Nikdy neobětujte mléko

„Ořezání nákladů na produkci nesmí mít vliv na užitkovost, protože následky se projeví ve zhoršení zdravotního stavu krav a reprodukčních ukazatelů. Neobětujte mléko – to je zdrojem příjmů a má dvakrát až třikrát vyšší návratnost proti ceně krmiva,“ zdůraznil Robert Van Saun na workshopu v Uhříněvsi.

Prof. Dr. Robert John Van Saun z Pensylvánské univerzity, který spolupracuje s českými tvůrci programu managementu mléčných farem Milk Profit, představil na workshopu zásady hodnocení faremních dat a poskytl mnoho užitečných rad, jak zvýšit efektivitu výroby mléka.
Pracovní setkání na půdě výzkumného ústavu, na jehož pořádání se podílely Českomoravská společnost chovatelů, Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha – Uhříněves, Mikrop Čebín, a jehož partnerem byl také časopis Náš chov, přispěl k rychlejším vývoji programu pro řízení ekonomiky mléčných farem, který bude jako službu chovatelům a výživářům provozovat Českomoravská společnost chovatelů.

Farma jako průmysl
Mléčnou farmu si lze podle Sauna představit jako průmysl, který produkuje finální výrobek – v tomto případě mléko. Pokud by mělo mléko „vytékat“ z pomyslného potrubí, jeho rychlost a množství závisí v první řadě na průměru tohoto potrubí, respektive na jeho užších částech. Důležité je nejprve určit tato zúžená místa a následně se je pokusit napravit.
Pro zhodnocení situace v „průmyslovém“ chovu dojnic musí mít manažer farmy nejprve k dispozici důležitá data.
Saun představil pět klíčový indikátorů stáda, které podobně jako kontrolky v automobilu signalizují, že je něco špatně, ale nepoukazují na konkrétní problém. Jsou to:
 mléko na krávu a den,
 laktační dny,
 procento zabřezlých,
 počet somatických buněk,
 procento brakace.
„Přestože se s českými kolegy snažíme v ČR vytvořít počítačový program Milk Profit, dovoluji si prohlásit, že žádný počítačový program nedovede interpretovat data. Chtěl bych posluchačům poskytnout aspoň stručný návod k hodnocení dat,“ podotkl dr. Saun, podle kterého by bylo nutné obohatit data v české kontrole užitkovosti například o ukazatel procento zabřezlých. Počítá se jako procento zabřezlých dojnic na každých 21 dní, ukazatel by měl být vyšší než 20 %. (Poznámka redakce: Problematika hodnocení faremních dat přesahuje rámec tohoto článku, zájemcům doporučujeme časopis Náš chov.)

Klíče k ziskovosti
Současné celosvětové snížení farmářských cen mléka a zvýšení ceny krmiv má vliv na snížení ziskovosti farem, které tu zatím v minulosti nebylo,“ dokládá Saun své tvrzení grafem, zobrazujícím poměr cena mléka – cena krmiv. Index je výrazně nejnižší za sledované období.
Základní klíče k dosažení ziskovosti (menší ztrátovosti) podle něj jsou následující.
 Nikdy neobětujte mléko, protože mléko je zdrojem příjmu!
 Udržte složky, protože tuk a protein zvyšují příjem za mléko.
 Zvažte dlouhodobý dopad změn v krmení na růst jalovic, reprodukci a zdraví zvířat a kvalitu mléka. Může trvat rok a déle, než se některý z problematických ukazatelů zlepší, ale přitom každá změna v krmení má až dva roky trvající vliv na stádo.

Strategie pro krizové období
Jakou strategii k přežití krize přijali v chovu Pensylvánské univerzity, shrnul Van Saun do následujících několika bodů.
 Přešli jsme na krmnou dávku s velkým obsahem pícnin. V roce 2007 obsahovala krmná dávka 55 až 58 % pícnin, v roce 2008 už 60 % pícnin.
 Spočítali jsme si metabolizovatelný protein – podíl proteinu krmné dávky zůstal na hodnotě 15 až 15,5 %
 Krmíme na podíl zbytků přibližně dvě až tři procenta. Všechny zbytky jsou zkrmeny vyřazeným kravám.
 Použiváme do TMR více kukuřičné siláže, pokud je to možné (uvedená tabulka dokládá, že se vzrůstajícím podílem kukuřičné siláže se zlevňuje cena krmiva).
 Zdroje proteinu používáme uvážlivě. Tepelně upravené zdroje proteinu se používají u skupin, které z toho mají nejvyšší prospěch.
 Snažíme se o dosažení maximální produkce mikrobiálního proteinu.
 Odstranění bikarbonátu a bentonitů z krmné dávky
 Tuk je udržován na úrovni 3,7 – 3,9 %.
 Nekrmíme žádné kukuřičné zrno starším jalovicím a suchostojným kravám (pokud je cena abnormálně vysoká).
 Je nutné okamžitě reagovat na první příznaky potenciálních problémů – pokles mléčného tuku, proteinu apod.
Kontroverzní je podle přednášejícího odstranění bikrabonátu a bentonitů (vyvazovačů mykotoxinů) z krmné dávky. K tomu, aby si tento krok mohli dovolit, zlepšili v chovu Pen State University kvalitu a celý management zpracování pícnin.
Zásady ve výživě a krmení dojnic znamenají, že chovatel nesmí nikdy obětovat mléko, musí sledovat mléčné složky, počítat efektivitu krmiva a cenu za kilogram sušiny, vybalancovat metabolický protein a přehodnotit krmné doplňky.
Dobrá zpráva na závěr, kterou přivezl prof. Robert Van Saun: „Prognostici v USA říkají, že cena mléka by se měla od června 2009 mírně zvýšovat.“

Klíčové informace – zásady pro období krize:
• Nikdy neobětovat mléko při nízkých výkupních cenách – kráva s každým soustem dá dvakrát až třikrát tolik v mléce.
• Marginální mléko přináší nejvyšší zisk – jde o mléko navíc.
• Kukuřičá siláž zastoupená v krmné dávce snižuje cenu krmiva. Pokud bude v TMR co nejvíce kukuřice, je krmná dávka ze všech variant nejlepvnější.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *