Nové bydlení pro holštýnky

Agrodružstvo Košetice poblíž Pelhřimova hospodaří na 3000 ha zemědělské půdy, z toho je 2800 ha orné půdy. Pěstují zde převážně obilniny, brambory, řepku a len, hlavním úkolem rostlinné výroby je zajištění krmivové základny pro rozsáhlou živočišnou výrobu: chov skotu v počtu 2500 kusů, z toho 900 dojnic, chov prasat se 310 prasnicemi základního stáda, 40 tisíc brojlerových kuřat a šest tisíc hus.

Stěžejním úsekem živočišné výroby je v Košeticích právě chov skotu. Převodné křížení bylo zahájeno nížinným černostrakatým skotem a od roku 1992 pak moderním typem amerického holštýna. Po roce 1989 museli v podniku provést několik převážně ekonomických opatření, například snížit počet pracovníků více než o polovinu. V posledních letech proběhly rekonstrukce stájí a instalace nové dojírny, které se významně podílejí na úspěších podniku.

Stáje v Košeticích
V současné době chovají v celém družstvu 900 dojených krav, v košetických stájích je jich 500 kusů, z toho 460 krav a zbytek jalovic. Kapacita je ještě o zhruba 150 míst vyšší, doskladňování vlastními jalovicemi probíhá postupně.
Nejvíce pozornosti vzbudí v každém návštěvníkovi nová stáj pro 360 dojnic, pozadu nezůstane ani rekonstruovaný bývalý čtyřřadý kravín pro 230 kusů a porodna z kravína typu K-96, která pojme asi 70 plemenic. Všechny provozy jsou bezstelivové, o pořádek se starají shrnovací lopaty. Výjimkou je přistýlaná porodna, která se vyhrnuje jednou denně. Samozřejmostí jsou kvalitní a prostorné jímky disponující minimálně šestiměsíční kapacitou ukládání kejdy.
Mláďata jsou po narození 14 dní ubytována ve venkovních individuálních boxech, po této době odcházejí do teletníku. V Košeticích praktikují uzavřený obrat stáda, všechna telata jsou odchována v podniku. Prakticky všechny jalovičky se zařazují do chovu jako obnova stáda, býčci se prodávají ve věku 24 měsíců a přibližné hmotnosti 600 až 650 kg na jatka. „Přestože jsou to holštýni, přirůstají dobře a ekonomiku rozhodně nezhoršují,“ upřesňuje zootechnik Jiří Klubal.

Karuselová dojírna
Výjimečnost košetické dojírny Westfalia pocítí návštěvník hned při příchodu. Do velkého kruhu musí totiž projít podchodem s několika schody. Pak už se ocitne uprostřed kruhu, ze kterého na něj při dojení „kouká“ 32 mléčných žláz. Dva dojiči v jedné směně se mají co otáčet. I když – otáčet se vlastně nemusí, to hlavní za ně udělá hydraulický pohon dojírny umožňující plynulou regulaci otáček podle dojivosti konkrétních krav. Jednoduchost přístupu do dojírny je dána tzv. Easy entry, tzn. příchodem bez vstupní branky. Dojnice jsou identifikovány až při zastavení na kruhu. Při odchodu každé krávy probíhá automatická dezinfekce struků, tzv. autodipping. Prostředí v čekárně, kam se vejde zhruba 90 dojnic, což je i kapacita jedné skupiny, zlepšují sprchy, které dojnice rády vyhledávají zvláště v parných dnech.
Respondery na krku zvířat umožňují provázanost mezi jednotlivými údaji a ošetřovatelem, například u vodivosti mléka si může obsluha stanovit intervaly, ve kterých se mohou pohybovat hodnoty vodivosti mléka.
Na tuto technologii navazuje i zázemí mléčnice, kde najdeme zbrusu nový tank s přímým chlazením o objemu 10 000 litrů mléka. Při tomto způsobu jsou chladicí prvky uloženy přímo v plášti nádrže, a jsou tak vlastně v přímém kontaktu s mlékem. Výsledkem je úspora energie a zvýšená kvalita konečného produktu. Dnes se denní nádoj pohybuje právě kolem deseti tisíc, do budoucna je do rezervy připraven další pětitisícový mléčný tank.
Z hlediska softwarového vybavení se na farmě používá program pro řízení stáda Dairy plan DP5 v návaznosti na identifikaci a sběr dat v dojírně.

Zlepšilo se všechno
Krmení v Košeticích zajišťují pomocí míchacího krmného vozu dvakrát denně, navíc se ještě čtyřikrát za den krmivo přihrnuje. Krmné dávky existují v pěti variantách: pro porodnu, suchostojné dojnice a tři produkční skupiny. Například ve složení nejkoncentrovanější dávky po otelení najdeme 12 kg jaderného krmiva, které tvoří z jedné čtvrtiny vlastní kukuřičné zrno a ze tří čtvrtin ostatní kupované komponenty (např. sója, minerální látky atd.). Do směsi patří ještě kukuřičná siláž a jetelová senáž v dávce přibližně 18 kilogramů.
Podle slov zootechnika se převedením dojnic z původní vazné stáje zlepšily všechny produkční i reprodukční ukazatele. Při průměrné denní užitkovosti 24 kg mléka se dnes dosahuje 50% zabřeznutí po všech inseminacích a hlavně se zlepšily vnější příznaky říje, a tím i jejich vyhledávání.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *