Nejčastější chyby ve výživě ovlivňující reprodukci

Nejčastější příčiny poruch v reprodukci jsou zaviněny celou řadou faktorů, z nichž výživa tvoří velmi podstatnou část. Z mého osobního pohledu se zdá, že nejčastější příčiny patří za prvé technologické problémy jako nekvalitní výroba, špatná receptura nebo se nedostatek potřebných komponentů se kompenzuje nevhodným množstvím jiné. Druhou možností selhání je lidského faktoru, tedy chyby obsluhy kam patří: nedostatečné krmení, výživa v nepravidelných intervalech nebo pozdní krmení, dále přeplněné kotce a malá délka koryta (krmného místa) anebo špatná technika krmení.

Nekvalitní výroba tj. popletení krmných doplňků již přímo při výrobě (záměna PCH a KPB, aj.). Tento problém je jednoduše odstranitelný tím, že se na výrobě účastní kvalifikovaný personál , výroba se provádí na akreditované (registrované) výrobně podle ISO (9000, 9001, 9002 a nebo 14 000). Technologický postup výroby podle dobré výrobní praxe je nejlepší metodou jak zabránit nekvalitní výrobě. Před časem jsme řešili problém malého počtu selat u prasnic na jednom podniku až po dlouhém pátrání po příčinách jsme zjistili, že na podnikové výrobně směsí pracovala obsluha, která si pletla popis směsí a směs KPK vyráběla s doplňkem biofaktorů označeným jako KZK (je určen pro odchov kuřic). Chybou obsluhy bylo především to, že zakoupený doplněk biofaktorů si nasypala z originálních obalů do plechové nádoby postavené hned vedle násypného koše a tuto plechovou nádobu si popisoval příslušný pracovník sám křídou. Pokud by se na této výrobně dodržovala dobrá výrobní praxe, nikdy nemuselo dojít k žádným problémům.
Špatná receptura – chovatel ve snaze ušetřit, poruší základní pravidla tvorby receptur. Například zakoupí levné otruby pšeničné a těch potom dá do směsi pro kojící prasnice okolo 20% a když mu pak chybí energie ve směsí, tak tu doplní 4 % řepkového oleje a nebo kafilerního tuku. Nebo například nekvalitní prodejce premixů ve snaze prodat svůj premix (kterého se dávkuje 4 % do směsi) doporučí chovateli do směsí pro prasnice 25 % otrub s tím, že potřebnou energii si prasnice získá vyšším příjmem krmiva (a tedy zvýšeným příjmem jeho premixu). Jestliže se normálně krmí prasnici 2,5 kg směsi na den, pak směsi s otrubami se musí zkrmovat nejméně 3 kg na ks a den.
Nedostatek potřebných komponentů se kompenzuje nevhodným množstvím jiné. Například nedostatek10 % sojového extrahovaného šrotu se řeší záměnou za 10 % hrachu, což ve svém důsledku znamená snížení obsahu N-látek ve směsi o 2 %. Tato chyba u kojících prasnic znamená nižší odstavovou hmotnost selat a vyšší náklady ve výkrmu.
Chyby obsluhy
První týden po zapuštění je velkou chybou krmit příliš bohatě (tzn. nad 2,4 kg /ks /den), neboť tato velká dávka může zapříčinit snížení nidace oplodněných vajíček. V prasnici je totiž zabudován kontrolní mechanismus, který upozorní v případě bohatého krmení na to, že není zapotřebí pro zachování rodu velký počet plodů. V zahraničí se dokonce někdy doporučuje přechodně snížit průměrnou krmnou dávku o 20 % . V tomto období je nanejvýš důležité, aby každá prasnice dostala pouze svoji dávku. Problémy mohou nastat tam, kde jsou prasnice ve velkých skupinových kotcích. Optimální je krmit prasnice pomocí počítačem řízené krmné linky, která je nastavena tak, aby prasnice dostala velkou část svoji krmné dávky v noci mezi půlnocí a 5 hodinou ranní. Tehdy je prasnice po nažrání klidná, spokojeně leží a nejsou s ní žádné problémy. V případech kdy jsme začali krmný cyklus odpoledne, byly prasnice druhý den ráno neklidné, často vypukl mezi nimi konflikt a také se vyskytlo více potratů.
Asi týden před oprasením by prasnice neměly být překrmovány. Nadměrná dávka krmiva v tuto dobu může zapříčinit těžké porody, záněty dělohy a mléčné žlázy a poporodní komplikace (tzv. MMA – mastitis, metritis, agalakcie). V den porodu je optimální zkrmovat pouze poloviční dávku krmiva, ale prasnice musí mít k dispozici dostatek vody.
U prasnic březích je nejdůležitější dodržovat techniku krmení podle kondice prasnic (viz obr. 1).

Obr. 1 Prasnice při pohledu ze zadu, prostřední obrázek představuje optimální kondici prasnice

2,8 2,6 2,5 2,4 2,1

Na tomto obrázku jsou vyobrazeny prasnice při pohledu ze zadu prostřední obrázek představuje optimální kondici prasnice. Pokud bychom chtěli prasnice udržet v této optimální kondici musím těm, které jsou vyobrazeny vlevo (hubená kondice) krmnou dávku v době březosti zvýšit a těm které jsou v žírné kondici (obrázky vpravo) musíme krmnou dávku omezit. Pokud bychom zkrmovali prasnicím základní směs z obsahem 12,5 MJ MEp, pak prasnice uprostřed by měla dostávat přibližně 2,5 kg směsi na den. Ostatní údaje jsou uvedeny pod obrázkem. Tuto techniku krmení je třeba dodržovat, protože překrmené prasnice mají obvykle menší počet selat s nižší životaschopnosti. Prasnice příliš hubené obvykle špatně zabřezávají, mají malou životaschopnost selat a především dochází k prodloužení délky výkrmu jejich selat (o 10 až 14 dní) do stejné porážkové hmotnosti. Další chybou pak je krmení prasnic v březosti ad libitum, protože takto krmená zvířata nejsou schopna v době kojení zkonzumovat svoji krmnou dávku, mají potom nižší produkci mléka, menší selata a těmto selatů pak déle trvá než dosáhnou porážkové hmotnosti.

Nejčastější problémy zhoršující užitkovost v reprodukci
Pro jednoduchost jsme nejvíce se vyskytující problémy v reprodukci shrnuli do jednoduchých bodů (Zeman,1999) a nabízíme chovatelům jednoduchý způsob jak si určit pravděpodobnou příčinu problémů v reprodukci. Příčiny jsou seřazeny od nejčastější se vyskytující příčiny až po vzácně se vyskytující problémy

a) Poruchy v reprodukci u prasnic a prasniček

PRASNICE – nepravidelná říje
– nízká dávka krmiva, obvykle pod 1,5 kg směsi na krmný den, nízká dávka u vyhublých prasnic, vyhublá prasnice společně s velkými a prasnicemi v jednom kotci, velké společné kotce
– infekce dělohy (objeví se později než po 48 hodinách po porodu)
– roční doba (teplota nad 24 oC, stálá teplota ve stáji)
– mykotoxiny

PRASNIČKY – nepravidelná říje
– opožděná puberta – genetická inhibice
– roční období ( teplota ve stáji nad 24 oC )
– nevhodné stájové prostředí (málo světla, přeplněné kotce, aj.)
– mykotoxiny v krmivu (zearalenon, ochratoxin)

PRASNIČKY a PRASNICE NEZABŘEZÁVAJÍ cyklus pravidelný – 21 dní
– přezkoumat fertilitu spermií kance, techniku zapuštění kance
– tepelný stres u kance, (pozor možné již 5 -7 týdnů před vlastním zapuštěním)
– slabá infekce (u prasniček)
– neobvyklý vaginální výtok (u prasnic]
– mykotoxiny v krmivu (zearalenon, ochratoxin). Zearalenon je mykotoxin produkovaný např. Fusarium roseum

PRASNIČKY a PRASNICE NEZABŘEZÁVAJÍ cyklus kratší než 21 dní
– endokrinní problémy, hormonální imbalance, nevhodný odchov, špatná kondice
– zaplísněná krmiva (Fusarium Roseum produkuje např. zearalenon)
PRASNIČKY a PRASNICE NEZABŘEZÁVAJÍ – cyklus delší než 21 dní
– nemoc SMEDI (Stillbirth Mumification Embryonal mortality Dysenterie Infertility)
leptospiróza, PRRS ( Porcine Respiratory Reproductive Syndrom )
– nevhodný veterinární zákrok
– tepelný stres (během 1. a 2. týdne po zapuštění)
– zaplísněná krmiva

NÍZKÁ PLODNOST – MALÉ VRHY vina obou pohlaví
– genetické problémy
– nemoc
– tepelný stres

NÍZKÁ PLODNOST – MÁLO ŽIVÝCH SELAT
(selata mumifikovaná nebo mrtvě narozená – normální velikost)
– nemoc SMEDI (Stillbirth Mumification Embryonal mortality Dysenterie Infertility) je viróza, která se projevuje jako embryonální mortalita, nemoc černých plodů, mumifikovaných plodů, přebíhání prasniček, úhyn selat do 3 dnů po porodu, pseudobřezost, aj.
leptospiróza, PRRS (Porcine Respiratory Reproductive Syndrom)
– příliš mnoho selat v děloze, nevhodná stimulace, dvojčata
– nemoc Aujezskyho
– genetický problém, imbreeding, špatná evidence při zapouštění
– nevhodná teplota prostředí

b) Poruchy v reprodukci způsobený kanci
KANEC POSTRÁDÁ LIBIDO
– genetický problém
– tepelný stres
– poranění při skoku (psychické trauma)
– kulhavost, věk respektive stáří kance
– tučnost kance (velmi nebezpečné, zákeřné)
– nevhodné vytížení ( přetížení, onanie)
– technika krmení (nezapouštět těsně po krmení)

PRASNIČKY A PRASNICE NEZABŘEZÁVAJÍ – vinou kance
– nevhodná technika při zapouštění (krátký kontakt)
– nemoc kance (nepohyblivé spermie)
– fyzické defekty na reprodukčních orgánech kance (poranění kance již v dřívější době)
– neplodnost genetického původu

Výše uvedený přehled problémů vyskytující se u prasat v reprodukci naznačuje, že reprodukce je komplexní problém a nelze problémy v reprodukci svádět jen na špatnou výživu. Pokud by všechny zásady výživy byly dodržovány, pak dalším vážným problémem se jeví skladování krmiv. Špatné skladování komponentů (vlhko, neošetřené, vysoká vrstva, atd.) jsou příčinou zaplesnivění , tvorby mykotoxinů a a následně poruch v reprodukci. Tyto problémy je nutno řešit s dostatečným předstihem a systematicky. Vždyť od výskytu mykotoxinu v krmivu a jeho zkrmení se negativní projevy vyskytnou často až za 120 (březost) až 260 dní (chovná zvířata).
Není možné v tak krátkém textu popsat všechny problémy způsobující zhoršení reprodukčních parametrů. Zaměřili jsme se proto jen na některé a proto také nemohl být náš text vyčerpávající. Reprodukce je polyfaktoriální jev, který je ovlivňován celým komplexem vnitřních a vnějších faktorů. Výživa je jen malou částí (asi 20 až 25%) tohoto komplexu a přesto by jí měli chovatelé věnovat zvýšenou pozornost spolu s ostatními faktory.
Poznámka:
Některé chyby vyskytující se společně jak ve výkrmu tak v reprodukci jsou popsány v textu týkajícího se prasat ve výkrmu.

Při zpracování tohoto textu jsme použili údaje získané řešením výzkumného záměru MSMT 43210001.
Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc., Jana Kulhánková
MZLU v Brně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *