jako je např. Česká republika.

Když se řekne EuroTier v Hannoveru, každému se jistě vybaví obrovská expozice věnovaná hospodářským zvířatům jako je skot, drůbež či prasata. Letos nás však zaujala nevelká, nicméně rozhodně nepřehlédnutelná část výstavy věnovaná mořské i sladkovodní akvakultuře.
Kromě vystavovaných exponátů jakými byly například technika pro měření a udržování kvality vody v umělém prostředí, pro manipulaci a zacházení s rybami, mechanismy pro krmení či obhospodařování vodních ploch, bylo sekci akvakultury věnováno celé diskusní fórum. Přednášky v němčině i angličtině byly hojně navštěvovány. Témata se zaměřila na dotační politiku a legislativu EU, budoucnost sektoru a moderní trendy v akvakultuře. Hodně se diskutovalo o licencích a poplatcích pro zřízení nových rybochovných zařízení. Většina příspěvků byla zaměřena přímo na praxi, byly prezentovány i nové poznatky z oblasti šlechtění ryb, vývoje efektivního krmení a péče o zdraví a dobrou kondici ryb. Mnoho příspěvků se týkalo též zpracovatelské sféry, zejména zajištění kvality rybích produktů pro spotřebitele.

Recirkulační zařízení
Zákazníky zaujaly především recirkulační zařízení na výstavě zastoupené například firmou Sander, která se zabývá zejména technologiemi pečujícími o kvalitu vody ve velkých akváriích. Jde o speciální filtrační zařízení na čištění a úpravu vody. Jedním z těchto zařízení jsou sladkovodní odpěňovače, oddělující bílkoviny, tvořící pěnu, a na ně navázané znečišťující látky. Při recirkulaci vody následuje biologické čištění, rozklad organických látek pomocí bakterií, dále oxigenace, pak desinfekce ozonizací nebo pomocí UV zařízení. Filtrační a recirkulační zařízení jsou ovšem schopna kapacitně pokrýt i poměrně velké systémy intenzivní akvakultury. To umožňuje vznik komplexních sladkovodních systémů intenzivního hospodaření bez přirozeného zdroje čisté vody o velké kapacitě (potok, řeka). Některé systémy vyžadují oteplenou vodu, což znamená poměrně značné energetické vstupy. Je možné využít získávání odpadního tepla z bioplynových stanic, ve kterých může fermentovat i vodní biomasa.

Rozšíří se akvakultura?
Se změnou stravovacích návyků a posunem ke konzumaci dietnějších produktů stále vzrůstá poptávka trhu po kvalitních mořských rybách, kterou se v současnosti daří jen těžko naplňovat. Tuto mezeru by mohly částečně zaplnit i naše sladkovodní ryby. Ačkoliv jsme vnitrozemskou zemí neměla by být našim farmářům akvakultura úplně cizí. Zvlášť když je Česká republika zemí s tak bohatou rybníkářskou tradicí, kde chov ryb není v rámci živočišné produkce zanedbatelný. Zařazením sofistikované akvakultury jako alternativy k tradičnímu farmářskému hospodaření lze uvažovat i o zlepšení ekonomické situace prvovýrobců. To však vyžaduje poměrně masivní investice, které se však mohou vhodným hospodařením rychle vrátit.
Pokud naše obyvatelstvo začne ještě více podléhat trendům zdravé výživy a nahrazovat takzvané červené maso rybím, mohla by se brzy stát akvakultura ještě zajímavější. Je však nutné aby se u nás investovalo i do propagace a zlepšila se informovanost spotřebitele o dostupnosti a kvalitě sladkovodního rybího masa, tak aby se ještě zvýšila i poptávka obchodních řetězců.
Pořadatelé výstavy význam vnitrozemské akvakultury nepodceňují a věnovali jí hodně prostoru. Akvakultura byla uvedena jako jedna z alternativ hospodaření, vzhledem k utlumování tradičních forem zemědělství v Evropě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *