Národní hřebčín: komplexní řešení

Národní hřebčín Kladruby nad Labem oslaví koncem dubna 430. narozeniny. Jedinečné postavení ve světě mu zaručují jak rekordní délka nepřežité existence, tak originální plemeno koní v něm vyšlechtěné a nadále chované. Zájem státu o současný stav a perspektivu jím založeného podniku je logický. Problémy hřebčína má nyní komplexně odstranit nově jmenovaný ředitel a jeho spolupracovníci, přicházející s vlastní koncepcí.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič odvolal Ing. Lenku Gotthardovou, CSc. k 31. říjnu 2008 z funkce ředitelky Národního hřebčína pro „zjištěné nedostatky v hospodaření hřebčína.“ Řízením podniku byl dočasně pověřen její zástupce Tomáš Kunc a uvolněná pozice měla být obsazena vítězem výběrového řízení.
Žádný z kandidátů ovšem požadavkům MZe nevyhověl. Ministr tak nakonec nabídl funkci ředitele MVDr. Jaroslavu Dražanovi, prezidentovi Asociace svazů chovatelů koní ČR, který se konkurzu nezúčastnil.

Dražan s Oulehlou
Oslovený MVDr. Dražan předložil ministerstvu koncepční řešení a návrh opatření k „zabezpečení dalšího rozvoje podniku“ a dohodl se s ministrem na některých zásadních podmínkách své práce. Od 1. dubna 2009 se stal ředitelem Národního hřebčína (NH) v Kladrubech nad Labem.
Dražanovým odborným poradcem bude doc. MVDr. Jaromír Oulehla, bývalý ředitel Španělské dvorní jezdecké školy ve Vídni a rakouského Spolkového hřebčína Piber, chovajícího lipicány. Světově uznávaný odborník se angažoval v NH již za ministra Josefa Luxe a je dosud členem genetické komise ředitele hřebčína.
Vedle zmíněné komise má ředitel k dispozici ještě poznatky a zkušenosti členů komise chovatelské a veterinární.
Předsedou dozorčí rady státního podniku je rovněž veterinární lékař, prof. MVDr. RNDr. Petr Hořín, CSc., jinak přednosta Ústavu genetiky Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.

Krev a barva
Kladrubský hřebčín vstoupil na scénu v 16. století jako producent koní španělského typu, určených pro ceremoniální a těžké zátěže.
Aktuálním chovným cílem je podle Řádu plemenné knihy starokladrubského koně „uchování jediného původního českého plemene koní v typu galakarosiéra s využitím k ceremoniální a reprezentativní službě, soutěžím spřežení, drezuře, baroknímu a rekreačnímu ježdění“.
Plemeno má v sobě krev koní starošpanělských a staroitalských. Žádoucí jsou dvě barevné varianty – bělouši a vraníci.
Podle Ústřední evidence koní působí nyní v České republice 55 plemenných hřebců (z toho 27 běloušů) a 455 klisen (227 bělek) v chovech 158 registrovaných chovatelů.
Národní hřebčín je největším a nejvýznamnějším z nich. Vlastní 37 plemenných hřebců (19 běloušů) a 149 klisen (75 bělek) ve stádech v Kladrubech nad Labem a Slatiňanech.

Kůň císařský
„Národní hřebčín Kladruby nad Labem má mimořádnou pozici. Je jediným velkým hřebčínem na Zemi, který zůstal zachován v původní stavební a hipologické formě a může proto být prezentován veřejnosti coby světový unikát,“ říká na úvod informace pro týdeník Zemědělec MVDr. Jaroslav Dražan.
Jak ale vzápětí dodává, rozhodně ne vše bylo v dosavadních 17 letech existence státního podniku v dokonalém pořádku.
„Jednoznačně lze konstatovat, že potenciál k výraznému zlepšení ve všech odvětvích existuje, je však otázkou, jakým způsobem a kterými konkrétními organizačními opatřeními se zavede do běžného provozu. V souvislosti s plánováním všech projektů se nabízí jedinečná možnost komplexně vyřešit všechny již známé i částečně skryté problémy. V některých odvětvích jsou nedostatky velmi závažné a jejich odstranění nelze oddalovat. Reorganizace bude proto rozsáhlá a další konzultace, širší diskuse a porady s odborníky z jednotlivých úseků nutné,“ je přesvědčen nový muž v sedle renomovaného subjektu.
„Pouze perfektní profesionální přístup umožní úspěšně splnit tyto náročné a žádané aktivity. Veškerou činnost je nutné podřizovat potřebám koní a nerušenému provozu NH. Jen tak zůstane starokladrubský kůň koněm císařským a jedinečným“ – na tom se shodují ředitel i jeho poradce číslo 1.

Prezentace jedinečných
„V současné době nehrozí nebezpečí genové deprese a podle výsledků genetické analýzy je populace koní zajištěna na 60 až 80 let. Podmínkou je ovšem rozšíření stáda běloušů a vraníků na 85 chovných klisen v každém z nich. Po tomto chovatelsky nezbytném opatření bude ve stavu hřebčína celkem 310 až 350 koní,“ říká dr. Dražan.
Pro celý chov je rovněž velice důležitá podpora rozvoje a sledování vývoje chovu starokladrubských koní v soukromém sektoru . Ten lze považovat za jistou pojistku existence celého plemene v případě výskytu nákazy v NH nebo naopak zdravotní krize v zemském chovu.
„Absolutními prioritami a základním cíly NH jsou vedle momentálního zajištění jeho chodu další rozvoj a prezentace plemene starokladrubský kůň a správná koncepce chovu i provozu areálu hřebčína jako výjimečné kulturní památky nemající ve světě obdoby,“ pokračuje ředitel.
S tím podle něho úzce souvisí zabezpečení zdraví chovaných koní a jejich preventivní ochrana před zavlečením nákaz, využití metod inseminace a embryotransferu, optimální provoz archivu spermatu, genetické agendy a organizace chovu, zajištění kvalitních a zdravotně nezávadných krmiv, dodržování hygieny, veterinární prevence nebo kontakty se zemskými chovateli.

Pozor na výživu
Z dosud jmenovaných okruhů nejvyššího zájmu ředitel speciálně zmínil krmivovou základnu i pastvu koní.
„Hřebčín má potřebné technické vybavení a vlastní potřebnou plochu k dosažení základní soběstačnosti ve výrobě krmiv. Správným a kvalifikovaným řízením lze zlepšit kvalitu především objemných krmiv a tím současně snížit výskyt alergií, kolik a dalších zdravotních komplikací. Za velmi důležitý považuji odborný dohled a kontrolu všech fází výroby krmiv. Na základě laboratorních rozborů je pak možné dotovat krmnou dávku minerálními látkami a vitamíny,“ je přesvědčen Dražan.
Plochy pastvin jsou prý v dobrém poměru ke stavu koní, ale jejich stav je zanedbaný a péče o ně nedostatečná. Jako ideální z mnoha dalších postupů se nabízí i kombinace pastvy koně – skot, v praxi spolehlivě vyzkoušená a mnohá desetiletí úspěšně provozovaná technologie.

Personální politika
V Národním hřebčíně pracuje průměrně 180 zaměstnanců a 120 brigádníků. Podle dr. Dražana je nutné provést reformu vedení podniku a sestavit kompletní schéma organizační struktury řízení a práce s popisem úkolů na jednotlivých stupních.
„Velmi nepříznivý je vysoký stupeň fluktuace a zaměstnávání krátkodobých pracovních sil. Právě v odvětví chovu koní je třeba disponovat dostatečným počtem kvalifikovaných a stálých ošetřovatelů, kteří se ztotožní se svými úlohami, jsou správně motivovaní a loajální vůči vedení. Kvalifikovaný ošetřovatel na potřebné úrovni stojí samozřejmě peníze, chceme-li však konkurovat privátním podnikatelům je třeba mzdy upravit. Opatření přitom nemusí zvyšovat finanční náklady, protože nová organizace využívání pracovních sil ve všech odvětvích by měla tuto problematiku vyřešit,“ vysvětluje Dražan.

Od bytů ke kočárům
Plánování oprav a rekonstrukcí v areálu hřebčína bude záležitostí koordinovaného jednání pověřených zaměstnanců NH s příslušnými odborníky.
V budoucnu by se měly areály hřebčína dělit do čtyř skupin – na vnější (silnice, parkoviště, vstup, informační budovy), vnitřní – návštěvníkům dostupné (muzeum, výstavní síň), vnitřní – návštěvníkům nedostupné ( porodnice, veterinární ošetřovna) a prostory smíšené ( jízdárna, stáje pro penzijní koně). Vybudování moderní jízdárny (o rozměrech 40 x 80 m ) nebo jezdeckého centra s kapacitou 4000 až 5000 návštěvníků s možností multifunkčního využití je nutné.
Bytové domy hřebčína (20 objektů s 63 byty) lze v současnosti charakterizovat jako investičně finanční břemeno a je třeba prověřit možnosti jejich předání obci, kraji nebo je prodat.. K zajištění provozu NH stačí vlastnit maximálně desetinu současného počtu bytů.
Dále je třeba zprovoznit a zpoplatnit služby bažantnice pro využívání různými institucemi, (počínaje kanceláří prezidenta republiky a partnerskými firmami konče) a spojit je s využitím reprezentačních prostor zámečku a kočárových služeb hřebčína.

Změněný přístup
V oblasti tzv. ostatních aktivit musí podle MVDr. Dražana dojít k radikálnim změnám. Cílem je pozvat a přivést návštěvníky do NH a jeho okolí, omezit výjezdy na různé podniky mimo hřebčín a nevozit tedy koně k lidem, ale lidi ke koním!
Již teď má NH kapacity pro zvýšenou frekvenci návštěvníků, cílem je 80 000 až 90 000 platících návštěvníků ročně. Kvalita prezentace hřebčína při jezdeckých dnech je přitom na odpovídající úrovni.
Zvýšení atraktivnosti prohlídek areálu je možno dosáhnout rozšířením funkce přijímací budovy a zprovozněním muzea nebo informačního střediska s prodejem kvalitních suvenýrů
V areálu NH se ale navíc nabízí víc možností, které lze kreativně využít.
Největším problémem zůstává krátká doba pobytu návštěvníků kladrubského hřebčína: jedná se o „hodinový turismus“ s dobou pobytu tři až čtyři hodiny. Východiskem z této situace je vybudování potřebné infrastrukury, tedy restaurací, jídelen, penzionu, hotelu. Provoz a údržbu těchto zařízení je potom třeba přenechat soukromému sektoru a vytvořit tak nová pracovní místa..

Kulturní památka

„Obecné povědomí o tom, že celé plemeno starokladrubského koně je kulturní památkou, je omyl, který se neustále snažíme vyvrátit,“ konstatuje vrchní ředitel příslušné sekce Ministerstva kultury ČR Ing. Zdeněk Novák.
„Za kulturní památku podle zákona o státní památkové péči je možno prohlásit pouze věci a těmi jsou v tomto případě dvě kmenová chovná stáda (bělouši a vraníci) s přesně vymezeným počtem jedinců – v každém je 65 klisen a čtyři hřebci. Tato stáda byla za kulturní památku prohlášena společně s celým historickým areálem hřebčína v rozsahu asi 1300 ha. Do uvedených stád jsou každoročně vybíráni nejlepší jedinci z celé populace chované v hřebčíně v Kladrubech. O této skutečnosti pak je informováno Ministerstvo kultury.“
V přibližně stejném rozsahu jako je prohlášen za kulturní památku, byl areál hřebčína v Kladrubech nad Labem prohlášen i za národní kulturní památku nařízením vlády č. 132/2001 Sb.
„Do prohlášení hřebčína v Kladrubech nad Labem za národní kulturní památku však již bylo zařazeno pouze kmenové chovné stádo kladrubských běloušů, jako cennější z pohledu památkových hodnot,“ upřesňuje Ing. Novák.
Záměr navrhnout areál hřebčína v Kladrubech do Seznamu světového dědictví UNESCO podle jeho slov skutečně existuje, připravuje se dokumentace, nicméně NH dosud nebyl nominován, takže o „kandidátovi“ zatím nelze hovořit.
Jak ředitel Novák na závěr dodává, je nepochybné, že jde o jedinečnou lokalitu spjatou s dlouhodobým civilizačním vztahem člověk – kůň, lokalitu se zachovalými autentickými vlivy chovu koní na krajinu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *