Od hobby chovatelství k farmařině

Je to již dvacet let, co se v České republice začalo s chovem brojlerových králíků. Technologie faremního chovu nemá nic společného s tradičními králíkárnami, krmením čerstvě pokosenou luční trávou a dnes už ani s přirozenou plemenitbou. Zvířata všech kategorií jsou ustájena v klimatizovaných stájích v klecích na roštech a krmena výhradně granulovanými směsmi. Z důvodu efektivnější produkce se u brojlerových králíků zavedla inseminace. Jejím propagátorem u nás je Pavel Drba, kterého jsme požádali o rozhovor.

Na své farmě v Dobříni u Roudnice nad Labem jste založil inseminační genetické centrum králíků. Co tomuto rozhodnutí předcházelo?
Králíky chovám celý život, ale potom, co jsem v restitucích získal bývalý kravín K96 jsem přesedlal na brojlerové králíky a začal hospodařit. Sbíral jsem zkušenosti od zahraničních kolegů zejména z Francie a Itálie, kde měli problematiku faremních chovů králíků, a to včetně metody umělého oplodnění zvládnutou. První pokusy o inseminaci králíků, které u nás započaly v devadesátých letech, skončily fiaskem. Důvodem nezdarů byla absence hormonálních preparátů na přípravu samic a chyběla i vhodná ředidla, která by udržela dostatečnou oplozovací schopnost spermií. V roce 1993 jsem jel s firmou Rabbit Trhový Štěpánov, která stála u zrodu prvních faremních chovů u nás, na školení do Francie, kde s metodou umělého oplodnění měli již bohaté zkušenosti. Po dvou týdnech stáže u firmy Grimaud Fréres, s. a., jsme si osvojili zásady inseminace spočívající v aplikaci sérového gonadotropinu samicím, dále v odběru ejakulátu a přípravě inseminační dávky a konečně ve vlastním provedení úkonu. Domů jsem se vracel s certifikátem, který mne opravňoval inseminovat králíky po celé Evropě.

Odkdy jste začal zúročovat v zahraničí nabité zkušenosti?
Ve svém chovu se 400 samicemi jsem začal s inseminací s dávkami od svých samců v roce 1994. Postupně jsem počet samců rozšířil až na počet 200 kusů a jezdil jsem inseminovat králíky nejen po republice, ale i na Slovensko a do Polska. Zatímco v té době jsem inseminoval i deset tisíc samic za sezónu, dnes je to jen několik set zvířat ve dvanácti domácích chovech. Pokud jde o genetický materiál, tak mám v nabídce čtyřliniové hybridy francouzské provenience Hy-plus a jeho modifikace v otcovských liniích PS 59, PS 39, PS 119 a prarodiče na tvorbu rodičů GD 24 a dále dvě otcovské linie italského králíka brojlerového typu Hyla.

Jak se odebírá ejakulát?
Před vlastním odběrem je nezbytné odebírané samce stimulovat přítomností samice, která pobíhá nad nimi v klecích. Používá se tzv. metoda druhého samce s tím, že při skoku se tzv. živá atrapa odstrčí a sperma dárce se odchytí do umělé vaginy. Ta se skládá z těla, kterým je provlečena gumová návlečka a sběrače. Před vlastním skokem je třeba napustit do vaginy, respektive její mezistěny teplou vodou, aby byla zahřátá na tělesnou teplotu králíka. Je však třeba říci, že samce je třeba odběru naučit.

Co s odebraným spermatem?
Odebrané sperma se musí co nejdříve laboratorně vyšetřit, ve vzorku se sleduje zejména počet pohyblivých spermií. Pokud je z tohoto hlediska odběr vyhovující, naředí se v poměru jedna ku osmi upraveným ředidlem. Po opětovné kontrole a pozitivním výsledku se připraví směsná dávka od více samců. Ta se znovu v laboratoři sleduje pod mikroskopem a nakonec se rozděluje po 25 mililitrech do vysterilizovaných tmavých lékovek, ve kterých se zchlazuje na 6 až 8 °C. Inseminační dávky v lékovkách se na farmu převážejí v termoboxu, před zahájením inseminace se s lékovkou musí otáčet okolo vlastní osy, aby se v ní obsažené spermie rovnoměrně rozptýlily.

Jaký je postup při vlastní inseminaci?
Asi šest dnů před plánovanou inseminací se samicím upravuje světelný režim ve stáji. Před vlastním úkonem se samice obrátí na záda do vodorovné polohy buď v ruce nebo ve speciálním fixačním zařízení. Zaváděč, který se skládá ze skleněné pipety spojenou pomocí hadičky s dávkovačem se zavede asi 15 cm do pohlavních orgánů samice. Současně s aplikací inseminační dávky v množství 0,5 ml se samici intramuskulárně podá syntetický analog gonadotropního hormonu, který u ní vyvolá ovulaci.

Kdy se dá hovořit o úspěšné inseminaci?
V optimálním případě je to tehdy, když ze 100 samic jich zabřezne pětaosmdesát až devadesát. Je však třeba zdůraznit, že inseminace není všelék na vylepšení reprodukce, záleží v prvé řadě na chovateli a jeho péči o samice. Ta spočívá zejména v zajištění dobré výživy, udržení samic v dobré kondici a bezproblémovém zdravotním stavu. Průměrně ve vrhu bývá 8,8 až 9,2 mláděte, pro zdárnou ekonomiku chovu se praktikuje osm vrhů. Cyklus zapouštění je 42 až 49 dnů. Králíčata se odstavují ve 35 dnech, potom se dalších 50 dnů vykrmují do dosažení průměrné hmotnosti 2,7 až 2,9 při jatečné výtěžnosti 59 až 61 %.

Protože jste říkal, že se chovatelstvím zabýváte celý život nedá mi, abych se ještě nezeptal, která z chovaných zvířat jsou pro vás tou pověstnou srdeční záležitostí?
Mou velkou chovatelskou vášní jsou holubi. Choval jsem hodně plemen a získal řadu prestižních ocenění i na velkých chovatelských kláních. Posledních deset let jsem se ale zaměřil na dvě plemena strukturových holubů, a to parukáře a pávíky. Mám všechny barevné rázy ve všech modifikacích, ovšem parukáře chovám v kresbě almont, kterou snad nemá nikdo v republice.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *