Na návštěvě u šlechtitele včel

Pokusný včelín v Zubří na Vsetínsku již 9 let spravuje a řídí Ing. Květoslav Čermák, CSc. Jeho hlavním posláním zde je plemenitba kraňské včely – praktické šlechtění, chov matek a hledání nových metod souvisejících s plemenitbou a bojem se včelími chorobami. Květoslav Čermák je dokonce otcem kmene Vigor, který má dobře vyvinutý čistící pud a získává stále větší popularitu mezi včelaři.

Valašské městečko Zubří leží nedaleko Rožnova pod Radhoštěm. Jsem nedočkavý, ale za chvíli budu na místě. Mám domluvenou návštěvu jednoho z nejdůležitějších pracovišť Výzkumného ústavu včelařského, kde se dělá šlechtění včel v pravém smyslu slova.
Vědoucí zdejšího pracoviště Ing. Květoslav Čermák se právě chystá školkovat několik sérií matečníků. „Při školkování je třeba spěchat, mohou se zachladit,“ vyndává obratně z chovného rámku šest dnů staré matečníky, které pak v klíckách ukládá do inkubátoru. Z temperované komory inkubátoru pak vyndává již vylíhlé matky, které značí – letos se matky značí barvou bílou. Právě si pro matky jdou včelaři z místní organizace. Pak ještě založit nové série a budeme mít čas na rozhovor.

Jako náctiletý se oddal včelám
Květoslava Čermáka včelařství oslovilo již v mládí – první vlastní včelstvo dostal v patnácti letech. „Můj první úl byl Budečák, pak jsem včelařil nějaký čas v Univerzálech,“ říká a dodává, že ani při studiu Vysoké školy zemědělské v Brně a během vojenské služby včely neopustil. Věnoval se prý včelaření ve volném čase jak se jen dalo. „Po vojně jsem zkoušel Brennerovy úly, které se mi příliš nezamlouvaly pro svou délku rámků. Ale v roce 1978, kdy přítel Boháč začal psát o nástavkových úlech, jsem si podle jeho rad vyrobil první nástavky.“
Pod vedením RNDr. Vladimíra Ptáčka založili v Brně kroužek nízkonástavkového včelaření, kde navrhli v roce 1980 úlovou soustavu Optimal. „Nešlo pouze o nový úl, ale vypracovali jsme k tomu i novou metodiku ošetřování, což byla na středoevropské poměry novinka a vzbudila značný zájem našich včelařů. Od té doby již nevčelařím v ničem jiném než v Optimalech,“ říká včelař.
Po studijním pobytu v Dole nastoupil Ing. Čermák do pracovního poměru ve VÚVč v Dole na Výzkumné stanici včelařské v Prostějově. Od r. 1985 pracoval ve Výzkumném ústavu včelařském v Liptovském Hrádku. Pak se uvolnilo místo v pokusném včelíně Zubří, kam nastoupil v roce 1997. „Trvalo mi tři roky intenzivní práce, než jsem zde obnovil včelařský provoz. Když jsem do Zubří přišel, zbylo tam po zimě osm slabochů, takže se ani nedá počítat, že tu byly včely. Začal jsem tedy od začátku budovat nové úly, nové včely, nový chov matek. Dvě řady Univerzálů umístěných ve včelíně jsem prodal a všechna včelstva jsou nyní venku v Optimalech,“ říká přítel Čermák.

Splněný studentský sen
„V 90. letech minulého století bylo velkým problémem zvápenatění včelího plodu. Řekl jsem si, že když jsou ve světě známy metody, jak vyšlechtit odolnější včely, proč by to nešlo u nás, jen je třeba se tomu věnovat. Začal jsem dělat u svých včel karpatského původu intenzivní selekci na odolnost. Používal jsem metodu hygienického testu. Výsledkem byla linie, která měla v čisticím testu dobré výsledky a podobně i v dalších užitkových vlastnostech. Taková selekční práce se totiž nedá dělat u včelstev, která sám neošetřujete, neznáte povahu každého z nich, neznáte původ a vlastnosti jejich rodičů.
Novému chovu s dobrými hygienickými vlastnostmi jsem dal jméno Vigor. S tímto pojmem jsem se setkal na přednáškách a už jako student jsem si říkal, že pokud někdy nějakou „lepší“ včelu vyšlechtím, dostane jméno Vigor. Tento název vyjadřuje onu životaschopnost a vitalitu, o kterou se ve své chovatelské práci snažím,“ vysvětluje šlechtitel Čermák.
Veškeré dosavadní úsilí při tvorbě chovu Vigor vyústilo jeho zápisem v registru ochranných známek v r. 1997. Jméno Vigor je srozumitelné u nás i v zahraničí. V současné době je ochranná známka Vigor registrována nejen na Slovensku a v ČR, ale i v dalších evropských zemích.

Drsné podmínky – výhoda pro šlechtění
Pokusný včelín Zubří je jedním ze šesti externích pracovišť Výzkumného ústavu včelařského v Dole u Libčic nad Vltavou. V současné době je zde umístněno na třech stanovištích asi 100 včelstev. Nadmořská výška pokusného včelína v lesnatém kraji pohoří Beskyd je 420 m, lesní stanoviště jsou ještě o asi 100 metrů výše. Snůškové podmínky jsou průměrné, hlavní snůška bývá nepravidelně z lip a medovice. Řepka v této oblasti meduje málo.
„Drsnější podmínky v Zubří jsou jednou z výhod pro šlechtění. Včely vyselektované v drsnějších podmínkách se v příznivějších podmínkách osvědčí. V silné snůšce přinesou dost medu i ty včely, které nemají nadprůměrné schopnosti vypátrat zdroje potravy. Snůšky spíše slabší, vzdálené od stanoviště, lesní rozptýlené na velké ploše – ty jsou z hlediska selekce výhodnější. Včely musí prokázat, že mají schopnosti tyto zdroje vyhledávat a využívat,“ vysvětluje chovatel.
Každé včelstvo ze sta je součástí selekční skupiny. Téměř v každém je inseminovaná matka. Smyslem toho je, aby se vlastnosti každé matky (včelstva) daly ohodnotit a tak se mohl dělat co nejúčinnější výběr. Matky, které se neosvědčí v jakékoli vlastnosti, se již po prvním roce vyměňují. Negativní selekce (brakování) je za rok 50 až 60 %. Zbylé matky se ponechávají do druhého, třetího, a některé až do čtvrtého roku věku. Jako plemenné se používají přednostně matky starší. Pro chov je rozhodující vyhodnocení druhého roku života matky.

Metodika ošetřování v Optimalech
„Ještě na vysoké škole jsem poznal, že klasické včelaření v Univerzálech, ale ani v Tachovácích apod. nevyhovuje mým záměrům. Pochopil jsem, že musím zvolit jiný systém úlu – obsluha v něm musí být rychlá bez složitých zásahů tak, aby zbylo více času pro selekci a chov matek. Vypracoval jsem si jednoduchou metodiku ošetřování: Včelstva se zimují ve třech nízkých nástavcích, po vybrání posledního medu je hned zakrmím 20 kg cukru, všechna bez rozdílu. Aby měla raději nadbytek – tím se chyba neudělá. Přitom mají stále dost prostoru pro založení kvalitní zimní generace – do jednoho nízkého nástavku Optimalu se totiž 20 kg zásob vejde,“ vyjadřuje svou každou větou náklonnost k Optimalům Květoslav Čermák.
Pokud některé včelstvo zaostává, vymění se u něho matka. Na česno se na podzim dává mřížka, dvě spodní očka se nechávají otevřená, pouze horní se zavírá.
Na jaře po kontrole přezimování chovatel do včelstva nijak nezasahuje, až většinou v květnu provádí největší zásah. V době, kdy je plod ve druhém a ve třetím nástavku odspodu a včely obsedají alespoň zčásti i spodní nástavek, (někdy i úplně), a je aspoň podněcovací snůška, Ing. Čermák zaměňuje pořadí nástavků.
„Pokud je včelstvo dost silné, mohu zároveň přidat čtvrtý nástavek s mezistěnami, který většinou hned při záměně pořadí dávám, a to obvykle jako druhý ode dna. Tím se dostane mezi plodové nástavky a včely spíše tento prostor vystaví a zaplodují. Je to jediný termín v roce, kdy musím včelstvo rozebrat až dospodu,“ vysvětluje přítel Čermák.
Zásahem se zajistí také obměna díla. Příští rok bude ten přidaný nástavek s novým dílem třetí ode dna, další sezónu bude první a nakonec se po záměně dostane nahoru a odebere se jako medný.
„Další postup záleží na snůšce a na síle včelstva. Když jsou včelstva hodně silná, přidávám pátý nástavek, případně i šestý. Tím, že je úl prostorný, má velký půdorys a umožňuje dát včelstvu neomezený počet nástavků, má včelstvo možnost ukázat, co v něm je.
Rojivost je tu nízká – třeba loni se ze sta vyrojilo pouze jedno včelstvo. V rojivém roce 2004 se mi vyrojilo 6 včelstev, dalších asi 25 mělo rojovou náladu, kterou jsem potlačil prostým vylámáním matečníků a přidáním prostoru. To vše díky tomu, že kmen je málo rojivý.

Desetibodová stupnice
Pro hodnocení doprovodných vlastností včelstev se oficiálně používá systém bodování jedna až čtyři, ale Květoslav Čermák používá již druhý rok stupnici jedna až deset: „Mně pouze čtyři stupně nevyhovují, je třeba mít možnost zaznamenat jemnější rozdíly. Vidíte, jak pěkně sedí,“ ukazuje na plodový plást plně obsazený mladuškami. „To je na dvojku, možná i jedničku.“ Chovatel zapisuje známku do připravené kolonky v pracovním sešitu. „Jsou ale jiná včelstva, která mají známku 6 nebo 7. Při každé možné příležitosti včelstva takto známkuji,“ dodává.
Hodnocené vlastnosti – kritéria pro selekci podle významu:
1) schopnost přezimování a jarní rozvoj
2) odolnost vůči nemocím (souvislost s hygienickým testem)
3) produkce medu
4) mírnost, sezení na plástech
5) rojivost
6) stavba můstků v mezerách mezi vrstvami plástů
7) vhodnost do nástavkového systému
8) dlouhověkost (v praxi ji lze hodnotit nepřímo dle množství mrtvolek v zimě, z poměru síly a plodnosti apod.)

Vlastnost č. 6 – stavba můstků není v oficiální metodice, ale Květoslav Čermák ji považuje za velice důležitý ukazatel. Má některá včelstva, která vykazují malý sklon ke stavbě voskových můstků ve snůšce, přitom bez problému zvládají více pater nástavkového úlu. V můstcích totiž včelstva obvykle mají med nebo chovají trubčí plod, což je při rozebírání a skládání včelstva nepříjemné.

Využití inseminace a příbuzenské plemenitby
Tím, že je 95 % matek inseminovaných, zná Květoslav Čermák původ každé matky i několik generací zpět. Dovede sestavit rodokmen na jím vyvinutém počítačovém programu. To má pro něho praktický význam – díky tomu, že zná předky a jejich vlastnosti, dá se odhadnout, jestli se některá z těch vlastností, negativně či pozitivně projeví i za několik generací později.
„Včela je poměrně citlivá na příbuzenskou plemenitbu (inbreeding). Ze zkušeností vím, že pokud je příbuzenská plemenitba více jak 20 až 25 %, nastupuje inbrední deprese – včelstva jsou slabší, dávají nižší výkon. Proto většinu matek inseminuji tak, aby byl výsledný koeficient inbreedingu do 15 %. Přesto využívám výhod příbuzenské plemenitby. Když potřebuji speciálně nějakou linii prověřit, jdu i do vyššího procenta, ale to málokdy. Letos budu používat jako mateřská včelstva zhruba deset matek, a jako trubčí asi dvanáct. Již mám předem sestavenou tabulku všech potenciálních rodičovských kombinací, abych věděl míru inbrídingu. Tu tabulku mám pak na stole, vždy když inseminuji a podle toho zvolím trubce pro právě inseminované matky.
U obzvláště dobrého včelstva jsem loni dovolil i vyšší míru příbuzenské plemenitby (bratr x sestra) a kupodivu deprese není významná. Čekal jsem včelstva dcer slabší. To včelstvo bylo opravdu velice dobré, sice mělo pomalejší rozvoj, ale jistý, dobré sezení, z rané snůšky sice doneslo méně medu, ale bylo mírné,“ mohl by neustále zajímavě vyprávět o včelaření Ing. Květoslav Čermák.

Foto Lukáš Rytina

Komentáře ke článku 2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *