Odchov telat ve zbrusu novém

Zemědělská Klučenice, a. s., byla v České republice prvním zemědělským podnikem, který přešel k separaci kejdy. O tom ale již byla napsána řada článků. Nyní bude řeč o odchovu telat. Na jaře tohoto roku byla za podpory prostředků z Operačního programu dokončena novostavba teletníku s kapacitou 200 telat, která může mnohé inspirovat.

Kopcovitý kraj na pravém břehu Vltavy v úrovni přehradní nádrže Orlík je sídlem akciové společnosti Zemědělská Klučenice. Společnost obhospodařuje 1630 ha převážně pronajatých pozemků náležejících do LFA. Rostlinná výroba se orientuje na zajištění krmiv pro 520 v současnosti chovaných dojnic, zhruba 300 jalovic a dalších 100 krav bez tržní produkce mléka.
Chov skotu má ve společnosti Zemědělská Klučenice bohatou tradici ještě z dob, kdy se podnik jmenoval Jednotné zemědělské družstvo Orlík. To vzniklo sloučením původních JZD Milešov, Klučenice, Klenovice, Přední Chlum, Zadní Chlum, Voltýřov, Kosobudy a Koubalova Lhota. V roce 1998 došlo ke změně právní formy z družstva na akciovou společnost.
Hlavní rozhodnutí pro zaměření na mléčnou produkci padlo počátkem devadesátých let. Užitkovost stáda českého strakatého skotu byla kolem 4200 litrů. Začalo se tedy s převodným křížením na holštýnské plemeno, rekonstrukcemi stájí a přechodem z vazného na volné ustájení. Dnes se akciová společnost Zemědělská Klučenice zaměřuje téměř výhradně na produkci mléka – postupně vystoupala s užitkovostí až na 9200 kg.
Výživa produkčních dojnic je zajištěna mícháním čtyř krmných dávek – na 45, 35 a 28 litrů, čtvrtou skupinu tvoří dojnice těsně před zasušením. Krmivo se zakládá třikrát denně. Krmná dávka je založena na vojtěškové senáži a kukuřičné siláži, dále se přidává sláma, seno, LKS a jadrná krmiva. Na nejproduktivnější skupinu připadá asi 8 kg jadrných krmiv, které se připravují v pojízdné míchárně, jež zemědělský podnik navštěvuje každých 14 dní.

Ve vzdušném teletníku jsou první zvířata
Na jaře tohoto roku byla za podpory prostředků z Operačního programu dokončena novostavba teletníku s kapacitou 200 telat. Současně s tím byla vybudována nová soustava venkovních individuálních boxů na betonovém platě.
Investice činila 5,8 milionu korun, ale podle zootechnika i předsedy výsledek stojí za to. Projekt teletníku připravila a realizaci provedla firma BD Tech, s. r. o. Stavba je hodně vzdušná, jde vlastně o velký přístřešek. Starší telata jsou ustájena ve skupinách, je zde také kapacita pro 70 individuálních ustájení.
Po třech měsících pobytu v individuálních boxech se jalovičky přesouvají do nového teletníku, kde budou ustájeny do věku deset měsíců. Pak odcházejí do stájí farmy v Klenovicích, kde se zapouští a tři měsíce před otelením se vrací do Klučenic.
Teletníkem vedou dvě chodby, z nichž jedna je krmná a druhá manipulační procházející mezi individuálním ustájením. Velice výhodné je řešení zábran mezi boxy, které jsou sklopné. Po každém zástavu se celá řada zábran sklopí a boxy lze jednoduše vyhrnout manipulátorem. Následuje dezinfekce vysokotlakým proudem vody s dezinfekčním přípravkem. Před teletníkem je napevno postavený panel, který usnadňuje odkliz hnoje.

Dobře investované prostředky
„Teletník i nové venkovní boxy pro telata do třech měsíců jsou v provozu teprve od března tohoto roku a kapacity ještě nejsou plně využity. Po krátkých zkušenostech však můžeme říci, že jsme se stavbou spokojeni a peníze jsou dobře investované. Nyní je v rekonstrukcích na řadě třetí hala, kde je porodna a krávy stojící na sucho. Již jsme vlastními silami začali s podlahami a izolacemi střechy, podobně jako ve dvou produkčních stájích. Rekonstrukci bychom chtěli dokončit do konce tohoto roku,“ plánují společně hlavní zootechnik Hynek Holan a předseda představenstva Stanislav Žák.
Býčci se prodávají ve věku dvou měsíců, ale zootechnik uvažuje také o jejich výkrmu, protože teletník umožňuje jejich odchov.

Stele se separovanou kejdou
Produkční skupina dojnic je ustájena ve dvou původně vazných stájích s nynější kapacitou 479 boxových loží. Stáje jsou řešeny jako volné s centrální krmnou chodbou. O čistotu hnojných chodeb se starají mechanické lopaty. Kejda se shrnuje do centrálního kanálu odkud samospádem odtéká do usazovací jímky. Zde je umístěn separátor, který odděluje tekutý fugát, jež pak odtéká do jedné ze dvou velkokapacitních lagun. Část pevného separátu se vrací do stáje v podobě steliva, větší část se skladuje na zpevněné ploše a pak je využita ke hnojení pozemků. Separátem se přistýlá každých 14 dní, spotřeba na přistýlání tvoří asi třetinu celkové produkce. Separátor zde funguje již od července 2003. Pro kejdu byly později vybudovány usazovací nádrže, neboť se do separátoru dostávaly často kameny a jiné pevné části, které jej poškozovaly.
„Uvažujeme o bioplynové stanici, ale zatím dění kolem bioplynu pouze sledujeme. Aby totiž byla stanice efektivní, je třeba vybudovat relativně velký výkon a na to nemusí naše produkce v rostlinné výrobě stačit. Zatím separovanou kejdou a fugátem pouze hnojíme, ale máme i jiné plány“ dodal předseda představenstva akciové společnosti Stanislav Žák.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *