Nejčastější problémy ve výživě nosnic

V časopise Farmář 12/99 jsme publikovali článek“ Ekonomické postupy ve výživě nosnic“. Tehdy jsme analyzovali situaci u nosného typu a sdělili názor na možnosti ekonomického krmení v tomto odvětví chovu drůbeže. V našem článku musíme nutně navázat na to, co již bylo řečeno a vědomě i některá fakta opakujeme.

Ve velkochovech nosnic je dosahováno vynikající užitkovosti a dosahované snáškové křivky kopírují nebo i někdy převyšují deklarovanou snášku daného špičkového hybrida. Je tedy málo pravděpodobné, že by ve výživě a krmení byly některé zásadní chyby a proto se soustředíme spíše na některé problémy, které se ve výživě nosného typu vyskytnou.
Hladina živin
Ukazuje se, že v našich cenových relacích je především u nosnic ve snášce výhodnější krmit směs o střední hladině energie (např. 11,3 až 11,5 MJ) než aplikovat doporučení technologického postupu od šlechtitelské firmy, která vesměs doporučují vysokou hladinu energie a tedy i koncentraci živin. Chybou bývá někdy aplikace NL a aminokyselin odpovídajících vysoké koncentraci a současné programování směsi na nižší hladinu energie. To mívá obvykle negativní vliv na zdravotní stav nosnic. Rovněž i nadměrné zvyšování obsahu vápníku ke konci snášky (např.více než 40 g/kg) přináší spíše negativní dopady. Vždy je třeba vycházet z denní potřeby nosnic a skutečného příjmu krmiva.
Fázování směsí
V krmení nosnic je většinou zvykem aplikace směsi N1, N2 a někdy N3. Ale i uvnitř jednotlivých fází je možno s ohledem na cenu směsi, ale i aktuální odbyt vajec rozdělit krmení ve fázi na více variant směsi a úměrně tomu snižovat pozvolna koncentraci živin a snížit tak krmné náklady. V tomto zejména spočívá pružnost dobrého výrobce krmných směsí. Za nesprávné je nutno pokládat především překračování doby krmení směsí N1 přes 45. týden věku nosnic především z ekonomických důvodů.
Předsnáškové krmivo
Tato směs bývá krmena obvykle po naskladnění kuřic do snáškové haly a mezi 16-19.týdnem věku. Charakteristický je zvýšený obsah vápníku ve směsi na asi 20 g/kg. Představuje to pozvolný přechod z nízké hladiny vápníku v odchovu (10 g/kg) na vysoký 34-40 g/kg během snáškového cyklu. Bylo by chybou nevyužít této možnosti.
Výběr komponentů
V současné době se rýsuje problém okolo aplikace masokostních mouček vlivem nemoci šílených krav. Zákaz dovozu tohoto komponentu a tím i nedostatek z tuzemských zdrojů vytváří již dnes určité potíže a pokud by došlo k úplnému zákazu používání živočišných mouček vznikne požadavek na novou konstrukci receptury krmné směsi. Z literatury i praxe je dostatečně známa možnost náhrady živočišných mouček sójou a jinou rostlinnou bílkovinou s doplněním syntetickými aminokyselinami. Vznikne ovšem nutnost vyššího zařazení anorganického fosforu, doplnění NL a tím úbytek prostoru pro energetické komponenty v krmné směsi. Touto problematikou se zabýváme i v časopise Zemědělec 1-2/01. V případě vyřazení masokostní moučky může dojít ke zdražení krmné směsi až o 800 Kč za tunu v současné době a velmi nepříznivě ovlivnit krmné náklady.Uvedený údaj se však stále mění s pohybem cen komponentů.
Při tvorbě receptur je vhodné se zmínit o tom,že je možno dosahovat špičkové snášky i s plným podílem pšenice zcela bez kukuřice a v příznivém případě ceny i aplikovat ječmen do 30 %. Mnoho bylo napsáno i o možnosti aplikovat řepku. Určitá nedůvěra chovatelů k tomuto komponentu stále přetrvává a důvod proč nezařadit třeba 3 až 5 % se vždy najde (proklamované nebezpečí ovlivnění kvality vajec u hnědého hybrida či vliv na barvu žloutku atd). Tam, kde v malém podílu řepku aplikují nebylo zatím nic závažného zaznamenáno.
Také naše běžná plodina hrách, zatím nemá z různých příčin své uplatnění, ale jeho čas nastává. V případě vyřazení masokostní moučky bude mnohem aktuálnější i aplikace tuku, přičemž při případném zákazu kafilerního tuku bude nutno používat dražší, řepkový olej.
Krmení kuřic v odchovu
Kvalita odchovu bezesporu rozhoduje o následné špičkové snášce, ale i zčásti o kvalitě vajec. Jedna manažerka špičkového velkochovu nosnic zastává názor, že kuřice musí „dostat svíčkovou“, tj. být krmena s plnou dotací živin a pokud možno nejlepšími tradičními komponenty. Je pravdou, že v odchovu s ohledem na kvantum spotřeby krmiva se tolik neušetří a může se spíše prodělat. Dodržení harmonogramu růstu živé hmotnosti má skutečně velký vliv na následnou snášku. Přesto je nutno se zamyslet, zda by stejného efektu nemohlo být dosaženo i při levnějším, ekonomickém krmení. Plná dotace živin podle technologického postupu by se měla týkat především vitaminů a minerální složky. V ostatních živinách, a to nám potvrzuje i praxe je možno použít i nižší hladiny bez obav o dosažení požadované hmotnosti kuřic. Rovněž zařazení netradičních komponentů (ječmen, oves, hrách, řepka) je v některých chovech ověřeno s dobrými výsledky.
Struktura krmné směsi
Z našeho sledování vyplývá, že hrubší struktura směsi a tam, kde jsou používány válcové šrotovníky a mačkání surovin se dobře odráží na užitkovosti. Výborných výsledků lze ale dosáhnout i s obvyklou technologií.při dodržení patřičné zrnitosti. Dřívější prohřešky, výroba stejné struktury směsi pro nosnice a prasata jsou snad u dobrých výrobců krmiv opravdu minulostí. Samostatnou kapitolou je struktura používaného vápence, kromě obvyklého mikromletého je možno zčásti použít i hrubší vápenec. Naše pokusy ukázaly, že podíl 30 až 40 % hrubého vápence (2 až 4mm) z jeho celkového podílu ve směsi se příznivě odráží v kvalitě skořápky.
Krmná aditiva
V odchovu kuřic snad kromě volby antikokcidika lze těžko hledat vhodnost nějakého aditiva jako enzym, stimulátor růstu atp. Nosnice jsou pak dospělými organismy a prakticky nepotřebují enzym nebo stimulátor užitkovosti. Barviva žloutku se stala samozřejmostí. Bývají nabízeny přípravky pro zlepšení kvality skořápky. Názory na jejich výhodnost se poněkud liší. Někdy se podaří obchodnímu zástupci dodavatelské firmy přesvědčit výrobce vajec o vhodnosti svého aditiva. Je tedy možno si je ověřit, v každém případě by se měly vynaložené náklady nějak projevit na následném zlepšení užitkovosti. Čím více však bude stoupat cena krmné směsi, tím zajímavější bude jakékoli snížení její spotřeby, nebo zvýšení tržby a šance podobných aditiv možná poroste. Zde se může chovatel dopustit jediné chyby – nepočítat co mu to vynese.
Domníváme se, že další prostor ke zlepšení užitkovosti u nosného typu je možno hledat ve zlepšení vzduchotechniky, intenzity světla a rovnoměrnosti osvětlení. To je ovšem mimo téma našeho článku. Naše názory vyplývají s permanentního styku s velkochovy nosnic, krmivářským průmyslem a z dosažených výsledků pokusů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *