Nutrie, současnost a perspektivy chovu

Chov kožešinových zvířat prochází v posledních letech těžkou krizí. Kromě masožravých norků a lišek, které ničí vysoká cena jatečného odpadu téměř vymizeli i býložravé nutrie. V ČR registruje svaz chovatelů kožešinových zvířat jen 13 chovatelů nutrií, přičemž šest z nich už zvířata nemá. Přesto jsme jednoho skalního příznivce nalezli a zajeli jsme k němu do Rajhradu na jižní Moravě.

Pan Václav Alexa je jedním z nejzkušenějších chovatelů nutrií, začínal s nimi již v roce 1964, kdy si pořídil prvních šest zvířat. Dnes chová zhruba 250 zvířat, ale v dobách největší slávy jeho chov čítal přes 600 nutrií. Dříve měl zajištěn pravidelný odbyt do Ruska, ten ale loni skončil a proto nyní hledá nového odběratele. „Pokud si nezajistíte solidního odběratele v zahraničí, je chov prodělečný,“ říká Alexa. Výkupní cena kožky – 80 Kč, kterou nabízejí někteří domácí obchodníci, je směšná, přesto chovatelé jsou v takové situaci, že často řeknou ano.
Ekonomika chovu nutrií u nás a v zahraničí
V sousedním Německu se cena kůže nutrie pohybuje mezi 30 až 40 markami (cca 600 Kč) a v Polsku činí 35 zlotých, což je více než 300 Kč. A navíc mají v Polsku 50% dotace na náklady. Okolní státy podporují chov kožešinových zvířat v daleko větší míře. U sousedů je také rozvinutý obchod a navazující zpracování suroviny. Přitom zvířata máme v České republice velmi kvalitní, ale chovatelů je málo a nejsou jednotní. Proto se nemohou dostat na zahraniční trhy. Aby se chov stal rentabilním, je třeba ceny kůže udržovat na úrovni minimálně 350 Kč. Cena masa na trhu dosahuje 100 Kč za kg, jatečný kus (v kožkové zralosti, tj. ve věku 7 až 8 měsíců) váží zhruba 3 kg.
Zootechnika chovu nutrií
Poptávka po mase je přitom obrovská, velmi zvláštní tmavé maso poptávají hotely, restaurace ale i nemocnice a další instituce. Opět odbyt vázne na malém počtu chovatelů, proto v ČR chybí jatecký provoz pro tato zvířata. „Každý hrabe na svém písečku a nesnaží se něco udělat pro celé odvětví,“ stěžuje si Alexa.
Cena chovných zvířat se na trhu pohybuje kolem 500 Kč. V chovu mohou být samci zhruba tři roky, samice pan Alexa vyměňuje po 4 až 6 vrzích. Samice se zapouštějí poprvé ve věku 6 měsíců. Poměr pohlaví udávají učebnice 1:3, ale pan Alexa prověřeného samce používá až na 8 až 12 samic. Březost nutrií trvá 130 dní, takže vrhají mláďata dvakrát ročně. Majitel by měl odchovat minimálně 10 mláďat od samice za rok.
Samec je ve stádě šest týdnů, potom je ze stáda odstraněn aby neobtěžoval březí samice. Porody pak probíhají najednou, během krátkého období. Po dvouměsíčním kojení se mláďata odstavují. Samice mají měsíc klid a pak putují opět k samci. Mladí jsou kožkováni v kožešinové zralosti ve stáří 7 až 8 měsíců.
Výživa nutrií
Nutrie jsou býložraví hlodavci, základem jejich krmné dávky jsou objemná krmiva a jako přídavek se podává jádro. Příkladem vhodných krmiv je krmná řepa krouhaná či drcená, vojtěška či jiná jetelovina v čerstvém stavu či suchá řezaná, nebo jako granule nebo pařené brambory. Z koncentrovaných krmiv se předkládají veškeré obilniny, šrotované nebo celé, odpadní mouky, otruby, odpady z pekárny, kukuřice v jakémkoli stavu. Minerálie přidává pan Alexa jen v zimě, jde o minerály určené pro králíky, kteří mají k z hospodářských zvířat nutriím nejblíže. „Zásadně nekrmím trávu z příkopů, může tam být vlaštovičník, pryskyřník a další jedovaté rostliny, na které jsou nutrie, zvláště mláďata velmi citlivé,“ dodává Alexa.
Ustájení a použité technologie
Výběhy jsou zhotoveny z eternitových desek s betonovým podkladem. Zadní část je zastřešená, pan Alexa nedoporučuje budníky, v těch se totiž zvířata potí. Když pak vylezou ven do mrazivého počasí, nastydnou a následují zažívací problémy. Lépe je chovat otužilá zvířata, která pod jednoduchým přístřeškem nejen spí, ale i rodí. Je ale třeba dbát na dostatek čisté a suché podestýlky.
Všechny samice v jednom kotci musí být sestry nebo polosestry, pak se mláďata hřejí a krmí u všech samic v kotci, všechny samice jsou pro mláďata „tety“. Pokud by byla v kotci cizí samice, bylo by vše v pořádku během celého roku kromě porodů. Po vrhnutí mladých by tety „cizím“ mláďatům nedaly pít, nehřály by je. Tato identifikace příbuznosti se děje pomocí pachů.
Ze začátku choval pan Alexa zvířata ve výbězích s bazénky. Již před mnoha lety je však zaroštoval a nyní slouží jen jako místo pro kálení u napáječky. „Bazénky jsou sice pro nutrie zábavné, ale bez nich je chov efektivnější – voda je drahá a zvířata navíc nepřirůstají, říká chovatel. Navíc je chov bez vody hygieničtější a vliv na kvalitu srsti „bezvodý“ chov nemá. Spotřeba vody u nutrií bez bazénků je velmi vysoká, je bezpodmínečně nutné zajistit její dostatek, jinak žravé nutrie dostávají zácpu. Rozhodující je průtok a spolehlivost napaječek.
Stahování nutrií je náročnější než u králíků, tuto činnost je třeba provádět velmi opatrně, speciální technologií. Pan Alexa chová tři rázy nutrií, nejvíce má standardně zbarvených jedinců, následují stříbrné nutrie a třetím rázem je grönland, což je zbarvení podobné stříbrným nutriím ale s hnědým nádechem.
K nutriím se ještě rozhodně vrátíme v některém z následujících čísel časopisu Farmář.
Text a foto František Meixner

Komentáře ke článku 5

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *