Odzvonilo antibiotickým stimulátorům růstu ve výživě zvířat?

V současné době povoluje česká legislativa používat ve výkrmu hospodářských zvířat čtyři antibiotické růstové stimulátory. Nejpozději roku 2009, ale pravděpodobně dříve, však budou naše krmiva prostá antibiotik, jak zaznělo na odborném semináři uspořádaném 14. dubna firmou Biochem-Praha.

Posluchačům, kteří se v hojném počtu sešli v hotelu Nová Myslivna na Konopišti, nejprve přiblížil Dr. Jiří Hrdlička, CSc., z ÚKZUZ historii používání antibiotik a seznámil je s přehledem souvisejících právních norem.
Antibiotika jako stimulátory růstu ve výživě zvířat se začala u nás používat počátkem sedmdesátých let. Byly a jsou stále důležitou složkou krmných dávek v celé Evropě, kromě Švédska, Finska a Dánska. Tyto státy požádaly při vstupu do EU o výjimku, která na jejich území zakazovala používání antibiotik jako stimulátorů růstu a iniciovaly postupné vyřazování antibiotických stimulátorů ze seznamu povolených doplňkových látek. První kolo vyřazování začalo roku 1997, kdy se přišlo na to, že hojně používaný avoparcin vyvolává rezistence na antibiotika podobného typu (glykopeptidická), používaná v humánní medicíně. Pro rakovinotvorný a genotoxický účinek pozorovaný u hlodavců a možné riziko u lidí byl k 1. lednu 1999 vydán zákaz používání olachindoxu a carbadoxu. S objevem rezistence některých patogenních enterokoků na antibiotika s velkou molekulou (makrolidická) používaná při léčbě lidí byla v Nařízení Rady 2821/98/EC zakázány i zincbacitracin, spiramycin, virginiamycin a tylosin fosfát (účinnost 30. června 1999).
V současné době jsou naše právní předpisy v oblasti antibiotických stimulátorů růstu kompatibilní s předpisy EU. Ve výživě zvířat se v České republice a v zemích EU (kromě severských zemí) smí používat:
 avilamycin pro selata, výkrm prasat a kuřat do 30. 9. 2009 (vyhláška MZe. 169/2002). Ve výkrmu krůt legislativa Evropské unie avilamycin zakázala a v lednu 2003 opět povolila používat. U nás bude znovu povolen v novele vyhlášky v červnu tohoto roku.
 Flavofosfolipol je zatím pro krůty, nosnice, výkrm kuřat, selata, prasata, telata a výkrm skotu povolen do 30. září 2003, ale patrně dojde k nové autorizaci osoby odpovědné za uvedení do oběhu a lhůta pro používání se prodlouží. Pro králíky je stimulátor povolen do 30. 9. 2009.
 Dalším v současnosti povoleným antibiotikem ve výživě zvířat je monensinát sodný (monensin, rumensin), který navíc působí jako antikokcidikum. Výrobce má zatím autorizaci také pouze do 30. září 2003.
 Salinomycinát sodný (salinomycin) je pro selata a výkrm prasat povolen do 30. 9. 2009
Podle nejnovějších tiskových sdělení, která nejsou závazná, se očekává ještě v první polovině roku 2003 schválení nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o doplňkových látkách, které má zakázat antibiotické stimulátory již od roku 2005.
Alternativu k antibiotickým růstovým stimulátorům nabídli zástupci společnosti Biochem-Praha. Ve své firemní prezentaci představili probiotický stimulátor růstu, jehož funkce spočívá v synergickém (vzájemně se doplňujícím) působení dvou kmenů bakterií, které konkurují mikroorganismům ve střevě a eliminují potenciální patogeny. Zároveň produkují enzymy zlepšující využitelnost krmiva.
MVDr. Jiří Smola, CSc., navázal přednáškou o managementu mikrobiálního osídlení střeva. Kromě způsobů ovlivnění střevní mikroflóry výživou, změnou pH, probiotiky nebo prebiotiky, zdůraznil nežádoucí účinky používání antibiotik v léčebných dávkách. Širokospektrální antibiotika eliminují i užitečnou mikroflóru a naopak antibiotika s úzkým spektrem (kolistin) můžou selektovat jiný kmen bakterií. Escherichia coli je u nás z 90 % rezistentní na všechny tetracykliny a bakterie na rezistenci nezapomínají…

Lukáš Rytina

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *