Normande – plemeno vhodné pro biozemědělství

Seminář s francouzskými hosty Thierrym Nicollasem z plemenářské společnosti Creavia a Helene Dubarle z obchodní firmy Sersia France se zaměřoval na normanské plemeno. V České republice se chová asi devadesát čistokrevných plemenic normandského plemene a více než čtyři sta normandských kříženek převážně s holštýnským plemenem.

Svaz chovatelů normandského skotu ČR uspořádal tento seminář v ZS Zalužany, a. s., kde se plemeno chová již sedm let.
Francouzi v přednáškách představili nové metody šlechtění normandského skotu ve Francii a aktuální nabídku normandského genofondu z Francie. Thierry Nicolas vyzdvihl fakt, že se na plemeni uplatňují nové metody – sexování spermatu a genomická selekce, takže u normandů lze očekávat v krátké době vysoký genetický pokrok. Nejznámějším a nejlepším býkem současnosti je Uvray (žebříček ISU 161), u kterého jsou k dispozici sexované inseminační dávky. Genomická selekce přináší zejména zkrácení generačního intervalu, zvýšení genetického zisku a náhradu testace na potomstvu testy DNA.

Normande ve světě
Jak již název napovídá, plemeno Normande pochází z Normandie a Bretaně má řadu specifických vlastností, které by mohly být využity zejména v ekologických chovech. V současné době se ve Francii chová asi dva miliony zvířat normandského skotu, z toho je 500 tisíc krav (268 tisíc je v kontrole užitkovosti). Nejvíce jich je lokalizováno v západní Francii. Stáda normandského skotu se ve Francii rozrůstají z původních průměrně padesáti kusů na současných 100 až 120 kusů. Ročně se tu testuje 130 býků. Ve světě je normande velice rozšířen především na jihoamerickém kontinentu.
Při křížení s holštýnským skotem má normande příznivý vliv na vyšší podíl mléčné bílkoviny. Kříženky lépe zabřezávají, mají lepší růstové vlastnosti, vyšší životaschopnost a dlouhověkost. Mezi negativní jevy můžeme počítat jakési protichůdné působení růstového efektu heteroze v době dospívání za současného působení genů pozdnějšího dospívání u normandského skotu při křížení s raným holštýnem. Při křížení s masnými plemeny se především sníží agresivita zvířat, mnohdy se zlepší růstová schopnost díky heterozi, zvýší se mléčnost matek, telata lépe rostou a maso poražených zvířat se vyznačuje lepším mramorováním. Ve Francii je maso čistých normandů v obchodech označováno zvláštní etiketou a je vysoce ceněno.

Normande v České republice
V České republice jsou kromě několika menších farem hlavními chovateli plemene ZS Zalužany, ZD Křemže, ZD Budíškovice a ZD Hříšice. V roce 2009 vykázalo 29 čistokrevných krav chovaných v ČR v průměru 6016 kg mléka při 4,26 % tuku (256 kg) a 3,61 % bilkovin (217 kg).
Ing. Jan Zámečník, místopředseda Svazu chovatelů normanského skotu v ČR, zmínil případ stáje Mříč ZD Křemže, kde bylo možné porovnat užitkovost ve stejném prostředí s plemenem české strakaté. Plemeno C (průměr 12 krav) dosáhlo za 305 dnů laktace 5099 kg mléka, 4,24 % tuku a 216 kg, 3,54 % bílkovin a 180 kg. Čistokrevný normande (4 kusy) za 302 dnů laktace průměrně nadojil 4918 kg při 4,4 % tuku, 216 kg a 3,81 % bílkovin a 187 kg.
Největší zkušenosti s chovem normandského plemene má Zemědělská společnost Zalužany hospodařící na Příbramsku. Již v roce 2002 sem tehdejší i současný předseda Ing. Karel Babíček dovezl první embrya. Nyní je plemeno chováno ve zrekonstruovaných stájích spolu s holštýnskými dojnicemi. Dvaadvacet zvířat ze stáda tvoří čistokrevné normandky kříženek je zatím 31. Stáj dosahuje průměrné užitkovosti 8320 kg mléka při 3,92 % tuku a 3,49 % bílkovin, z toho holštýnky 8539 kg při 3,88 % tuku a 3,40 % bílkovin, normandské krávy včetně kříženek 7243 kg při 4,19 % tuku a 3,55 % bílkovin.
„Jak vidíte, chov s holštýnským skotem jde provozovat, ale na normanských kravách je vidět při stejné krmné dávce vysoká kondice. Tyto dojnice jsou převedeny na krmnou dávku s nižším obsahem živin a v době zasoušení jsou chovány pastevním způsobem. Počáteční nesrovnalosti mezi normandským a holštýnským temperamentem se s přibývající populací normandek vyrovnávají a stádo je klidné a pohodové,“ dodal vedoucí chovu skotu ZS Zalužany Milan Novotný.

Optimální pro ekologické farmy
Jako hlavní uplatnění plemene v našich podmínkách by mohl být chov na biofarmách. Plemeno má k tomu totiž několik významných předpokladů:
• Normanské plemeno má zřejmě ze všech plemen nejvyšší schopnosti využití pastvy, je vyšlechtěno na pastevní způsob chovu (má vysokou konverzi živin) a naopak nemá přiliš rádo ustájení na betonových podlahách.
• Normandské plemeno má velice klidný temperament ideální pro styk s lidmi, při ustájení například s holštýnským plemenem je ale submisivní (neprosadí se).
• Zejména pro faremní produkci sýrů je velice výhodný vysoký obsah mléčné bílkoviny, geneticky zakódovaný kapa kasein typu BB, vysoký výskyt alel beta kaseinu typu A2.
• Plemeno má optimální maternální vlastnosti, nevyžaduje zvláštní péči, je dlouhověké.
• Normande má dobrou jatečnou výtěžnost a mramorování masa, takže bioprodukt bude opravdu chutnat a zákazníci si rádi připlatí.
• Líbivý vzhled dotvoří dojem pro návtěvníky ekofarmy, která může provozovat agroturistiku.
Také pro chov dojnic bez tržní produkce mléka má plemeno dobré předpoklady. Plus hraje velký rámec, rychlý růst, dobré osvalení, plodnost, kvalita masa, využití pastvy, mléčnost, mateřské vlastnosti a klidný temperament. Pro tento účel zavedl Svaz chovatelů normanského skotu ČR do plemenné knihy v oddíle A oddělení M (masné) pro prověřené býky. Sem mohou být zapsáni prověření býci s výraznými znaky masné užitkovosti s využitím v masných stádech.

Klíčové info:
• Plemeno normande pochází z Francie má kombinovanou užitkovost.
• V České republice se chová necelých 500 krav (čistokrevných a kříženek).
• Normanské plemeno má vynikající schopnost využívat živiny z pastvy, má dobré složky, je mírné a dlouhověké – hodí se pro chov na biofarmách.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *