Národní výstava masných plemen skotu na podzim v Praze

Historie chovu masných plemen v České republice není dlouhá. Před rokem 1989 patřilo propagovat masná plemena spíše k projevům osobní statečnosti. Proto také k většímu rozvoji chovu došlo až v letech devadesátých, kdy právě první nadšenci založili Český svaz chovatelů masných plemen.

V roce 1997 bylo v České republice v kontrole užitkovosti zařazeno už kolem 15 000 krav těchto plemen, z toho bylo necelých 6000 čistokrevných. Právě v tomto roce svaz rozhodl uspořádat první specializovanou výstavu na národní úrovni. Místem konání se stalo přírodní výstaviště u Svinčic v Podkrušnohorské oblasti, kde chovatelé představili téměř 230 zvířat všech masných plemen. Přehlídka se setkala s velkým úspěchem, proto bylo rozhodnuto, že národní výstava se bude opakovat ve dvouletých intervalech. V roce 1999 druhý ročník přesídlil do prostor pražského výstaviště v Letňanech. Dostal se tak „pod střechu“ a organizátoři nemuseli mít obavy z rozmarů počasí. Do Letňan přivezli chovatelé již přes 300 zvířat, nejvíce plemene charolais, aberdeen angus a limousine. V té době již celkový počet krav v kontrole užitkovosti narostl na 16 468 kusů (pro porovnání v roce 2001 jde již o 19 865 v kontrole užitkovosti, z toho 10 122 čistokrevných zvířat). Jako čistokrevné jsou uváděny krávy s 88 a více procentním podílem masného plemene. Podle ředitele ČSCHMS Karla Šeby je z těchto čísel patrný zejména výrazný nárůst počtu krav především ve srovnání s rokem 1999 Na nárůstu stavu čistokrevných zvířat se právě podle Šeby projevuje zakládání nových chovů nákupem plemenných zvířat z české produkce a také převodné křížení, které se v letech 1993 až 1995 začalo v některých chovech uplatňovat.
Letos na podzim od 18. do 20. října opět zároveň s veletrhem PragaAgro proběhne III. ročník Národní výstavy masných plemen skotu. Počítá se opět s vystavením kolem 300 zvířat na 7000 m2 výstavní plochy. Přihlášky k účasti jsou však přijímány až do 15. září ( o podmínkách účasti a bližší informace lze nalézt na internetové adrese www.cschms.cz.
Zvířata budou soutěžit v kategoriích: telata, jalovice (12 až 24 měsíců, 25 až 36 měsíců), krávy – podmínkou je otelení v období X/2000 až VIII/2001, půjde o skupinu prvotelek a krav na II. teleti a krav na III. a dalším teleti. Divácky atraktivní skupinou jsou plemenní býci, kteří budou rozděleni do dvou skupin podle věku (do třech let a nad tři roky). V chovatelské skupině se představí skupiny krav a jalovic z jednoho chovu a v minimálním počtu tři kusy.
O významných změnách, ke kterým došlo od minulého ročníku v roce 1999 jsme hovořili s ředitelem svazu Karlem Šebou. III. Národní výstava masného skotu je podle něho klasickou výstavou. Chovatelé přihlašují svá zvířata s tím, že chtějí soutěžit s ostatními o zadávané tituly. To do jisté míry určuje i celý scénář výstavy, protože přihlásit se může každý, kdo má odpovídající kategorii zvířat (na výstavu jsou připuštěni pouze jedinci se 100 % krve masného plemene) a splňuje i dané veterinární podmínky. Určitá změna je snad jen v tom, že v letošním roce je pro výstavu upřednostňován domácí odchov. Neměli by se na výstavě proto objevit v takové míře, jako na dvou předešlých výstavách, importovaná zvířata ze zahraničí. Za jednotlivá plemena zodpovídají chovatelské kluby a ty si mohou i tyto záležitosti týkající se účasti na výstavě upravit. „Pokud bych měl hodnotit změny v chovu masného skotu, ke kterým za poslední dva roky došlo, tak ty jsou dost výrazné,“ vysvětluje Šeba a pokračuje: „Od roku 2000 pracujeme s plemennými hodnotami zvířat. Podrobněji jsme o plemenné hodnotě informovali v časopise Náš chov. Tyto hodnoty a především práce s nimi se postupně stanou součástí šlechtitelské práce v chovu masného skotu. Od roku 2001 jsme rovněž zavedli nový systém hodnocení zvířat. Jedná se o lineární hodnocení, které lépe popisuje masnou užitkovost na živých zvířatech, než systém který byl uplatňován v uplynulých deseti letech.“
Na otázku, zda lze porovnat úroveň chovu skotu masných plemen v České republice a v ostatních postsocialistických zemích, uvedl ředitel svazu: „V naší republice nemá chov masného skotu takovou tradici jako například v Maďarsku, ale i některých zemích bývalého SSSR. Výhodou chovu u nás bylo to, že společně s jeho rozvojem počátkem devadesátých let, byl od samého začátku rozvíjen i systém chovu a celé plemenářské práce (kontrola užitkovosti, plemenné knihy, odchov plemenných býků, kontrola dědičnosti). V tom máme oproti těmto zemím dnes určitý náskok.“ Zároveň byla v úzké spolupráci se zahraničními chovatelskými společnostmi zajišťována i plemenitba. Zejména pro produkci plemenných býků a embryotransfer jsou podle Šeby využíváni nejlepší zahraniční prověření býci. „To se ostatně projevuje i v růstu plemenných hodnot našich zvířat, pokud je hodnotíme podle ročníku narození. Například u francouzských plemen již několikrát konstatovali při svých návštěvách v ČR francoužští odborníci vysokou exteriérovou úroveň našich zvířat,“ říká. O tom zda jsou naše zvířata lepší než v těchto zemích je složité hovořit. „Pokud se jednou z naší výstavy masného skotu při PragaAgro stane výstava středoevropského významu, dostaneme možná odpověď i na tuto otázku.“ uzavírá Karel Šeba.

Výstava se stane příležitostí pro setkání chovatelů z celé republiky. Ve spolupráci s MZe ČR slouží k širší propagaci zemědělství., laická veřejnost uvidí druhovou a plemennou různorodost zvířat, především studenti se mohou seznámit s významem jejich chovu pro krajinu. Návštěvníci získají informace o hovězím mase jako kvalitním produktu z chovů v masných systémech, protože součástí výstavy je také propagace zemědělských produktů. Letošní výstava bude zaměřená na hospodaření v marginálních (okrajových) oblastech, které pro udržení určité hospodářské činnosti potřebují více státních finančních prostředků.
Umístění přehlídky do Prahy na výstaviště dává možnost výrazněji oslovit partnery ze zahraničí. . Ve spolupráci se stávajícími státními i nevládními stavovskými organizacemi jsou zváni odborní návštěvníci ze zahraničí, letos se organizátoři zaměřili na země wizsegradské skupiny a ostatní země střední a východní Evropy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *