Od rozmnožovacího chovu k výkrmu

Po devíti letech úspěšného provozování rozmnožovacího chovu masných typů slepic hybridních kombinací Ross 308 a Cobb 500 se drůbežáři v Mikově u Mělníka museli z ekonomických důvodů přeorientovat na výkrm brojlerových kuřat. S novou rolí výkrmce se bývalý producent násadových vajec, který zpracovatelskému provozu v pražské Libuši ročně dodá necelých 790 tun kuřat v živém, vypořádal po svém. Kuřata vykrmuje na původní technologii pro chov masných slepic.

Současná ekonomika výroby drůbežího masa chovatelům příliš nenahrává. Udržet si pozici v konkurenčním tržním prostředí znamená investovat a pokud ekonomika podniku stojí na pomyslné jedné noze, mnoho možností nezbývá. Ostatně to je i důvod, proč ve středisku v Mikově, které patří akciové společnosti ZZN Mělník, využívají původní technologii krmení. Otevřené krmítko s řetězovým dopravníkem je podle zkušeností Mikovských drůbežářů ale nevhodné pro nejmladší kategorii výkrmových kuřat, a to zejména kvůli riziku jejich poranění s následky úhynu.
„Možnost zachycení kuřat do řetězu otevřeného krmítka je jednou z nevýhod původní technologie. Nebezpečí úhynu kuřat minimalizujeme tak, že před rolnu oběžného krmítka umísťujeme zhotovenou zábranu. Přesto musíme se ztrátami kuřat z výše uvedených důvodů počítat. Další nevýhodou je i mechanické poškozování granulí. Řetězový dopravník drtí granule na šrot, který kuřata hůře přijímají. To se projeví na přírůstcích i ve vyšších nákladech na krmení. K dalším ztrátám krmné směsi může dojít při přicpání rolny podestýlkou, směs se pak hromadí mimo krmítko. Obecně lze říci, že v porovnání s běžně užívanými tubusovými krmítky ve výkrmu námi využívaná technologie vyžaduje náležitou pozornost obsluhy,“ prozradil na úvod vedoucí střediska Karel Kopecký.

Z teletníku haly pro drůbež
Pro brojlerová kuřata mají ve středisku v Mikově k dispozici dvě zrekonstruované haly bývalého velkokapacitního teletníku, které od roku 1995 sloužily k chovu masných typů slepic. Zateplení původních kovových hal, oplášťovaných dvěma vrstvami hliníkového plechu a skelnou vatou uvnitř hliníkových profilů, vyřešili vnitřní izolací polystyrenem a obvodovou přizdívkou. Stropní podhledy zateplili dvaceticentimetrovou vrstvou foukané izolace Klimatizér plus, která velmi dobře odvádí vlhkost z haly, má vynikající protipožární vlastnosti a díky jednolitým vrstvám také spolehlivě izoluje.
„Pokud jde o ventilaci, zvolili jsme podtlakový systém. Ten zahrnuje stěnové ventilační klapky k nasávání vzduchu, osazené po obvodu haly, a vertikální ventilační komíny, které vyúsťují do hřebenů střešního pláště. Ventilační komíny jsou vybaveny výkonnými ventilátory s uzavírací klapkou a vlastním servomotorem, což zaručuje dostatečnou ventilaci i za extrémně vysokých teplot u kuřat těsně před porážkou. Haly vytápíme plynovými přímotopy Jet Master, typ Ermaf GP 75 (s výkonem 75 kW), z dílny nizozemské firmy Thermo Heating Productions, b.v. Těleso přímotopu tvoří plechový válec, na jehož jedné straně je ventilátor, jímž proudí do válce vzduch, který ohřívá speciální plynový hořák ve středové ose uvnitř válce. K této pohodlné, leč drahé variantě vytápění jsme přistoupili ještě v době plánované plynofikace obce. Bohužel, k plynofikaci dosud nedošlo, a tak nám nezbývá, než namísto zemním plynem topit drahým propanbutanem“ pokračoval Kopecký.
Uvnitř hal jsou umístěna čidla, která vyhodnocují parametry teploty a vlhkosti vzduchu. Naměřená data jsou porovnávána s nastavenými hodnotami v počítači, kterým se ovládají regulační prvky, jinak řečeno boční větrací klapky, ventilační komíny a plynové přímotopy.

Výkrm na původní technologii
Drůbežářskou éru v Mikově odstartoval rozmnožovací chov slepic masného typu hybridních kombinací Ross 308 a Cob 500. Z Anglie a Nizozemska dovážená kuřata se odchovávala v Mělnické Vrutici, pokud jde o slepičky, ale také v areálu střediska v Mikově, kde byli ustájeni výhradně kohoutci. Teprve potom se rodičovský materiál přemísťoval do zateplených hal, vybavených technologií od firmy Big Dutchmann se snáškovými hnízdy s umělým trávníkem a s plně automatickým sběrem vajec. Krmné směsi byly zakládány do otevřených oběžných krmítek s řetězovým dopravníkem a k napájení sloužily standardní kloboukové napáječky.
„Po demontáži snáškových hnízd a s využitím původní technologie krmení a napájení proběhlo první naskladnění brojlerových kuřat z líhňařských středisek akciové společnosti XAVERgen v polovině ledna 2004. S kapacitou více než 30 000 kusů v jedné hale dosahujeme jednorázového turnusového zástavu kolem 62 000 jednodenních kuřat. Celkem naskladňujeme sedmkrát za rok. Zkoušeli jsme kuřata obou, u nás nejčastěji chovaných genotypů – Ross 308 i Cobb 500. Oba patří k raným hybridům s vynikajícími jatečnými ukazateli. Jsou vyšlechtěny do vyšších hmotnostních kategorií při zachování vysoké růstové schopnosti a výtěžnosti svaloviny. Ovšem intenzivní růst kuřat Cobb přinášel vyšší úhyny, především v poslední fázi výkrmu. Proto dáváme přednost kuřatům Ross, která jsou méně náročná na technologii vybavení a řízený příjem krmiva stejně jako na řízení světelných režimů,“ vysvětlil vedoucí střediska v Mikově.

Výživa a prevence zdraví
Naskladněná kuřata jsou ustájena na slamnaté podestýlce a po celou dobu výkrmu se krmí ad libitum směsmi, které si v akciové společnosti ZZN Mělník míchají ve vlastní výrobně s moderním míchacím zařízením, řízeným výpočetní technikou. Ve spolupráci s veterinárními lékaři upravují receptury s obsahem antikokcidik jen do směsí BR1 a BR2.
Za dobu výkrmu, což je v průměru 38 dnů, se v jedné hale zkrmí kuřatům něco přes 100 tun krmných směsí (přes 200 tun za turnus). Z tohoto množství se zkrmí za turnus kuřatům do deseti dnů věku 30 tun směsi BR1. Na zbývající dvě směsi, na BR2 a BR3, připadá shodný podíl po 88 tunách. Zastoupení jednotlivých směsí a doba jejich podávání během výkrmu se ale může mezi turnusy lišit. Obecnou snahou výkrmců je totiž co nejranější přechod z BR2 na levnější BR3 pro třetí fázi výkrmu.
Protože naskladňovaná kuřata jsou již vakcinovaná, během výkrmu se veškerá pozornost zaměřuje na prevenci zdravotního stavu, zejména proti burzitidě a infekční bronchitidě. Podle vedoucího provozu Pavla Růžičky je při zátěži nebo teplotním stresu vhodné přidávat kuřatům do napájecí vody podpůrné přípravky, jako jsou Aminosol nebo i Celaskon. „Osvědčila se také úprava pH vody Boliforem v množství půl litru na 10 000 litrů vody. Snižujeme tím pH v žaludku kuřat a tím je chráníme před škodlivými účinky patogenních bakterií, konkrétně proti Escherichia coli nebo Salmonella sp.“

Zhodnocení produkce
Podle harmonogramu dodávek produkce na jatky se kuřata vyskladňují ve 37. až 39. dnu, tedy ve věku, kdy dosahují zpracovatelem předepsanou hmotnost od 1,75 do 1,95 kg. Při nedodržení smluvních limitů průměrné hmotnosti kuřat musejí chovatelé počítat se srážkami, které efektivnost produkce nekompromisně snižují. Proto v pravidelných intervalech sledují růstovou křivku zástavu a porovnávají ji s doporučením od dodavatele zástavového materiálu pro daný hybrid. Chovatelská opatření regulující přírůstky spočívají v úpravě světelných režimů i krmné dávky.
Do zhodnocení produkce na jatkách se promítají také standardní srážky za nakrmenost a zatřídění kuřat podle kvality. V současné době (9. 1. 2006) jsou ceny za kuře v I. třídě 20,50 Kč, ve II. třídě 15 korun a v poslední III. třídě 7 Kč za kilogram živé hmotnosti. Cenový rozdíl mezi jatečnými kuřaty v jednotlivých třídách je značný; třetí třída dokonce nepokrývá ani cenu jednodenního kuřete (7,50 Kč).
Na jednorázové vyskladňování podnik najímá osmnáct osvědčených brigádníků z okolí, kteří asi za jednu a čtvrt hodiny naloží kamión pěti tisíci kuřaty. Na jednu halu, která se vyskladňuje asi sedm a půl hodiny, se otočí šest aut. „Před každým vyskladněním je nezbytné demontovat technologii krmení, což představuje asi tři hodiny časovou ztrátu, během které by kuřata ještě mohla přijímat směs. Vzhledem k celkové době vyskladňování a době, než jdou kuřata na porážkovou linku se tento handicap mimo jiné negativně promítá i do nižší hmotnosti posledních kuřat na lince,“ posteskl si na závěr Růžička.
Stejně jako řada dalších, také drůbežáři v Mikově mají problémy s pořízením modernějších technologií, které jsou předpokladem pro dosažení vysoké užitkovosti i pro snížení pracovní náročnosti obsluhy. I přesto bývalý producent násadových vajec masných slepic dosahuje výsledky, které ho podle mezinárodního koeficientu hodnocení úrovně efektivnosti řadí na stranu podniků s lepším bodovým průměrem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *