Nové trendy ustájení prasat

Vývoj technologií v chovech prasat je nejen v souladu s předpisy Evropské unie na ochranu zvířat, ale současně musí akceptovat i požadavky minimálního vlivu na životního prostředí. Do této koncepce zapadají i projekty disponující větším podílem automatizovaného řízení a vybavené pokročilým počítačovým software, které by mělo nejen pečovat o dobré životní podmínky zvířat, ale zejména pomoci zlepšit produktivitu a ekonomiku produkce vepřového masa.

 

K perspektivním projektům patří například navrhovaný koncept stáje „2030“, který je zajímavý především svou koncepčností.

„Uvedený prototyp, který je navrhovaný pro skupinu šedesáti zvířat, řeší všechny kategorie a komplexní mechanizaci. Systém je vysoce automatizovaný se zapojením automatické ultrazvukové detekce březosti, volnými kotci pro prašení, které jsou koncipované jako skupinové, ale s možností je oddělit. Kotce jsou ve dvou velikostech, šest je normálních a dva větší, pro starší a větší prasnice. Jsou vybaveny vším, co by měly mít a od volného prostoru jsou odděleny speciální brankou, která může prostor oddělit kompletně, umožnit uzavřením dolní části vycházet do společného prostoru prasnici a selata nepustit z kotce. Je to takový „zvýšený práh“ nebo lze kotec otevřít úplně. To se děje, když mají selata devět dnů. Systém řeší i čištění vzduchu,“ okomentoval vedoucí oddělení chovu prasat v Kostelci nad Orlicí Ing. Miroslav Rozkot, CSc.

Jak již bylo naznačeno v úvodu, v nových trendech se počítá s vyšším zapojením automatizovaného řízení.

„Španělský projekt P Plus Farm ukazuje, že nejpokročilejší zařízení a technologie, jakož i nový počítačový software může zlepšit produktivitu a ziskovost produkce prasat a zároveň pečovat o dobré životní podmínky zvířat. A společnost, která jej realizovala, tvrdí, že dosáhla tohoto cíle s multidisciplinárním týmem 22 odborníků od veterinářů po programátory.  V souladu s předpisy EU na ochranu zvířat integruje efektivní technologie pro řízení krmení, klimatické parametry počítačového propojení a používá prostředky ke generování čistých energií k dosažení nejvyšších pracovních a zdravotních norem. Modelová farma není nijak malá, má 3300 prasnic. Základním prvkem projektu je jeho počítačový program, který integruje, zpracovává a analyzuje data. Není to jen další z řady řídicích programů, ale na vyšší úrovni zpracovává a analyzuje data, která jsou kompatibilní s programy běžně používanými zemědělci. Po přenesení výrobních dat do programu to počítá všechny proměnné a po jejich analýze ukazuje skutečnou situaci na farmě. Zpracovává údaje o reprodukci, výživě, podmínkách prostředí (teplota, vlhkost atd.), ale také řeší zdravotní stav, ošetření, vážení, měření hřbetního tuku nebo třeba i spotřebu vody. Díky úsporám z použití účinnějších technologií a využívání alternativních zdrojů energie jsou ventilační systémy schopny ušetřit 75 procent spotřeby energie a použité panely mohou snížit spotřebu tepla o 25 procent. Navíc farma byla navržena tak, aby více využívala přirozeného světla namísto umělého osvětlení. Účinná izolace stěn a střechy také přispívá k tomu, aby vše bylo efektivnější a ziskovější,“ doplnil odborník z východočeského pracoviště VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves.*

Více se dočtete v srpnovém čísle časopisu Náš chov.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *