Nejlepší otcové býků v letech 1992 až 1995

Vhodný výběr otců býků vždy významně ovlivňuje šlechtění daného plemene a navíc může přinést i velké úspory plemenářským organizacím, které realizují selekční programy. V letech 1992 až 1995 byli někteří otcové býků českého strakatého plemene využíváni velmi dlouhou dobu, často dva až tři roky, a proto lze jejich úspěšnost objektivně posoudit až v současné době. Řada starších býků – otců si sice udržela několik let vysoké plemenné hodnoty, ale pro záměrné připařování je vhodnější využívat vždy mladé býky i s tím rizikem, že během roku může dojít k poklesu PH.

Pokud je pokles výrazný, pak je vždy možno záměrné připařování zastavit. U importovaných otců se zase nákup spermatu většinou uskutečnil až při vysoké spolehlivosti plemenných hodnot, a proto i u nás vycházeli zlepšovatelé po stejných otcích jako například v Německu, ale až s ročním, respektive. dvouletým zpožděním. Při porovnání synů po stejných otcích německého původu v Bavorsku a ČR zjistíme, že při vyšším počtu testovaných synů v obou zemích je průměrná plemenná hodnota ve většině znaků téměř shodná (tab. 1 a 2). To znamená, že pokud se býk jako otec prosadí v Německu, je předpoklad že bude úspěšný i u nás.
V letech 1992 až 1995 bylo vybráno k záměrnému připařování 44 otců býků. Z tohoto množství se z českých otců v kontrole dědičnosti poměrně dobře uplatnili synové po býkovi linie Bajer – BJR 074. Z 51 testovaných synů bylo vyhlášeno na základě komplexního hodnocení kontroly dědičnosti šest býků a z nich byl BJR 228 ze ZD Sloveč na okrese Nymburk vybrán za otce býků. Ke konci roku 2001 bylo tímto býkem za jeho působení v plemenitbě provedeno 95 301 všech inseminací a zjištěno březích 62 228 plemenic. Z hlediska využití je tento býk v současné době zatím na prvním místě v ČR. Vedle toho byli i dva synové po BJR 74 vybráni jako zlepšovatelé masné užitkovosti.
Z těch úspěšnějších otců je třeba připomenout ještě býka linie Hartl – HT 005 (otec Joyeux – 50 % montbeliard a 50 % simental), který byl importován jako mladý býk z Německa a testován v ČR. Po tomto otci byli vybráni tři zlepšovatelé. Jeden z nich HT 044 byl dokonce navržen na otce býků. Jeho dcery sice vynikaly velkou kapacitou těla a rámcem, ale měly problémy s konstitucí a utvářením končetin, takže HT 044 nakonec po uskutečnění přehlídky potomstva nebyl za otce býků vybrán.
Býk linie 5Mrak – MKM 164 byl ze všech českých otců nejúspěšnější, neboť z poměrně malého počtu sedmi synů byli vyhlášeni dva zlepšovatelé, kteří se zároveň stali i otci býků (MKM 215 ze ZD Dolní Újezd na okrese Svitavy a MKM 221 ze ZOD Veverské Knínice na okrese Brno-venkov). Ještě v červenci roku 2001 byl MKM 164 prověřený na 7434 dcerách v 1141 stádech a na šestém místě TOP a jeho synové těsně za ním: MKM 215 na osmém a MKM 221 na desátém místě TOP. Z dalších otců po jednom komplexně prověřeném zlepšovateli dali býci FAN 098, BA 023, BAB 006, přičemž zlepšovatelé masné užitkovosti byli vyhlášeni tři po BD 015 a čtyři po BAB 006. Bohužel 65 % otců domácího původu, byť měli menší počet testovaných synů (do 16), se vůbec neprosadilo.
Z Německa bylo v tomto období importováno sperma 11 otců. V kontrole dědičnosti byli absolutně nejúspěšnější synové po býkovi Star (linie Bojar) BJ 076. Z pouhých osmi testovaných synů byli vyhlášeni tři komplexně prověření zlepšovatelé a dva zlepšovatelé masné užitkovosti. Býk BJ 133 z ProAgro, a. s., Radešínská Svratka (Žďár nad Sázavou) a býk BJ 124 od chovatele Ing. Zikmunda z Linhartic (Svitavy) byli vyhlášeni za otce další generace býků. Po BJ 124 už bylo do odchoven nakoupeno 27 synů, zatímco po BJ 133 žádný, i když právě s tímto býkem se díky výborným výsledkům v kontrole dědičnosti masné užitkovosti počítalo pro produkci synů určených pro přirozenou plemenitbu a do stád bez tržní produkce mléka. Velmi úspěšný byl býk Horb (linie Honig) HG 048 se čtyřmi zlepšovateli ze 13 testovaných synů, přičemž HG 073 ze ZD Osek (Rokycany) a HG 076 z GenAgro, a.s. Říčany (Brno-venkov) se z počtu vyhlášených uplatnili i jako otcové býků.
Nejvíce synů nasazených do testu bylo po otci Horwein (linie Honig) HG 047. Ze 41 prověřených synů byli v kontrole dědičnosti vybráni dva zlepšovatelé masné užitkovosti a pět komplexně prověřených zlepšovatelů, přičemž býk HG 109 z a. s. Agrochov Kasejovice – Smolivec, a. s. (Plzeň – jih) se stal otcem býků pro rok 2001. Dcery po tomto býkovi jsou dojnějšího užitkového typu, konstitučně pevné. Předností jsou prostorná vemena bez pastruků a velmi dobrý tvar struků. Býk HG 109 si stále udržuje vysokou plemennou hodnotu mléka na úrovni +1500 kg a bude zřejmě patřit mezi nejvíce využívané plemeníky v roce 2002.
Z německých otců stojí za zmínku ještě býk Morwel (linie Morelo) MOR 021, po kterém byli vyhlášeni tři zlepšovatelé, z toho dva otcové býků, MOR 051 ze ZD Dolní Újezd (Svitavy) a MOR 059 ze ZOD Čáslavice (Třebíč). Přehlídka dcer po MOR 051 se uskuteční letos na jaře.
Z Rakouska bylo v tomto sledovaném období vybráno a dovezeno sperma pěti otců – Pasta (linie Salamon) SAL 013, Monet II – MOR 023, Mutig – MOR 024, Martin II – MOR 025 (všichni linie Morelo) a Benz (linie Bajer) BJR 239. Do testace se však dostalo pouze 12 synů po MOR 023 a osm synů po BJR 239. Zcela překvapivě se právě MOR 023 stal díky výsledkům svých synů v kontrole dědičnosti jedním z nejúspěšnějších rakouských otců, neboť z poměrně malého počtu testovaných synů byli vyhlášeni čtyři zlepšovatelé komplexně prověření a jeden zlepšovatel masné užitkovosti. Syn býka Monet II, býk MOR 045 ze ZD Bolehošť byl vyhlášen za otce býků, přičemž jeho dcery, charakteristické výrazným kombinovaným užitkovým typem, velmi dobrým osvalením, velkým tělesným rámcem a vynikajícím utvářením vemen, patřily k nejlepším zvířatům na přehlídkách potomstva po býcích v roce 2001. Předposlední hodnocenou skupinou otců jsou býci plemene montbeliard zastoupení plemeníky Tartars TAR 001, Unaf UF 001, Socobem SOB 001 (všechny linie shodného jména), dále Varech HEL 001 a Tibet HEL 002 (oba linie Helios). Úspěšný jako otec byl býk TAR 001, kdy z pěti jeho testovaných synů byl vyhlášen jeden komplexně prověřený zlepšovatel a jeden zlepšovatel masné užitkovosti. Syn po TAR 001, býk TAR 005 z HD Určice, družstvo (Prostějov) byl vyhlášen za otce býků a díky svým vysokým plemenným hodnotám (období VII./2001 na čtvrtém místě v TOP) patří v posledních třech letech k nejvíce využívaným plemeníkům (91 888 všech inseminací a 36 707 zabřezlých) v České republice. Z dalších montbeliardských otců býků již uspěl pouze býk Varech se dvěma zlepšovateli, z nichž byl HEL 008 vyhlášen za otce býků pro omezenou produkci synů z důvodu horšího zevnějšku dcer (končetiny – měkká spěnka) i když mléčná užitkovost jeho dcer je velmi dobrá (období VII./2001 třetí místo v TOP). Nákupem spermatu těchto prvních pěti býků v letech 1991 a 1992 bylo zahájeno pravidelné využívání otců plemene montbeliard v populaci českého strakatého plemene.
Synové po třech otcích (simental) importovaných ze Švýcarska se u nás prosadili pouze jako zlepšovatelé masné užitkovosti. Po býcích Farmer ZB 005 a Kenedy ZB 006 (oba linie Zimbo) bylo vyhlášeno po jednom zlepšovateli masné užitkovosti. Z toho vyplývá, že další využívání otců simentálského plemene ve větším rozsahu není u nás příliš perspektivní. Neúspěch švýcarských býků v celkovém hodnocení je zčásti zapříčiněn i tím, že čistý simental se v předchozích letech na rozdíl od německého fleckvieh prakticky v ČR nepoužíval a tito býci jsou pak při výpočtu plemenných hodnot animal modelem poněkud poškozeni. Přestože simentálští býci neuspěli v kontrole dědičnosti mléčné užitkovosti, rozhodně pozitivně ovlivnili užitkový typ, osvalení a rámec českého strakatého plemene.
Zhodnotíme-li tedy záměrné připařování v celém tříletém období 1992 až 1995 je zřejmé, že po jednom býkovi by mělo být testováno minimálně 12 synů, neboť ze 14 otců, kteří měli počet synů menší než 12, uspěli pouze tři (BJ 076, TAR 001 a HEL 001). Během posledních let se začíná i vyrovnávat počet synů nakupovaných po českých otcích a po importovaném spermatu. Ještě v roce 2000 bylo vybráno pro plemenitbu v odchovnách 72,7 % po domácích otcích, ale v roce 2001 pouze 51,4 %. V současné době je pozornost plemenářských organizací soustředěna především na otce z Německa a Rakouska a v menším počtu i na plemeno montbeliard, protože špičkoví býci se u nás z těchto zemí prosazují v záměrném připařování stále častěji jak ukazuje tabulka 3.
Ale i při nasazení cizích otců s vysokými plemennými hodnotami mléčné užitkovosti může často dojít k nepříjemnému překvapení u synů v odchovnách, kde je hlavním selekčním kritériem vlastní růstová schopnost synů. Ve sledovaném období neobstáli v tomto ukazateli především synové po HG 047 (Horwein), když bylo na růst a vývin vyřazeno 69 % ze všech jeho vyřazených synů a po býkovi TAR 001 (Tartars) 58 %. Z českých otců v tomto směru nejhůře dopadl 5Mrak – MKM 164 (52 % vyřazených). Naopak nejnižší procentické vyřazení měli synové po MOR 021 (Morwel), pouhých 12 %.
Uplatnění otců býků v rámci českých linií ukazuje, že v budoucnu by bylo vhodné ještě zpřísnit výběr otců z domácích vyhlášených zlepšovatelů a to i za tu cenu, že poměr mezi nakoupenými syny do odchoven se změní ve prospěch synů po zahraničních otcích. Z hodnoceného období se ostatně z ryze českých linií udržela pouze linie 5Mrak, zatímco linie Primus, Fanfan, Lucian a Ulk již nemají další pokračovatele. Zároveň však nesmí docházet k takovým extrémům, že produkce synů po jednom nakoupeném otci několikanásobně převýší průměr (30 synů) po jednotlivých otcích (například Horwein – HG 047, do odchoven nakoupeno 78 synů, po BJR 074 dokonce 138 synů).
Domácí selekční program českého strakatého plemene naráží v poslední době na řadu překážek. Největším problémem se stává stále se snižující potřebná testovací kapacita. Hlavní příčinou je u chovatelů oblíbené převodné křížení mezi českým strakatým a holštýnským plemenem. Bohužel většina chovatelů se jen těžko přesvědčuje o tom, že změnu plemenné skladby ve svém chovu je lépe řešit prodejem svého stáda a nákupem zvířat zapsaných v PK jiného plemene. Úbytek plemenic vhodných pro testovací připařování má za následek, že se testuje stále menší počet býků, přičemž samozřejmě vychází i daleko méně zlepšovatelů a výrazně se prodlužuje i doba využití býků v opakovaném nasazení na tři až čtyři roky. I přes tyto problémy je však obliba domácích býků zlepšovatelů velmi vysoká. V roce 2001 bylo provedeno kladně prověřenými býky českého strakatého skotu 75,7 % prvních inseminací. Importovanými strakatými býky bylo provedeno pouze 6,2 % prvních inseminací. Tato čísla opravňují k určitému optimismu, že pokud dojde ke vstupu do EU za dva roky, bude selekční program českého strakatého plemene dále realizován. Strakaté plemeno u nás prošlo rozličnými obdobími a je proto dobré, s odstupem několika let, připomenout pokrok, který byl v šlechtění učiněn. Z toho důvodu jsou zde pro porovnání uvedeny typické představitelky českého strakatého plemene z let šedesátých, sedmdesátých a devadesátých.

Ing. František Hřeben , ČMSCH, a. s., Hradištko pod Medníkem

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *