Návrat mezi chovatelskou elitu

Chov ovcí plemene texel v Helvíkovicích má po čtyřech letech opět šanci získat statut šlechtitelského chovu. Po úspěšném zdolání nebezpečného prionového onemocnění – klusavky, která byla v helvíkovickém stádu zjištěna v roce 2001, si druhý největší chov masného plemene ovcí v tuzemsku znovu řekl o zařazení mezi elitu.

„Zjištěním klusavky v našem chovu jsme byli postaveni před rozhodnutí zlikvidovat všechna zvířata. O úředníky prosazovaném radikálním řezu se rozhodovalo ještě v dalších asi 150 chovech, ve kterých měli ovce od nás. V čele s MVDr. Radkem Axmannem a MVDr. Luďkem Novotným jsme hledali cestu, jak ovce zachránit. Po měsíci bojů se nám podařilo prosadit návrh na ozdravění chovu genotypizací, která do té doby byla u nás ještě málo známá. Díky ní a dovozu k nákaze odolných plemenných zvířat z Německa a Nizozemska se podařilo scrapii zdolat natolik, že nyní jsou v chovu pouze vysoce odolní jedinci. V současné době je stádo opět nastartované zařadit se mezi šlechtitelské chovy,“ zavzpomínal současný ředitel akciové společnosti Dibaq Ing. Zdeněk Štěpánek.

Klusavce odolná populace
Je logické, že až do prvního výskytu scrapie v našich chovech byly genotypovací programy na klusavku ovcí pro naši chovatelskou praxi novinkou. Po zjištění scrapie v Helvíkovicích se pro její realizaci dohodli Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR se Státní veterinární správou.
Genotypizace je založena na vnímavosti nebo odolnosti vyšetřovaného zvířete vůči klusavce v případě infikování. Podle odborníků za vnímavost a klinické projevy zvířete je zodpovědný gen pro prionový protein. Uvádí se, že na obou alelách jmenovaného genu může dojít až k patnácti možným kombinacím, jejichž výskyt se v rámci plemene liší. „Nejvíce rezistentní ke vzniku scrapie je alela ARR. Naopak alela VRQ je z hlediska možného vzniku nebezpečné klusavky nejrizikovější a predisponuje její vznik nejčastěji. Na základě zjištěného genotypu a vnímavosti ke scrapii je možné zvířata rozdělit do několika skupin. Do skupiny R1 se řadí velmi rezistentní ovce, do skupiny R2 se sice zařazují ovce geneticky rezistentní, ale vzhledem k možnému vyštěpení vnímavých jedinců v F2 generaci je nutné věnovat pečlivou pozornost při sestavování chovných párů. Ve skupině R3 jsou jedinci s nižší genetickou rezistencí, v R4 jsou ovce geneticky vnímavé a ve skupině R5 vykazují vysokou genetickou vnímavost,“ píše se v materiálu MVDr. Axmanna.
Likvidace nákazy si vyžádala nemalé úsilí všech zainteresovaných, včetně značných finančních nákladů, které byly z velké části kompenzovány z nákazového fondu ministerstva zemědělství. A výsledek? Od 16. září loňského roku je farma ovcí v Helvíkovicích (v Poplužním dvoře) prvním chovem s geneticky rezistentní populací vůči klusavce v tuzemsku. V chovu jsou výhradně jedinci genotypu ARR/ARR – tedy ze skupiny R1, u kterých je velmi nízké riziko scrapie u potomstva.

Podmínky chovu
Farmu ovcí texel v Helvíkovicích založil Zdeněk Štěpánek již před patnácti lety. Svůj záměr vlastnit elitní chov masného plemene pro produkci plemenných beránků a potencionálních matek plemeníků uskutečnil v roce 1993, když získal osvědčení o uznání šlechtitelského chovu ovcí plemene texel. Mimochodem pro plemeno texel to bylo první osvědčení tohoto druhu v republice.
Od počátku je stádo zapojeno do kontroly užitkovosti. Zdravotní stav stáda je pod pravidelnou kontrolou krajské veterinární správy, inspektorátu Ústí nad Orlicí. Od roku 2000 se statut chovu prostého nákaz Maedi visna, tuberkulózy a brucelózy ve stádu v Helvíkovicích každoročně prodlužuje.
Ovce jsou ustájeny v ovčíně. Zatímco bahnice, jehnice a jehňata obývají původní stáj určenou pro chov hospodářských zvířat, plemenným beranům poskytuje útočiště samostatný přístřešek. Další dva menší boxy slouží k ustájení mladých beránků. Pro případ vzniku nebezpečné nákazy hospodářských zvířat je zpracován pohotovostní plán, pro jehož účely slouží dvě stáje, a to u Dvořáků v Helvíkovicích a u Loučků v České Rybné.
V sezónně je výživa ovcí založena výhradně na oplůtkovém pastevním systému bez dokrmu, pouze s přídavkem solného lizu. V zimě se ovcím zakládá seno nebo senáž s přídavkem minerálních lizů. Asi měsíc před předpokládaným porodem se ovcím, ale i kojícím bahnicím a jehňatům přidávají jadrná krmiva podle zpracovaných krmných dávek. Osiřelá jehňata jsou dokrmována z lahve mléčnou krmnou směsí. Jehnice po odstavu již jádro nedostávají, beránkům se přidává přibližně 200 g ovsa na kus a den.
„V období flushingu jsme ovce také zkušebně pásli na listových růžicích krmného šťovíku a k tomu jsme jim přidávali tekutou nebo sušenou mineralizovanou melasu a vápenný liz.V zimě krmíme senem nebo travní senáží z vlastních zdrojů. Jiná krmiva zatím nevyužíváme, i když příkrm siláží z krmného šťovíku nebo mrkví, krmnou řepou, jablky, ale i cukrovarskými řízky nezavrhujeme,“ upřesnil manažer chovu Ing. Radko Loučka, CSc.

Uznávací řízení
Na farmě v Helvíkovicích proběhlo uznávací řízení šlechtitelského chovu plemene texel počátkem ledna letošního roku. V té době stádo o 104 kusech tvořili čtyři plemenní berani linií Tygr, Tobias, Tristan a Tadeas, dále 64 bahnic včetně šesti kříženek, tři ovce nad jeden rok, 22 jehnic (z toho 15 zapuštěných) a jedenáct aukčních beránků. V chovu jsou všichni plemenní berani a 66 % bahnic oceněni třídou elita rekord.
Podle výsledků kontroly užitkovosti se v ukazatelích plodnosti a odchovu jehňat helvíkovické stádo ovcí, vedené pod Vývojovým a chovatelským centrem Fitmin akciové společnosti Dibaq, pohybuje nad průměrem populace plemene v ČR. Ovšem za průměrnými přírůstky živé hmotnosti jehňat zaostává. Zásadním argumentem, kterým manažer chovu Ing. Loučka obhajoval nižší ukazatele užitkovosti, bylo dlouhodobé zaměření na produkci ovcí francouzského, tedy plodnějšího typu. Ale většina našich chovatelů má ve stádě holandský, tedy výrazně masný typ plemene texel.
„Na horších výsledcích v odchovu jehňat ve sledovaném období 2002 a 2003 se podepsala nejen klusavka, ale i beran Romney, jehož jsme testovali na odolnost v našich podmínkách a který geneticky přenášel strumu s následky vysoké mortality jehňat. Loni svou negativní roli sehrála i příměť pysková, která se v chovu rozšířila v důsledku importu zvířat ze zahraničí, respektive z chovů, kde se s přímětí zvířata nesetkala,“ pokračoval Ing. Loučka.
Po shlédnutí chovu hodnotila pozitivně komise v čele s Ing. Aloisem Pinďákem zvláště vyrovnanost kolekce narozených jehnic vloni v březnu. „Potomstvo po rodičích R1 skupiny je velkou nadějí pro základní stádo. Na opravdu vynikajících oklasifikovaných jehnicích není vůbec znát, že byly zasaženy přímětí. Snad jediným drobným nedostatkem jinak velmi vyvážené kolekce je větší variabilita v sortimentu vlny,“ konstatoval člen komise profesor František Horák.
S drobnými výhradami k výsledkům v kontrole užitkovosti, uznávací komise doporučila uznat stádo ovcí Fitmin v majetku Dibaq, a. s., jako šlechtitelský chov plemene texel. Momentálně je ale žádost ještě na ministerstvu zemědělství.

První monografie s ovčáckou tematikou
U příležitosti uznávacího řízení proběhl i křest knihy Texel významné masné plemeno ovcí. Kolektiv autorů pod vedením prof. Ing. Františka Horáka, CSc., připravil monografii, o kterou bude mezi chovateli zájem. To proto, že v tuzemsku je toto plemeno se špičkovou masnou užitkovostí velmi oblíbené. Je to zásluhou nejen dovozu kvalitního genofondu a možnosti jeho bezproblémového využívání jak v čistokrevném chovu, tak v užitkovém křížení, ale také perspektivního zhodnocení masné produkce, odůvodněného vynikajícími kulinářskými vlastnostmi.
„Texel si svou monografii zaslouží, vždyť bylo prvním zahraničním plemenem, jež k nám bylo dovezeno. Za dobu šedesáti let, co s ním naši chovatelé pracují, prošlo svým vývojem. V padesátých letech se začal texel využívat k zušlechťování aborigenních valašských a šumavských ovcí. Protože se ale naše původní plemena chovala v mimořádně drsných podmínkách, tak se texel v první etapě příliš neosvědčil. Další etapa jeho chovu u nás spadá do 70. let, kdy se plemeno využívalo v rámci pokusného hybridizačního programu pro tvorbu syntetické masné populace. Poslední a třetí etapa po roce 1990 pak představuje pro berany plemene texel plošné rozšíření za účelem užitkového křížení a produkci masných jehňat,“ prozradil vedoucí autorského kolektivu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *