Návrat k odkazu předků

Rod Ženíškových hospodaří na statku ve Velkých Přílepech už od počátku 17. století. Jejich činnost ale byla přerušena komunistickým režimem v padesátých letech, rodina byla během 24 hodin vystěhována a statek zabaven. Další komplikace nastaly po sametové revoluci, kdy díky nesrovnalostem v dokladech nikdo nevěděl, kdo je odpovědnou osobou pro vyřizování nároků na restituce.

Až roku 1995 označilo závěrečné šetření za odpovědnou osobu státní statek Jeneč, který Ženíškovým vyplatil necelou polovinu z třímilionového nároku. Josef Ženíšek nemohl a nechtěl nechat odkaz předků ladem, a tak se pustil s vervou do hospodaření, přestože původně pracoval jako automechanik. Dnes farmaří na vlastních 83 a pronajatých 270 hektarech spolu se svou rodinou a desítkou zaměstnanců, přičemž živočišnou výrobu provozuje o několik kilometrů dál, na statku ve Velkých Čičovicích. Tam jsou porodna a výkrmna prasat, konírna, dílna a přístřešky pro stroje.
Pole pod nadvládou obilovin
Na již zmíněných 350 hektarech převážně těžkých půd s nadmořskou výškou okolo 290 m pěstují Ženíškovi hlavně obiloviny (220 ha) s dlouhodobým průměrným výnosem 6,5 t/ha, dalších 70 hektarů zaujímá řepka (s výnosem 2,7 tuny, letos z důvodu sucha jen 2,3 t/ha) a zbytek půdy je zatravněn. Z produkce pšenice ozimé je v běžném roce 60 až 70 procent kvalifikováno jako potravinářská, zbytek je krmná.
S odbytem produkce bývají podle Josefa Ženíška starosti, hlavně proto, že na statku nejsou k dispozici dostatečné skladovací kapacity. Úroda se tedy musí prodat co nejdříve, což se negativně promítne do farmářské ceny. Například pšenici se letos podařilo pěstiteli zpeněžit za cenu kolem 3000 až 3300 Kč za tunu, řepku za 7500 Kč/t.
Koně, to je láska
Na čičovických pastvinách najdeme v současnosti devět koní, sedm vlastních a dva cizí. Chloubou Josefa Ženíška je především sedmiletá klisna plemene belgický brabant jménem Karin. Prostorné stáje, dostatečný výběh a nedaleká jízdárna zaručují všem koním potřebný životní prostor.
Chov prasat zahrnuje 14 prasnic a dva kance. Porodna prasnic je konstruována jako individuální porodní boxy, selata po odstavu zůstávají ještě nějaký čas po skupinách v kotcích. Nedílnou součástí chovu je výkrm na hluboké podestýlce, který produkuje 12 až 14 jatečných kusů o živé hmotnosti 100 kilogramů každý měsíc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *