Nosnice a jejich svět podle Němců

ovlivňují politicky motivovaná rozhodnutí. Krize vyvolaná bovinní spongiformní encefalopatií (BSE) vedla k zákazu používání živočišných proteinů a tuků živočišného původu v krmných směsích a striktně uplatňovaná nařízení týkající se pohody zvířat mají stejně významný dopad na celý management chovu,“ řekl na semináři v Průhonicích dr. Hans – Heinrich Thiele, odborník z firmy Lohmann Tierzucht. Je třeba předeslat, že Thiele a spol. ale v žádném případě nepřijeli do Čech naříkat.

Nosnice a jejich svět podle Němců

„Chov nosnic ve Spolkové republice Německo, a nejen tam, ovlivňují politicky motivovaná rozhodnutí. Krize vyvolaná bovinní spongiformní encefalopatií (BSE) vedla k zákazu používání živočišných proteinů a tuků živočišného původu v krmných směsích a striktně uplatňovaná nařízení týkající se pohody zvířat mají stejně významný dopad na celý management chovu,“ řekl na semináři v Průhonicích dr. Hans – Heinrich Thiele, odborník z firmy Lohmann Tierzucht. Je třeba předeslat, že Thiele a spol. ale v žádném případě nepřijeli do Čech naříkat.

Tři přednášky, každá o něčem jiném a každá na úrovni, tak se dá stručně charakterizovat akce o aktuálních tématech, týkajících se finálně vždy produkce vajec. Úvodní příspěvek dr. Marie Seemannové (Lohmann Animal Health) byl o výrobě a správném používání přírodních karotenoidů. V hlavních rolích se představily afrikán a paprika, nejvýznamnější „dodavatelé“ žluté a červené především při barvení vaječných žloutků, kůže brojlerů a masa lososovitých ryb. „Intenzita žluté barvy žloutků je prakticky stejná při použití syntetických i přírodních zdrojů pigmentů, ty získané zmýdelněním afrikánové sušené moučky jsou ovšem o polovinu levnější. Červené přírodní barvivo z papriky je naopak drahé,“ vysvětlila Seemannová.
Jak dále uvedla, přídavek z afrikánů musí být nutnou součástí krmné dávky brojlerů, pokud chceme skutečně získat požadované zbarvení kůže. Nic na tom nemění ani fakt, že krmná směs má vysoký obsah kukuřice, případně je ještě doplněna o další zdroj žluté – vojtěšku. Barvivo se přidává nejdříve tři týdny před porážkou.

Fytáza a fosfor
Příspěvek dr. Mathiase Schurze (rovněž Lohmann Animal Health) měl dvě základní části – v první hovořil o využitelnosti fosforu ve výživě drůbeže, ve druhé se věnoval specifikám metabolismu minerálních látek u nosnic.
„Enzym fytáza působí na molekulu kyseliny fytové, kde je fosfor vázán. Tím významně ovlivňuje jeho využitelnost a současně odstraňuje negativní efekt zmíněné kyseliny. Fytáza se proto významně podílí na nižším vylučování fosforu do životního prostředí,“ řekl Schurz.
V Německu byla testována užitkovost bílých a hnědých plemen nosnic. Největší zisk, tedy rozdíl mezi vynaloženými náklady na krmivo (průměrná cena 0, 23 eura za kilogram) a tržbami za prodaná vejce (0,80 eura za kilogram vaječné hmoty) mělo bílé plemeno krmené směsí právě s přídavkem fytázy.
Schurz následně upozornil na velmi důležitou vazbu mezi fosforem a vápníkem. Zatímco potřeba fosforu pro tvorbu skořápky vejce není mimořádně vysoká, vápník je v tomto případě potřebný přímo extrémně. Stejným slovem označil německý specialista i poměr obou prvků v krmivech pro nosnice.
„Obecně neplatí, že hnědě zbarvená vejce musí nutně být pevnější než bílá. Fosfor pro pevnost skořápky žádný význam nemá. Existuje ovšem teorie, že pigmenty skořápky stabilizují vazby molekul vápníku a tím skořápku zpevňují,“ dodal.

Vegetariánské směsi
Zavedení receptur krmných směsí bez živočišných bílkovin hodnotil již zmíněný dr. Thiele: „Konzumace vegetariánských směsí má vliv na denní příjem krmiva, hmotnost vajec a nervozitu slepic, která se projevuje zvýšeným oklováváním peří či běháků i kanibalismem. Vyrovnání se s novou skutečností vyžaduje změny v managementu chovu. Jde zejména o stimulaci nosnic upraveným světelným režimem, ale nejen o ní.“
Oklovávání peří a běháků se netýká pouze klecových chovů, ale také alternativních chovů na hluboké podestýlce a ve voliérách. Podle Thieleho se mu dá radikálně zabránit jen krácením zobáků (kauterizací). Další variantou je zařazení syntetických aminokyselin (lyzin, metionin a cystin) nebo sušeného odstředěného mléka a koncentrátu tučné syrovátky (v objemu maximálně 2 %) do krmné dávky.
„Vyšlechtili jsme plemena s velmi dobrou konverzí, ale současně potřebujeme, aby disponovala i stejně dobrým příjmem krmiva. Budoucí nosnice musí mít optimálně vyvinutý trávicí trakt – je třeba ji připravit na nejvíce kritické období jejího života, kdy už snáší a přitom ještě roste,“ tvrdí Thiele.

Vaječný uragán
„Vývoj trhu s vejci není pro SRN nijak příznivý. Z patnácti zemí ještě nerozšířené Evropské unie klesala výroba nejvíc právě v Německu a situace se podle informací, které mám k dispozici, ještě zhorší,“ konstatoval dr. Thiele. „Likvidace klecových systémů současně neznamená, že jejich kapacitu plně nahradí alternativní ustájení. To je mimochodem, jak sami víte, mnohem náročnější na řízení a přitom efektivita produkce vajec v něm je nižší, než v klecích. A ještě musím připojit jednu důležitou poznámku – chování konzumenta většinou neodpovídá představám politiků. Třeba o tom, jak si zákazníci budou v obchodech uvědoměle kupovat dražší vejce slepic, žijících v avizované větší pohodě mimo klece.“
Thiele očekává významné snížení německé soběstačnosti v produkci vajec – ze současných 75 % na pouhých 35 procent. Roční dovoz se proto nutně zvýší ze čtyř na deset miliard kusů, jinými slovy SRN nakoupí 65 % všech světově obchodovatelných vajec.
„Na exportu do Německa se budou vedle Nizozemska, Francie, Španělska a Portugalska určitě podílet i Polsko a pobaltské státy, stejně jako Ukrajina, Maďarsko a Česká republika,“ je přesvědčen Thiele. A tato prognóza ho pochopitelně netěší.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *