Nechceme druhořadé postavení v EU

Od začátku roku prudký propad cen živočišných i rostlinných komodit, poté srpnové povodně. Letošní rok je mezi velkou většinou zemědělců považován za nejhorší od roku 1990. Na to, jak vidí uplynulý rok i jaké mají zemědělci šance v letech příštích a zvláště po vstupu do Evropské unie, jsem se zeptala ministra zemědělství ČR Jaroslava Palase.

Letošní, pro zemědělce krajně nepříznivý rok vyústil až v jejich pražskou demonstraci na konci října. Jak vidíte šance českých zemědělců na důstojnější ocenění jejich práce a jaké konkrétní kroky byly pro řešení de facto krizové situace učiněny?
Jsem přesvědčen o tom, že budoucnost českého zemědělství a českých sedláků je v integraci do evropské patnáctky. Vidím v tom šanci uplatnit některé naše komparativní výhody, jako například vhodnou strukturu našeho agrárního sektoru, který není atomizován do bezpočtu malých hospodářství a jehož produktivita práce během desetileté transformace podstatně stoupla, v podmínkách volného trhu bez bariér. V současné době musí naši zemědělci čelit konkurenci jejich kolegů z EU za nerovných podmínek, neboť trh EU je stále velmi silně chráněn vysokými dovozními cly a kvótami.
Je pravdou, že letošní rok je pro tuzemské farmáře velmi nepříznivý. Podepsal se na něm propad cen u řady zemědělských komodit, vliv sílící koruny na zlevnění dovozů a naopak na zdražení našich vývozů a v neposlední řadě katastrofální srpnové záplavy. K odvrácení těchto negativních následků jsme učinili již celou řadu opatření: v souladu s pravidly Světové obchodní organizace jsme zvýšili dovozní cla o 1/3 nad smluvním clem u másla a drůbežího masa, u výrobků z brambor, u těstovin a naposled i u vepřového masa.
Rozhodl jsem o okamžitém poskytnutí záloh na podpůrný program 1.L. – chov krav bez tržní produkce mléka, chov ovcí a koz, konkrétně podprogram 1.L.a. na narozená telata v celkové výši 360 milióů Kč. Ke 30. 8. 2002 byly uvolněny prostředky již v částce 60 miliónů Kč.
Rozhodl jsem také o poskytnutí druhé zálohy na nařízení vlády č. 500/2001 k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství v celkové výši asi 300 až 400 miliónů Kč. Nyní probíhají přípravné práce, aby opatření mohlo být co nejdříve realizováno
Kromě toho se nám podařilo najít v rozpočtu resortu zemědělství prostředky v částce 200 miliónů Kč, které věnujeme k částečné kompenzaci povodňových škod zemědělcům a potravinářům.
Pokud jde o působnost Státního zemědělského intervenčního fondu, bylo rozhodnuto o okamžitém poskytnutí doplatků na plochy uváděné do klidu ve výši 270 miliónů Kč.
Navíc, vláda schválila použití nedočerpaných prostředků z Pozemkového fondu uvolněných při povodních v roce 1997 na půjčky PGRLF v celkové částce 102 miliónů Kč. Vláda vzala rovněž na vědomí použití výnosů PGRLF na půjčky v celkové částce 100 miliónů Kč.
Je zpracována novela zákona o Pozemkovém fondu, ve které se navrhuje subjektům postiženým povodněmi:
1. Prominout splátku splatnou od 1. 8. 2002 do 31. 7. 2003 za
a) privatizovaný majetek,
b) prodej státní půdy,
c) nájemné.
Toto opatření představuje částku 410 miliónů Kč, z toho v roce 2002 částku 225 miliónů Kč.

2. Převést 500 miliónů Kč do kapitoly MZe na zmírnění důsledků povodní roku 2002.
Vláda tento návrh již schválila a na svém zasedání 23. 10. vyslovila souhlas s čerpáním prostředků a s konkrétní metodikou, jak stanovit výši kompenzace škod zemědělcům.
A konečně na posledním zasedání vlády 6. listopadu jsem předložil mým kolegům ministrům náš požadavek na dodatečné navýšení letošního rozpočtu kapitoly zemědělství o 600 milionů Kč ke kompenzaci škod, způsobených zemědělcům. Tuto otázku jsme rozjednali a vrátíme se k ní na jednom z nejbližších zasedání.

Vyjednávání o pozici českého zemědělství v rozšiřující se Evropě spěje k závěru. Zemědělci na demonstraci v Praze dali jasně najevo, že za současných vyloženě diskriminačních podmínek by bylo lépe do unie nevstupovat. Jak vnímáte tento postoj?
Právo zemědělců vyjadřovat své názory a své obavy z budoucího vývoje je nezadatelné a já to respektuji. Nespokojenost zemědělců s návrhy Evropské komise na přístup nových členských zemí chápu ovšem jako podporu našemu vyjednávání, protože z pozice vyjednavačů s unií také nesouhlasíme s posledními návrhy EK na výši produkčních kvót nebo přímých plateb pro zemědělce. V žádném případě ale nesouhlasím s názorem některých agrárních představitelů, že lze problém řešit odkládáním našeho vstupu do EU. Oddálením přijetí ČR do Evropského společenství jen prodloužíme období nerovnoprávného postavení domácích zemědělců vůči farmářům z unie a stav, kdy spolu nesoutěží zemědělci, ale ekonomika malého státu s ekonomikou ES. Nyní musíme naopak napřít naše úsilí k tomu, abychom vyjednali co nejpřijatelnější podmínky pro náš vstup. Opakuji: nepřipustíme podmínky, které by nás odsunuli do postavení jakýchsi „druhořadých“ členů EU.

Vstup ČR do EU se tedy, i přes nespokojenost zemědělců, blíží. Na co se, z hlediska kvót živočišné produkce, budou především chovatelé „chtě nechtě“ muset připravit?
Budeme se muset především mnohem více zabývat promyšleným marketingem nejen živočišných komodit, ale vůbec všech zemědělských produktů. Půjde o to, abychom nepěstovali ani nechovali takový objem produkce, pro kterou nebudeme mít zajištěn odbyt, ať již na domácím trhu, nebo na společném trhu EU, případně na trzích třetích zemí. S tím přímo souvisí i rostoucí význam odbytových organizací, jejichž vznik a provoz ministerstvo zemědělství finančně podporuje, ale které jsou stále prvovýrobci nedostatečně využívány. Musíme mít na paměti, že nejen my budeme limitováni produkčními kvótami, nýbrž všechny členské země a že konkurence bude tvrdá. Taková ostatně již je mezi stávajícími členy unie. Starostí nás, představitelů státní správy je, abychom vyjednali takové kvóty produkce, které nebudou znamenat snížení rozměru tuzemského zemědělství a které umožní naším zemědělcům zachovat si konkurenceschopnost i po vstupu do EU.

Již od svého nástupu do funkce se veřejně hlásíte k podpoře domácí spotřeby živočišných produktů, především mléka. Má tato podpora ze strany ministerstva již nějakou konkrétní podobu?
Zde je na místě vzpomenout především program „Školní mléko“, který za dobu svého trvání se stal bez přehánění velmi úspěšným v propagaci spotřeby mléka a mléčných výrobků u nejmladší školní mládeže. To je velice důležité, protože se u dětí vytváří zdravý stravovací návyk, který si potom odnesou do budoucna a vštípí ho i svým vlastním dětem. Dovolte mi toto dokreslit několika čísly. V marketingovém roce 2000/2001 bylo dodáno do škol 15 miliónů kusů dotovaných mléčných svačinek a do programu se zapojilo 3035 základních škol z celé ČR. V marketingovém roce 2001/2002 stoupl počet dodaných svačinek na 22 miliónů kusů a zapojilo se již 3092 škol. V současné době školy odebírají v rámci programu plnotučné i polotučné mléko a to buď s přírodní chutí, nebo se čtyřmi příchutěmi, dále jogurtové mléko, jogurt bílý, ochucený a smetanový krém a program se týká dětí všech tříd základní školy. V současné době činí dotace uvolněna pro uskutečnění programu 80 miliónů Kč ročně. Pro marketingový rok 2003/2004 uvažujeme i o zařazení mateřských škol do programu „Školní mléko“

Právě ve vztahu k podpoře domácí spotřeby mléka, se jako paradox jeví přetrvávající dovozy mléka v jakékoli formě a s tím spojené snižování výkupních cen domácího mléka až pod hranici ekonomické únosnosti, čímž opět trpí chovatelé. Může ministerstvo tuto situaci nějak řešit, a v případě, že ano, kdy tak učiníte?

Ochrana domácího trhu obecně vychází z uzavřených mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána. Jde zejména o Dohodu o zřízení světové obchodní organizace, respektive Dohodu o zemědělství WTO, Evropskou dohodu zakládající přidružení mezi Českou republikou a Evropským společenstvím, Středoevropskou dohodu o volném obchodu uzavřenou mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou, Slovenskou republikou (Dohoda CEFTA) a Smlouvu o vytvoření celní unie mezi ČR a SR.
V rámci zákona č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení ČR přijímá ochranné opatření proti nadměrným dovozům. Tato ochrana je v souladu s Dohodou WTO v zemědělství. Zvláštní ochranná opatření mohou být přijímána na výrobky, pro které to pro Českou republiku vyplývá ze závazků Uruguayského kola jednání GATT a které jsou v její listině koncesí a závazků označeny symbolem „SSG“.
V roce 2002 bylo vládou schváleno nařízení vlády č. 273/2002 Sb., kterým se stanoví spouštěcí úrovně objemu dovozů pro jednotlivé zemědělské výrobky a skupiny zemědělských výrobků pro rok 2002. Po překročení této spouštěcí úrovně objemu dovozu může vláda vydat nařízení, kterým stanoví dodatečně clo na dovoz vybraných výrobků. Dodatečné clo může být uplatněno až do výše jedné třetiny smluvní celní sazby do konce roku, ve kterém bylo uplatněno. Toto opatření je ovšem nutné přijmout proti všem státům.
V komoditě mléko a mlékárenské výrobky jsou mezi SSG položky zařazeny jogurty, mléko a smetana zahuštěné a máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; také mléčné pomazánky.
Z těchto položek již byla překročena spouštěcí úroveň objemu dovozů u komodity máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka a také u mléčných pomazánek. Proto je od července 2002 na dovoz těchto výrobků uplatňováno dodatečné clo ve výši 22,8 %. Největší objem dovozů byl uskutečňován ze zemí EU, a to asi 95 % a po zavedení dodatečného cla se tento objem výrazně snížil.
Zvláštní kapitolou jsou dovozy tekutého mléka ze Slovenska, zejména
ve spotřebitelském balení do dvou litrů, kde dovozní cena se v průměru pohybuje pod úrovní domácích cen. Naše ministerstvo zemědělství zaslalo proto žádost na ministerstvo průmyslu a obchodu (v jehož kompetenci je zavedení opatření na ochranu domácího trhu) o provedení šetření. Pokud by se prokázalo, že zvýšené dovozy ze Slovenska poškozují trh ČR, bylo by možné přijímat opatření podle čl. 22 Smlouvy o vytvoření celní unie mezi ČR a SR.

Proč je dotován vývoz mléka a mléčných výrobků i těm mlékárnám, které na druhé straně surovinu (například ve formě sušeného mléka) ze zahraničí dovážejí? Bude se ministerstvo paralelně zabývat i obdobnou problematikou u hovězího a vepřového masa?
Nejdříve se vyjádřím k významu komodity sušené mléko z pohledu dovozu do ČR. Za prvních devět měsíců tohoto roku bylo dovezeno 2033 tun mléka a zahuštěné smetany (včetně sušeného mléka). Z tohoto množství činilo sušené mléko asi 500 tun, zbývajících přes 1500 tun představovalo kondenzované mléko, a to převážně ze Slovenska. Z výše uvedených asi 500 tun bylo dovezeno od ledna do září 2002 celkem 332 tun sušeného mléka z Maďarska, které má na tuto položku v rámci pokračování liberalizačního procesu od 1. 1. 2002 preferenční kvótu ve výši 800 tun s celní sazbou 20 % (clo v rámci dohody CEFTA přitom činí 37 %). Podotýkám, že ČR má na vývoz do Maďarska preferenci 1200 tun sušeného mléka s reciproční celní sazbou 20 %.
K záležitosti dotování vývozu:
Ministerstvo zemědělství je ve spojení se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF), který provádí pravidelné šetření v rámci regulace trhu s mlékem a mléčnými výrobky a sleduje, zda mlékárenské firmy, které jsou přihlášeny do tohoto systému regulace trhu neporušují jeho zásady. V případě zjištění nedodržení zásad společné organizace trhu s mlékem je SZIF oprávněn přijímat příslušná sankční opatření. Obdobný princip ochrany trhu pomocí spouštěcích úrovní dovozů funguje i u komodity vepřového masa. Toho jsme právě využili vyhlášením dodatečného cla u této komodity s platností od 4. 11. t. r., kdy byla překročena stanovená spouštěcí úroveň. U hovězího masa bychom podobné opatření mohli uplatnit také, ovšem úroveň domácí spotřeby je taková, že není ohrožována nadměrnými dovozy.

Co by jste českým zemědělcům, ale i sobě jako jejich ministrovi popřál do nadcházejícího roku?
Především pevného zdraví, které je nezbytné pro každého, kdo se tomuto náročnému podnikání věnuje. Zvláště v posledním roce nám příroda ukázala, jak nespoutaná dokáže být a jak velké škody může napáchat. Proto bych naším zemědělcům popřál, aby průběh počasí v příštím roce byl příznivější, než ten letošní a aby jim vůbec příroda ukázala svou přívětivější tvář. S tím souvisí i mé přání, aby se všem sedlákům Čech a Moravy v jejich podnikání dařilo, k čemuž jim stát hodlá i nadále poskytovat všechnu podporu, kterou v rámci existujících možností může nabízet.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *