O čem dnes uvažují chovatelé mléčného skotu

Cena prodaného mléka začíná být pro farmáře příznivější. Zvýšení ceny mléka vytváří prostor ke zvýšení jeho produkce. Investice do výroby mléka již v mnohých chovech neprohlubuje ztrátu prodejem za nepříznivou cenu. Manažeři dnes uvažují o nejvhodnějším způsobu této investice. Podle mé zkušenosti je nejčastější téma této úvahy, jak zvýšit užitkovost dojnic.

Jak? Nakoupí se dražší koncentráty, doplňkové produkty, silážní konzervanty. To je nejjednodušší postup, nemusí však být nejlepší. Náklady se nemusí vrátit ve vyšší produkci mléka. Nejčastěji to bývá proto, že chovatel nesplnil základní nezbytné parametry pro chov mléčného skotu, má rezervy. Pod pojmem parametry chovu si můžeme představit kompletní přehled požadavků k dojnic k jejich „bezchybnému provozu“. Řadíme sem požadavky na genetiku, prostředí a výživu, nic nelze vynechat. Zde platí podmínka „ano, ale“ –neboli: Ano, efekt po podání dražších koncentrátů se dostaví, ale jen tehdy, pokud splníme co nejvíce požadovaných parametrů.

Kvalita objemných krmiv
Na příkladu jednoho chovu uvedu nejdůležitější rezervu. Tou je kvalita objemných krmiv. V loňské deštivě sezóně byla sklizeň vojtěšky na senáž velmi problematická. Podnik sklidil první seč vojtěšky ve velmi nedobré kvalitě. Maximální únosná dávka pro dojnice v laktaci je do 5 kilogramů, lépe méně. Senáž je proto přednostně zkrmována mladému skotu. Zabřezávání jalovic po první inseminaci následně pokleslo pod 10%. Podání speciálních minerálií, které jsou velmi účinné při zvyšování březosti, přineslo v tomto případě téměř nulový efekt. Problémová senáž se podává také u dojnicím stojícím na sucho. Dojnice v přípravě na porod již dostávají kvalitnější objemná krmiva stejně jako dojnice v laktaci. O tom že je to jen „symbolická náplast”, svědčí bohatý výskyt zdravotních problémů otelených dojnic.
Poškozené trávení suchostojných dojnic nastartovalo zdravotní poruchy, které se projevily po porodu. Podání doplňkové směsi nejnovější generace dojnicím v přípravě na porod přineslo pouze zanedbatelný efekt. V obou případech bylo trávení natolik poškozené, že nákladný výživářský doplněk nemohl být využitý. Chovatel má v chovu skotu rezervy. Příklad který jsem použil je markantní. Většina chovatelů překonává menší problémy. Bohužel však zde platí další pravidlo:. Malé problémy se sčítají. V celkovém součtu pak vzniká rezerva v naplnění parametrů pro chov mléčného skotu.
Ve svém příspěvku se zaměřím na jeden konkrétní chov, Petrovice u Sedlčan. Je to chovatel, který své rezervy programově vyhledává a jejich odstraněním postupně naplňuje chybějící parametry pro chov mléčného skotu. Ve svém příspěvku popíši rezervy, které jsme s chovatelem nalezli během jedné běžné návštěvy.

Užitkovost dojnic stagnuje
Chovatel provádí převodné křížení původního kombinovaného stáda na holštýnské plemeno. V minulých letech zde docházelo ke každoročnímu nárůstu užitkovosti dojnic okolo 500 litrů mléka. Letos nastala stagnace, ke zvýšení nedošlo. Přitom ještě v květnu a v červnu byl vývoj denní užitkovosti příznivý, pohybovala se okolo 19 litrů mléka. Pak nastal hluboký propad. Příčina problému je velmi jednoduchá a velmi vážná. Tepelný stres.
Velmi teplý rok 2000 byl velkou zátěží pro zdraví a užitkovost dojnic. Rok 2001 nebyl teplejší, dopad na zvířata byl však ještě mnohem horší. Důvodem byla vyšší vlhkost vzduchu. Při zvyšující se vlhkosti vzduchu dochází k jeho zhuštění vodní párou a organismus zvířete je efektivněji ohřívaný. Pro přiblížení tohoto vztahu použiji naše zimní pocity, kdy je nám příjemněji při desetistupňovém mrazu, kdy je vlhkost vzduchu snížená, než při teplotě okolo nuly, kdy je ještě navíc mlha. Důvod tkví v efektivnějším odvodu tělesného tepla vlhkým vzduchem. V loňském roce se přidružila ještě jedna „zákeřnost”, vzduch byl vlhký po dlouhotrvajícím deštích, vysvitlo slunce a pokud bylo bezvětří, nastalo dusno „před bouří”. Několik hodin takového dusna stačilo k vyvolání intenzivního tepelného stresu. Jeho dopad je komplexní, chovatele se dotýkají především čtyři ukazatele:
1. Pokles užitkovosti
V srpnu loňského roku, kdy došlo k nejtěžšímu tepelnému stresu, se propadla užitkovost o 1 až 4 litry mléka během několika dnů. Návrat na úroveň původní užitkovosti trval podstatně déle, většinou až do září nebo listopadu. V Petrovicích byl propad denního nádoje tři litry a trval do listopadu, protože tepelný stres byl skutečně intenzivní.
2. Propad obsahu bílkoviny v mléce, v některých případech až na hranici nestandardu.
V některých případech byl propad obsahu bílkoviny překvapivě nízký. Zde se dá najít určitá souvislost mezi hloubkou propadu užitkovosti a obsahu bílkoviny v mléce. V mnoha chovech, kde došlo k propadu užitkovosti o 2 až 4 litry mléka, nedošlo ke stejně výraznému propadu obsahu bílkoviny. Navíc se obsah bílkoviny v krátké době vrátil na původní, nebo dokonce vyšší hodnotu. Zde můžeme najít vztah mezi úlevou dojnic po snížení užitkovosti, která zrychlila jejich adaptaci na předchozí stres. Návrat do původního stavu se týkal většinou jen obsahu bílkoviny, nárůst užitkovosti byl mnohem pozvolnější. V Petrovicích byl propad užitkovosti tak vysoký, že k poklesu obsahu bílkoviny nedošlo, naopak došlo k postupnému nárůstu na obsah okolo 3,6 % bílkoviny v mléce.
3. Zdravotní stav vemene, nejbolestivější následek vedra
V Petrovicích se hojně vyskytly typické horečnaté mastitidy. Byly velmi obtížně léčitelné, mnohdy dokonce neléčitelné. Platil zde podobný vztah jako u poklesu bílkoviny v mléce ve vztahu k užitkovosti. V mnohých chovech (v Petrovicích také), kde byl vysoký propad užitkovosti, byl výskyt mastitid omezený.
4. Zhoršené zabřezávání
V některých chovech došlo k propadu procenta zabřezávání po první inseminaci na úroveň blízkou nule. Obrat k lepšímu nastal opět až od září do listopadu. V Petrovicích se už v minulosti vyskytly problémy s nízkou březostí. Náprava, kterou provádím v rozsahu mé služby, má většinou tři etapy. První bývá omezení výskytu poporodních komplikací na ojedinělé případy. Pokud se březost nezlepší, zaměřím se na kontrolu výživy ve vztahu ke zdraví zvířat. Poslední postup je založen na doplnění vysoce stravitelných mikrominerálií do krmné dávky. V Petrovicích dosáhla březost po první inseminaci v květnu 57 %. Pak nastalo horké léto a březost po první inseminaci klesla o 20%. Bylo nutné sáhnout k mikrominerálnímu doplňku. Zde musím znovu připomenout, že speciální výživářský doplněk „pracuje” jen tehdy, když jsou hlavní parametry chovu v pořádku. Pokud se v chovu vyskytují hrubé problémy, je zbytečné doplněk podávat. A naopak, pokud je „hrubý”stav dobrý, je užitečná zpětná kontrola účinnosti doplňku jeho vyřazením z výživy a vyhodnocením vývoje.
V Petrovicích jsou laktující dojnice ustájené ve velkokapacitním kravíně. Jedná se o rekonstrukci vazné stáje,která je velice zdařilá. Jediný nedostatek představuje nízká kubatura stáje a nedostatečná plocha větracích otvorů. Chovatel se po letošní zkušenosti rozhodl provést radikální nápravu. Bude rekonstruovat hřebenovou větrací štěrbinu, kterou ještě doplní větráky.
Tato zkušenost má obecnou platnost. Mnozí chovatelé považovali úroveň větrání stáje za dostatečnou. Loňské léto pro ně mělo „špatnou zprávu”, větrání nebylo dostatečné. Jiní chovatelé věděli, že větrání má rezervy, nebylo však pro ně lehké investovat statisíce do větrání. Loni sečetli své finanční ztráty, které vznikly snížením plateb za nestandardní mléko, náklady na léčbu mastitid a zmařenou inseminaci. Přidali hodnotu dojnic vyřazených z důvodu mastitidy a došli k mnohem horším ekonomickým důsledkům.

Podzimní vlna chřipek telat
Podle sledování v chovech v zahraničí je tepelná zátěž problém s fatálními následky. To se týká především dojnic na počátku a ve středu laktace. Dojnice na konci laktace a po zasušení unikají naší pozornosti, protože se s zátěží mnohem lépe vyrovnají. Problém nastává až po porodu. Průběh porodu je zhoršený, poporodní komplikace jsou mnohem častější. Následná laktace není plnohodnotná. Jsou zde ale také problémy s telaty, která mívají často zdravotní problémy. V tomto chovu byl nejdramatičtější dopad na zdraví telat, podzimní vlna chřipek se podobala lavině.

Stav zvířat po porodu.
Do listopadu loňského roku sloužila v Petrovicích původní vazná porodna. Měla své limity. Po zavedení moderní výživy v období přípravy na porod došlo k omezení výskytu poruch po otelení na ojedinělé případy. Přesto jsme ještě nebyli spokojení. Dojnice odcházely do produkční stáje “unavené”. Náprava je dvojí.
1. Na zlepšení aktuálního stavu byl podán doplněk, který obsahuje koncentrovanou energii a vápník ve stravitelné formě. Zde je správné znovu podotknout, že všechny jemné doplňky mají v hrubých (méně příznivých) podmínkách omezený efekt. Naopak, v dobrých podmínkách je použití různých nákladných preparátů v období přípravy na porod velmi užitečné. Návratnost nákladů je mnohonásobná. V tomto chovu byly hrubé podmínky na přijatelné úrovni, přídavek se osvědčil.
2. Od listopadu loňského roku byla otevřená nová moderní volná porodna. Chovatel nepodcenil důležitost porodny a velkoryse investoval, očekáváme tedy dobrou návratnost. Porodna odpovídá poslednímu vývoji v názoru na organizaci výživy ve stání na sucho.
Oproti minulým letům přibylo několik nových skupin zvířat s rozdílnou výživou. Stání na sucho a příprava na porod se rozšířila o „ranou” přípravu na porod. Sem přicházejí zvířata 4 až 5 týdnů před porodem a jejich krmná dávka je bohatší než ve stání na sucho. Pokud je chov velký a chovatel má dostatek kotců, může se porodna rozdělit na dvě kategorie, jalovice a dospělé dojnice. Pokud je kotců méně, pak je velmi užitečné, když příprava na porod, vlastní porod a období krátce po porodu probíhá u jalovic odděleně.

Užitkovost dojnic nedosahuje produkční účinnosti krmné dávky
Produkční úroveň krmných dávek v tomto chovu je vyšší o 4 až 6 litrů mléka než je skutečná užitkovost. To chovateli zvyšuje aktuální náklady na koncentráty. Příčina snížené užitkovosti je jednoznačná, dobíhá negativní dopad horkého léta. Na druhé straně je spotřeba objemných krmiv v jednotlivých laktujících skupinách na úrovni 14,5 až 16 kg sušiny. Tento příznivý údaj nás vede k přesvědčení, že užitkovost v krátkém termínu určitě vzroste. Pokud bychom snižovali produkční úroveň krmných dávek, mohli bychom nárůstu bránit.. To se týká především vysokoprodukčních skupin. U skupin méně produkčních bude nárůst užitkovosti postupný, ale snížení produkční účinnosti neplánujeme z důvodu podpory dojnic po letní tepelné zátěži.

Pufr ve výživě dojnic
Ve vysokoprodukčních skupinách dojnic byl podáván pufr ve volné nabídce k individuální nápravě problémů dojnic. Jeho spotřeba byla do 0,1 kg na kus a den, tedy běžná. Po spotřebování byl tento přípravek nahrazen jiným pufrem, který obsahuje sodu a který je chuťově atraktivnější. Spotřeba nového pufru vzrostla tak dramaticky, že nebylo možné ji ani stanovit. Dojnicím stačilo, když viděly zootechničku s pytlem pufru a začaly se předem tlačit u žlábku, kam se pufr sypal. Tlačenice nastala dokonce i v době, kdy se na žlab podalo malé množství zelené píce, tedy „nedostatkového” atraktivního krmiva. Po podání pufru došlo k „souboji kdo rychleji a více”a během několika minut celý pytel zmizel.
Provedl jsem cílený dotaz v ostatních chovech formou dotazníku. Podle získané zkušenosti jsem došel k závěru, že se zde jednalo o dva problémy. Dojnice pufr potřebovaly ale zároveň „nutkavě chtěly”. Potřeba pufru byla způsobená subklinickou poruchou trávení, jejíž příčiny byly následující.
1. Stav dojnic po porodu nebyl ideální, i když porody probíhaly bez problémů. Porodna nebyla vyhovující, dojnice byly „unavené”.
2. Kotce pro vysokoprodukční krávy, kam otelené dojnice přicházely, neměly volné lehací boxy a rezervu v prostoru u žlabu. Otelené „unavené” dojnice se musely uplatnit v konkurenčním boji o prostor.
3. Situace se zkomplikovala tepelným stresem v letním období.
Nutkavý zájem o pufr způsobila mírně slaná chuť. Dojnice byly ve stresu a atraktivní slanou chutí svou zátěž kompenzovaly.
Náprava byla dvojí. Rychlá náprava spočívala v podání původního pufru k optimalizaci trávení. Ke kompenzaci stresu byla nabídnuta kusová sůl. Pomalá náprava spočívá v postupné eliminaci důvodů celého problému.
Zde bych chtěl podotknout, že se podání kusové soli jako „antistresoru” v mnoha chovech osvědčilo. Osvědčila se i stará praxe, přídavek soli jalovicím pro zlepšení reprodukčních ukazatelů jako první – levné opatření.

Zdravotní stav paznehtů v zimě
Problém s onemocněním paznehtu dojnic je chovatelům důvěrně známý. K nápravě používají průchozí nebo stacionární vany s různými aditivy. Nejúčinnější prostředek je formaldehyd, který je ale v teplotách nižších než 13 st. méně účinný. Ani po konzultaci se spolupracujícím veterinárním lékařem MVDr. Králem jsme nezjistili možnost úpravy formaldehydu, tak aby jej bylo možné použít i v zimním období. Dr. Král doporučuje skladovat formalín v teplotách nad 13 st. V zimním období doporučuje použít do lázně horkou vodu. Pokud to není možné, je přesto lépe použít vodu studenou se sníženým léčebným efektem, než nechat onemocnění bez kontroly. V Petrovicích problém zimní lázně vyřešili velice elegantně. Výpusť průchozí vany se nezavírá zátkou, ale výhřevným tělesem. Tím se zajistí žádaná teplota vody i v zimě. Pokud se lázeň používá pravidelně, je možné k udržování dobrého stavu končetin volit teplejší dny, kdy je nižší spotřeba energie na ohřev lázně. V Petrovicích s úspěchem ověřili doporučení Dr. Krále a lázeň používají jednou měsíčně po 3 dny dvakrát denně.
Naproti tomu v několika chovech použili suchou lázeň, vápenný hydrát. V některých vazných chovech se osvědčil, ale je potřeba hydrát po použití odstranit a stání zastlat, aby nedošlo k vysušení vemene. Vápenný hydrát byl použit s úspěchem i v jednom volném chovu v brodící vaně jako roztok.
Vybudování brodící vany ve stávajícím prostoru stáje nebývá snadné. Možným řešením může být „rychlá vana “. Konstrukce je velice jednoduchá. Potřebujeme jen dva dřevěné trámy a stavební pěnu. Vybereme místo v nějaké chodbě, která je ohraničená dvěmi stěnami nebo zábranami. Chodba se přepaží dvěma trámy, které se utěsní k zemi stavební pěnou. Trámy se ještě ukotví a můžeme plnit lázeň. Pokud chceme lázeň použít na léčbu závažnějšího výskytu

onemocnění, použijeme ji jako „stacionární”. Dojnice zde budou po určitou dobu stát. Pak nám stačí dvě kovové trubky, kterými přepažíme chodbu. V každém případě je nutné zajistit pohyb vzduchu, protože páry formalínu mohou v letním dusnu a vedru dráždit zvířata. Může dojít k poleptání dýchacích cest, v horším případě i k úhynu.

Místo závěru
Nakonec se zmíním o jedné velice časté rezervě, která se nachází v mnoha chovech. Je to stagnace v užitkovosti prvotelek. Podle mého sledování v chovech velmi často zaostává užitkovost prvotelek, které jsou geneticky hodnotnější za užitkovostí dojnic. Běžný rozdíl je od 500 do 1000 litrů mléka za laktaci. Chovů, kde je rozdíl menší, nebo žádný, je velmi málo. Hlavní příčiny této stagnace jsou dvě:
1. Špatný odchov jalovic. Toto je rozsáhlé téma, proto se zaměřím pouze na nejčastější problém. Vývoj jalovic do jednoho ruku věku nebývá dostatečně intenzivní. Podle mé zkušenosti není mnoho chovů, kde je vývoj jalovic na optimální úrovni. Nejčastějším důvodem je úspora nákladů na nesprávném místě. Jalovice, na kterých se nešetří jsou ranější a je možné je otelit ve 23 – 25 měsících stáří.
V chovech přetrvává zastaralý názor, že se zvířata nesmí „podtrhnout” ranějším připuštěním, dříve než ve věku 16 – 19 měsíců stáří. Později připuštěné jalovice však ztuční a užitkovost prvotelek je snížená.
2. Špatná příprava na porod. Zmíním se o dvou rezervách.
Změna technologie v odchovu jalovic a s tím související zavedení volného ustájení je pro chovatele relativně snadný a velice efektivní krok. Prvním krokem bývá rekonstrukce stáje pro laktující dojnice. Ustájení suchostojných krav a příprava na porod bývá rekonstruováno nakonec. Jalovice, které nebyly zvyklé na vazný systém, se dostávají do řetězce problémů. První problém představuje návyk na řetěz. Nejhorší variantou vůbec je násilné seznamování jalovice s řetězem, s obsluhou a s vedle stojící dospělou dojnicí, která v rámci hierarchie dá novému zvířeti jasně najevo, kdo je zde „šéfem”.
Návyk na vazné ustájení může trvat až tři měsíce. Pokud není ve stáji dost místa, doba návyku se zkracuje, zvíře není adaptováno a nastává druhý problém – porod. Bolestivá zkušenost s porodem nestačí odeznít a prvotelka odchází do skupiny raná laktace. Zde dochází opět k vyjasnění „kdo je kdo”. Neadaptovaná jalovice zažívá poslední křivdu a je to znát na její užitkovosti.
Výživa jalovic v přípravě porod v dnešním moderním stylu s podáním koncentrátů je správný postup. Problém spočívá v tom, že jalovice mají ještě vyšší nároky na koncentraci bílkovin a energie než dospělé dojnice. Pokud se krmná dávka zkoncentruje například přídavkem sóji, dochází k velmi znatelnému nárůstu užitkovosti prvotelek. Tento postup je ovšem vázaný na možnost krmit jalovice před otelením v jiném kotci než dospělé dojnice. Zvláštní přídavek soji pro dojnice před porodem není nutný. Pokud není možné zvířata rozdělit, je zkoncentrována krmná dávka pro jalovice i dospělé dojnice.

Text a foto Jiří Kadečka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *