Nová legislativa komplikuje život ekologickým chovatelům koz

Jsou některá nařízení kontraproduktivní? Jistě jich je mnoho, ale pokud se nás přímo netýkají proč se jimi vůbec zabývat? Chtěla bych upozornit na problém, který se týká především ekologických chovů koz. Mnozí chovatelé v současné době řeší palčivou otázku: Zařadit či nezařadit odrohované zvíře do svého stáda?

Zákon MZe ČR č. 242/2000 Sb. (o ekologickém zemědělství) v §14 v části 2 odstavci a) uvádí, že je zakázáno z jiných než zdravotních důvodů provádět zákroky měnící vzhled hospodářského zvířete nebo funkci jeho jednotlivých orgánů a orgánových systémů s výjimkou zákroků a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Ale v tomtéž zákoně v §14 v části 1 odstavce) se říká, že ekologický podnikatel je povinen vytvořit podmínky ochrany zdraví, prevence onemocnění a péče o hospodářská zvířata a jejich pohody v ekologickém zemědělství.
Všichni se bezesporu shodneme na tom, že rohaté zvíře je pro některé sice mnohem líbivější, ale také více nebezpečné, a to nejen pro ošetřovatele, ale i pro ostatní jedince ve skupině. Rohy zvířeti zaručují automaticky post neomezeného vládce, který svými zbraněmi může ohrožovat a utlačovat bezbranné bezrohé jedince. Snahou chovatele by mělo být, v zájmu svém i pro blaho ostatních zvířat ve stádě, při vytváření skupin nemíchat rohatá a bezrohá zvířata.
Protože nasazování různých krytů na rohy je málo účinné, volí většina chovatelů efektivnější způsob, což je odrohování formou kauterizace (vypalování) pučnic rohu u mláďat.
Odrohování je v souladu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání (č. 246/1992 Sb.-§ 7, odstavec 3), který umožňuje odrohovat nebo tlumit růst rohů do 8 týdnů věku mláděte při znecitlivění, pokud se jedná o kauterizaci, či extirpaci. Paradox je v tom, že stejný problém u skotu je vyřešen takřka bravurně. Vyhláška MZe č. 53/2001 Sb. v § 13 praví, že v ekologickém zemědělství povoluje za dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy zákroky, mezi něž patří i odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat ve věku do 8 týdnů. Proč neplatí v úplně stejném případě stejný paragraf u obou druhů hospodářských zvířat? Je to dáno neprozíravostí toho, kdo tento zákon schvaloval? Na jeho omluvu lze jen říci, že nemohl opravdu vědět, že rostou rohy i jiným zvířatům než kravám? S čím se tedy budou ekochovatelé koz potýkat, pokud se chtějí vyhnout pokutě až do výše 50 000,-Kč?
Chovatelé ve snaze uniknout sankcím budou nuceni při plemenitbě využívat pouze bezrohé jedince. Rizika spojená s rohatými jedinci ve stádě jsou natolik pádná, že málokterý chovatel (většinou zástupce starší generace) jim bude ochoten čelit.
To se samozřejmě odrazí ve zvýšeném výskytu hermafroditů ve stádě (frekvence genotypu PP se nebude snižovat). Je všeobecně známo, že rohatost je řízena zvláštním genem. Geny jsou tvořeny jednotlivými alelami a jsou uloženy vždy v párech (PP, Pp, pp). Bezrohost (PP, Pp) je dominantní znak, zatím co rohatost recesivní (pp). Páření bezrohých jedinců s sebou přináší své úskalí, neboť se u jejich potomstva nachází velký počet neplodných jedinců – označovaných jako tzv. hermafroditi (jedinci s alelami PP s dokonalými či částečně vyvinutými samčími i samičími pohlavními žlázami).
Tím se úplně pošlape dlouholeté úsilí chovatelů o zlepšení domácí populace koz. Největší škody budou napáchány na poli genetickém, neboť se bude snižovat genetická diverzita populace a to jen díky tomu, že většina rohatých jedinců (nezávisle na pohlaví) skončí kvůli své chloubě místo v chovu, na pekáči.
Tímto příspěvkem bych chtěla apelovat na úpravu vyhlášky Ministerstva zemědělství ČR č. 53/2001 Sb.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *