Nové stáje pro nové prasnice

Rozhodnutí kompletně rekonstruovat stáje pro prasata, v návaznosti na to zcela vyměnit základní stádo prasnic a počet prasnic ještě zdvojnásobit si většinou žádá nejen pečlivou úvahu, ale i notný kus odvahy. Ta rozhodně nechybí vedení Zemědělského družstva Sedlejov nedaleko Telče.

„Všechno většinou souvisí se vším,“ říká předseda družstva Josef Uhlíř. „Přibližně v srpnu 1993 jsem začali s rekonstrukcemi staveb pro skot a jak se krávy a jalovice stěhovaly, zůstávaly nám prázdné stáje. Protože původní stáje pro prasata už nevyhovovaly stáli jsme před problémem, jestli chov prasat zrušit úplně a nebo nejen rekonstruovat stáje, ale i kompletně obměnit základní stádo prasnic. Výsledky rozhodnutí vidíte dnes – rekonstruované porodny, stáje pro předvýkrm i výkrm a zcela nové stádo prasnic od PIC. Asi bychom si sami před sebou neobhájili, kdybychom od chovu prasat ustoupili. To bychom pak mohli postupně rušit všechno, protože se vším jsou problémy, a nakonec bychom nedělali nic“
První rekonstrukce byly provedeny v roce 1995, kdy šlo o rekonstrukce stájí pro výkrm prasat. Vhodnými objekty se staly dvě bývalé haly pro výkrm brojlerů (ten byl zrušen v roce 1993). Obě haly jsou vybaveny krmnou technologií pro suché krmení se samokrmítky s příjmem krmiva ad libitum, prasata jsou ustájena na hluboké podestýlce.
Hlavní rekonstrukce stájí pro prasata spojená s výměnou chovného materiálu začala na jaře roku 1999, a to z bývalého teletníku na porodnu s kapacitou 230 prasnic. Tímto absolvovala svoji premiéru v ZD Sedlejov akciová společnost Farmtec Tábor. Porodna se dělí na několik částí – porodní část, kde je šest porodních sekcí, kotce jsou částečně zaroštované a vybaveny doupaty pro selata s výhřevným panelem, dále skupinovými boxy pro březí prasnice a individuálními boxy, kde jsou prasnice inseminovány a měly zůstávají zde přibližně 25 dnů po inseminaci. V porodně je instalována krmná technologie Daltec se samokrmítky na suché krmení.
Další v pořadí byla rekonstrukce bývalé porodny na stáj pro předvýkrm s kapacitou 950 kusů, opět „made in Farmtec“. Technologie v předvýkrm u již odpovídá předpisům EU a požadavkům welfare – podlahu v kotcích, který je určen pro 35 selat, tvoří ze dvou třetin rošty a z jedné třetiny betonová podlaha. Menší selata mají v kotcích ještě doupata a výhřevné panely, i zde se používají samokrmítka na suché krmení.
Zatím poslední akcí, kterou zde táborská společnost prováděla byla v loňském roce byla rekonstrukce staré porodny na „zbrusu novou“ s kapacitou 109 kusů a s vybavením stejným jako u její větší kolegyně. Celková kapacita tak činí 340 prasnic, ideální stav je 300 prasnic a 40 prasniček.
„ Ze stájí pro prasata zde máme ještě třetí výkrmnu s kapacitou 640 prasat, kde je krmná technologie na tekuté krmení a roštová podloha,“ doplňuje přehled hlavní zootechnik Ing. Miloš Uhlíř.
Systém do nových stájí nové prasnice se ovšem v Sedlejově vyplatil: Již v prvním roce na nové porodně dosáhly prasnice vynikajících reprodukčních ukazatelů – lépe řečeno 23 odchovaných selat na prasnici a rok. Přírůstek v předvýkrmu dosahuje 450 až 480 g, ve výkrmu se průměrný přírůstek pohybuje mezi 750 až 800 g. „Prasata dodáváme do Masozávodu Krahulčí v průměrné porážkové hmotnosti 106 kg, podíl libové svaloviny se pohybuje od 54,5 do 57 %. Nyní realizujeme prasata za velmi slušnou cenu 48 Kč/kg a doufáme , že tato cena vydrží co nejdéle,“ usmívá se hlavní zootechnik.
Dobré zpeněžování prasat se výrazně projeví i na ekonomice celého družstva, protože tržby ze živočišné výroby tvoří více než 60 % celkových tržeb družstev. Kromě užitkového chovu prasat, čítajícího 3000 kusů, mají v Sedlejově i 1350 kusů skotu, z toho 480 krav s průměrnou užitkovostí za loňský rok 6986 kg mléka s obsahem 3,33 % a množstvím 233 kg bílkovin. V roce 1991 pracovalo v družstvu 316 lidí, dnes je to 100 pracovníků, radikální úbytek pracovních sil zaznamenala zvláště živočišná výroba právě v souvislosti se rekonstrukcemi. V celém chovu prasat například pracuje pouze 6 lidí!
Zemědělské družstvo Sedlejov hospodaří na celkové výměře 2100 ha zemědělské půdy, z toho je 1630 ha půdy orné. „Většinu obilovin, které pěstujeme na 52 % orné půdy, zkrmujeme v živočišné výrobě. Máme vlastní malou míchárnu krmiv, takže dokupujeme pouze minerálně-vitamínové doplňky, prestarter pro selata a směs pro dojnice. Všechny ostatní směsi si mícháme sami,“ vysvětluje výživářskou politku družstva předseda .
„Ač by se mohlo zdát, že u nás všechno optimálně funguje, víme, že se nevyplácí zůstat stát na místě. Už dneska plánujeme rekonstrukci další výkrmny s plánovanou kapacitou 1200 kusů, a to ve chvíli, kdy se nám uvolní odchovna mladého dobytka. Naše roční produkce vepřového masa zatím dosahuje 610 tun a chceme se dostat na 700 tun. Takže je pořád co zlepšovat a plánovat.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *