Návod vítěze naší soutěže Zemědělec roku 2002

Zemědělský podnik Agrosem, semenářské družstvo Stěžery byl založen v rámci privatizačního procesu v roce 1993. Vznikl z bývalého státního podniku, který ve stávající podobě už neměl šanci na přežití. Ani začátky nové společnosti však nebyly bez problémů.

„Naší největší starostí asi bylo vypořádání nároků na živý a mrtvý inventář a realizace privatizačních projektů, nemálo nás zatížily i závazky bývalého statku, které jsme museli převzít. Zatěžující byl nedostatek finančních prostředků a administrativní náročnost celého procesu,“ podotýká ředitel Ing. Ladislav Březina. Dnes podnik dosahuje ročního obratu přes 32 milionů korun.
Nelehké začátky
Pozemky družstva se rozprostírají v oblasti Královéhradecka na ploše necelých tisíc hektarů. Všechna půda není bohužel kvalitní, v některých oblastech má jen poloviční produkční potenciál. To byl jeden z důvodů pro změnu koncepce živočišné výroby. „Začínali jsme s klasickou živočišnou výrobou,“ upřesňuje ředitel družstva. „Chovali jsme skot, prasata, produkovali násadová vejce masného plemene slepic. V prvních letech jsme dokonce kompletně rekonstruovali chov mléčného skotu, měli jsme 240 plemenic, novou stáj, dojírnu. Všechno jsme zrušili – kromě prasat.“
Uspokojivá současnost
V rostlinné výrobě je podle Březiny zvláště důležité dodržovat osevní postup, doslova „neběhat ode zdi ke zdi“. Spektrum obilovin doplňuje na ploše 60 hektarů cukrovka, mák na 120 až 130 hektarech nebo speciální plodiny podle požadavků trhu. Ozimá řepka, kterou pěstují na 150 hektarech, je sice ve zdejších podmínkách náročnou plodinou, přesto jsou ale s jejími výsledky spokojeni.
Nesmíme zapomenout ani na komoditu, která dala firmě název, na osiva. Každoročně jimi osívají 50 a 70 hektarů, přičemž hlavními plodinami jsou řepka jarní, ozimá pšenice, hořčice a oves. Specialitou je pěstování nahého potravinářského ovsa, kterým oseli asi 30 hektarů.
Představitelé Agrosemu uvažují také o pěstování plodin jako alternativních zdrojů energie. „V dnešních podmínkách je to ale nejistota. Pokud by byla tato aktivita více podporována státem, rádi se k tomuto nápadu vrátíme,“ podotýká ředitel podniku. Dalším pokusem o vybočení z řady byla i úvaha o pěstování konopí. I v případě zajištěného odbytu jsou však počáteční náklady příliš vysoké, jen stroj na zpracování této plodiny stojí přibližně 55 milionů korun. Ani na „tradiční“ plodiny není vždy spolehnutí. Podle ředitele družstva se s tím ale bohužel v současné době musí počítat. „Kolísání výnosnosti i ceny komodit během let je v současném systému normální. Například v letošním hospodářském roce bylo méně řepky, ale za vyšší cenu, příští rok může být situace zcela jiná.“
Prasata zůstala
Dnes má družstvo ve stavu prasat 300 kusů prasnic základního stáda. Technologie je založená na hluboké podestýlce, kromě porodny. Objekty vznikly přestavbou z bývalého kravína a drůbežárny a projekty na rekonstrukci vypracoval sám ředitel Březina. V rámci rekonstrukce bylo nutné oddělit porodnu od „jalovárny“ a objevily se nečekané výsledky. „Znatelně se nám zlepšila reprodukce, měli jsme větší přehled, a tak jsme to tak ponechali,“ prozrazuje. Selata jsou odstavována později než je obvyklé, ve 35 dnech. Podle Březiny se tak výrazně sníží úhyny a zlepší se přírůstky. Odchov selat se pohybuje kolem dvaceti kusů na prasnici a ve stájích rekonstruovaných z bývalých K-96 a K-224 probíhá výkrm prasat až do finální porážkové hmotnosti.
Krmný fond si pracovníci družstva zajišťují z vlastních zdrojů, směsi jsou v dřevěných krmítkách skrápěny. Konverze není při adlibitním krmení nikterak ideální, pohybuje se kolem 3,4 kg na kilogram přírůstku, ale přírůstek 0,80 kg denně zaručuje rychlejší dosažení porážkové hmotnosti. Pro březí a jalové prasnice je ve vacích připravena vlastní kvalitní kukuřičná siláž.
Ekonomické ukazatele
Na 1000 hektarů připadá v současnosti devět pracovních míst, což znamená produktivitu 111 ha na jednoho pracovníka. V živočišné výrobě ošetřuje 2800 zvířat také devět pracovníků, tzn. 311 zvířat připadá na jednoho člověka.
Ročně se ve Stěžerech investuje průměrně 5,5 milionu korun, poslední velkou investicí byly podle ředitele nákupy zemědělské techniky, konkrétně sklízecí mlátička za 3 mil. Kč a traktor v hodnotě 2,5 milionu a další stroje. Za rok 2001 dosáhlo družstvo vlastníků zisku 3,462 mil. Kč, ale v roce 2002 počítají vlivem nízkých cen se ziskem nesrovnatelně nižším.
Přemýšlet dopředu
A jaký je recept prvního vítěze naší soutěže na prosperitu? Přemýšlet dopředu, nenechat se odradit neúspěchem a zkusit něco jiného, nelitovat peněz vynaložených na kvalitní mechanizaci a technologie. Důležitá je i přesná trefa do koncepce výroby, nízké náklady a vysoká produktivita práce. Při poslechnutí takovýchto rad a nezbytném podnikatelském talentu můžete třeba i vy dosáhnout ročního obratu 1,3 milionu na každého z 25 zaměstnanců a vyhrát spolu s titulem Zemědělec roku i nemalou finační injekci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *