Nákazová situace u drůbeže je dobrá

Přestože v tuzemských chovech drůbeže jsou hromadná onemocnění způsobená virovými, bakteriálními a parazitárními původci nákaz ojediněle zaznamenávána, lze nákazovou situaci hodnotit jako dobrou. A pokud jde o postrach drůbežářů loňského jara aviární influenzou, tak dosud nebyla u volně žijících ptáků v Evropě zachycena.

Letošní šestnáctý ročník konferenční řady, pořádané tradičně na akademické půdě Jihočeské univerzity České Budějovice, byl věnován chovu drůbeže. Záměrem pořadatelů – Zemědělské fakulty zmiňované Jihočeské univerzity, České akademie věd a společnosti Jihočeská drůbež, a. s., Vodňany, bylo zprostředkovat široké odborné veřejnosti poznatky z oblasti šlechtění, reprodukce, výživy, technologie chovu, produkce a kvality masa a vajec. V neposlední řadě konference poskytla zajímavé informace o finalizaci produkce a marketingu, včetně ekonomických analýz a dále o zdravotní situaci v chovech drůbeže.

Ptačí chřipka zatím nehrozí
Loňský evropský kolaps v drůbežnictví, který vznikl po zjištění ptačí chřipky u volně žijících ptáků, mají domácí chovatelé drůbeže pevně zafixovaný. S napětím očekávají, jak se bude situace vyvíjet po návratu ptáků ze svých zimovišť. Zpráva MVDr. Karla Vondrky z odboru ochrany a zdraví zvířat Státní veterinární správy přednesená v plenárním zasedání dala účastníkům budějovické konference jasný signál o tom, že aviární influenza zatím nehrozí. Jednoduše proto, že dosud influenzu u volně žijícího ptactva nikde v Evropě nepotvrdili.
„Loni touto dobou jsme po nálezu uhynulých labutí v jihočeském a jihomoravském kraji diagnostikovali celkem čtrnáct ohnisek. Postupovalo se podle směrnice Rady č. 2005/94/ES. V současné době se podle jmenovaného dokumentu připravuje vyhláška MZe o aviární influenze. Součástí směrnice je rozhodnutí Evropské komise č. 2006/135/ES, které specifikuje opatření v případě výskytu aviární influenzy v chovech drůbeže a rozhodnutí komise č. 2006/115/ES, jež hovoří o opatřeních v případě výskytu nebezpečné nákazy u volně žijících ptáků a které bylo pozměněno a doplněno rozhodnutím komise č. 2006/277/ES a č. 2006/563/ES,“ uvedl MVDr. Vondrka.
Pokud jde o monitoring v chovech, již několik roků se soustavně provádí v chovech nosnic i hybridních kombinací určených k výkrmu, dále u krůt, kachen a husí, ale i bažantů a divokých kachen (březňaček). V komerčních chovech nebyla aviární influenza dosud diagnostikována.
Po zkušenostech z loňského roku je také monitoring u volně žijících ptáků nedílnou součástí boje proti vysoce viruletním influenzovým virům typu A z čeledi Orthomyxoviridae,
zpravidla subtypu H5 a H7. Podle údajů Státní veterinární správy (SVS) se v loňském roce vyšetřilo tři tisíce ptáků. Čtrnáct uhynulých labutí, nalezených v jarních měsících na Českobudějovicku, Jindřichohradecku, Písecku a Břeclavsku bylo pozitivních.

Nákazová situace u hrabavé drůbeže
Newcastleská choroba nebyla v domácích komerčních chovech hrabavé drůbeže dosud diagnostikována. Naposledy byla jmenovaná nákaza vyvolaná paramyxovirem typu 1 zjištěna před devíti lety v drobných chovech u slepic určených k produkci konzumních vajec. „Hrabavá drůbež ve šlechtitelských, prarodičovských a rodičovských chovech masných a nosných kombinací, dále komerční hejna nosnic určená k produkci konzumních vajec a chovná hejna krůt jsou udržována v trvalé imunitě. Během odchovu se provádí vakcinace živými a inaktivovanými dávkami, které zaručují dostatečnou imunitu do konce snáškového období zastaveného hejna drůbeže,“ upřesnil MVDr. Vondrka.
Z prezentace dále vyplynulo, že u výkrmu brojlerů přetrvávají problémy s kvalitou dodávaných jednodenních kuřat, která bývají napadena především invazními sérovary Salmonella enteritidis. Salmonely jsou častým problémem také u krůťat, u kterých se nacházejí i cizokrajné sérovary, jako například Salmonella montevideo a další.
V poslední době jsou častější nálezy patogenních zárodků Escherichia coli, které mohou u kuřat do jednoho týdně věku způsobovat až 10% ztráty úhynem.
Infekční burzitida je další z řady onemocnění, které způsobuje ekonomické ztráty u zástavových kuřat. V chovu se manifestuje nevyrovnaností hejna, postižená kuřata jsou zakrslá kuřat a většinou hynou. „Zmiňovaná nákaza působí většinou ve spojitosti s dalšími virovými onemocněními, například s reovirovými nebo pneumovirovými infekcemi. Ochrana výkrmových brojlerů je založena na důkladné a účinné vakcinaci rodičovských hejn. V případě ohrožení prováděného výkrmu a zhoršené nákazové situace se doporučuje provést vakcinaci výkrmového zástavu nebo několika turnusů po sobě,“ prozradil představitel SVS.
Sporadicky se ve výkrmu brojlerů vyskytují ještě infekční bronchitida a syndrom oteklých hlav (SHS). Opětovně je zaznamenáván nárůst nekrotické enteritidy, která způsobuje v zástavech brojlerů citelné ztráty.
Pokud jde o kokcidiózu, tak ve výkrmu s ní nebývá problém. Jednak proto, že krmné směsi bývají obohaceny kokcidiostatiky, a jednak proto, že se vakcinuje.
V rodičovských hejnech masných hybridů začíná být problém s cholerou drůbeže, kterou způsobuje Pasteurella multocida. Proti tomuto onemocnění přenášené hlodavci se využívá komerční vakcinace. Ovšem autovakcína vyrobená z kmenů, které se v chovu vyskytují je účinnější. Vakcinuje se v plemenných chovech, ale i v produkčních chovech.
Nákazová situace u krůt a vodní drůbeže
Také ve výkrmu krůt je pasterelóza (cholera drůbeže), která byla v České republice po mnoho let neznámým onemocněním v chovech aktuální problém. Její výskyt zasahuje regiony středočeského, východočeského, Severomoravského a Jihomoravského kraje s vyšší koncentrací vykrmovaných krůt těžkého typu.
Pokud jde o vodní drůbež, tak u chovných hejn pekingských kachen se provádí vakcinace vůči onemocnění infekční hepatitidou. U hus a kachen pižmových typu Barbaria se vakcinuje proti Derzsyho chorobě.
„Vzhledem k současné nízké koncentraci ptáků nejsou v chovech zjišťovány závažné zdravotní problémy. Výjimkou bylo zjištění pasterelózy a clostridiové infekce během snáškové sezóny v jednom chovu hus. Cílenou léčbou a dalšími opatřeními v chovu však nedošlo k výrazným ztrátám, ani ke ztrátě užitkovosti. Protože v regionu jižní Moravy opakovaně zjišťujeme během letního období botulismus vodní drůbeže, přikročili jsme k vakcinaci chovných hejn kachen a hus,“ konstatoval MVDr. Vondrka.
Dovoz živé drůbeže a násadových vajec do České republiky je limitován nákazovou situací v zemi původu, především pak výskytem patogenních kmenů aviární influenzy a Newcastleskou chorobou. Pro úplnost dodejme, že nákazová situace je sledovaná prostřednictvím hlášení Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat v Paříži.

Salmonelózy a jejich tlumení
V současné době je pozornost Evropské unie zaměřena na eliminaci salmonel v chovech drůbeže. Zvláště pak některých invazivních sérovarů Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium, které se největší měrou podílejí na hromadných alimentárních infekcích obyvatelstva.
K tomu účelu byly vypracovány dva národní programy, a to pro tlumení výskytu salmonel v reprodukčních chovech a dále v chovech nosnic produkujících konzumní vejce. V rámci programu na eliminaci salmonel v reprodukčních chovech drůbeže monitoring zahrnuje vyšetření stěrů z přepravních obalů a uhynulých kuřat při přepravě. Vyšetřují se kuřata ve věku čtyř týdnů, dále dva týdny před nástupem do snášky a následně každé dva týdny během snášky. Při kultivačním nálezu se provádí konfirmační vyšetření z orgánů drůbeže postiženého hejna. Opatření při potvrzení zárodku salmonel směřuje k poražení hejn nebo jiné likvidaci včetně násadových vajec. Náhrady lze uplatňovat podle platného veterinárního zákona, polovina nákladů bude hrazena ze zdrojů Evropské unie.
Národní program u nosnic určených pro produkci konzumních vajec zahrnuje minimálně tři vyšetření během snáškového období s odstupem patnácti týdnů. Při nálezech se provádí rovněž konfirmační vyšetření z orgánů drůbeže. „V tomto případě je však za určitých podmínek povolena antibiotická léčba. Během odchovu kuřic bude prováděna vakcinace proti salmonelóze živou nebo inaktivovanou vakcínou. Vakcinace musí být provedena nejpozději do doby, než se drůbež zastaví do chovu. Ve snášce je vakcinace zakázána,“ řekl v závěru svého zajímavého vystoupení MVDr. Karel Vondrka.
Také na tento národní program se počítá s příspěvkem ze státních prostředků a zdrojů unie. Přes veškerá vakcinační opatření však nelze opomíjet dodržování zásad zoohygieny v chovech.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *